Syn Matynek se začal uzdravovat.
Lída mi řekla, že když budu chtít, tak mě bude učit tomu co umí. :) A taky, že si ode mě nechá udělat vlásky.Konečně zase začali chodit klienti.
Taky se cítím líp, volnější.
Ještě mi nechodí noví klienti, tak jak bych chtěla.
Bála jsem se když mi Lída řekla, že chce vlasy, že nejsem dost dobrá, že to u mě nevypadá tak jak bych si představovala...
Pár dní jsem se cítila "v prdeli" z toho že jsem nemohla na MM schůzku a toho co pak následovalo a vyvolalo...
Sem tam mám strach, že za 4 měsíce mi končí mateřská a já nemám nic jistýho...
Pořád stojím nohama na zemi a ne a ne se vznést.
Pořád o sobě pochybuji, že to nezvládnu, že na to nemám... oprostit se od toho co žiji a najít v sobě vítěze... nevím co je komunikovat sama se sebou.
Cítím se víc v klidu.
Každé ráno se namaluju, aspoň trochu.
Dnes jsem utíkala z kopce a cítila se volná...
Taky jsem začala mluvit pozitivněji co se mě a mého stavu týče - finančního a řešení problémů... i před lidmi.
Nejen pozitivně myslet, ale i o tom mluvit mi pomáhá tomu věřit.
Svoje spoluhráče mám moc ráda, i když je vlastně neznám.
Přihlásila jsem se na soutěž v make-upu, už dřív, ale až dnes se rozhodla, že se tam jedu ukázat jak dobrá jsem.
Drhne to v mé hlavě a až zjistím co s tím dělat budu létat
Sebe vidím úspěšnější, šťatsnější, veselejší, lehčí... Můj svět mě mé roli miluje... Můj syn mě v mé roli miluje... Já se ve své roli miluju.
Žádné komentáře:
Okomentovat