Černá nebo bílá ?

Celkově se mi odhlásili ze hry dva hráči během jednoho týdne...je možné, že přijdou další....ten první mne velmi mrzel, protože se mi moc líbil a trochu mi z toho bylo smutno.Ale schroupala jsem si to po svém a pochopila. Další to bylo jiné,krásně napsané.......hráčka pochopila, že kdo není naší- svoji metou posedlý, nehraje ji.Je mnoho důvodů, proč to tak je, ale pro mne je nejdůležitější, jak se k tomu postavím. A když poté mi volal další nahlodaný hráč, že moje tempo je možná příliš rychlé a že bych se měla zeptat na připomínky a zpomalit,pochopila jsem jednu věc. Do této hry dávám ze sebe to nejlepší, protože to dělám pro sebe, pro všechny, vy všichni jste já a já jsem vy všichni. Není nutné zpomalovat a přizpůsobovat se těm, kteří se s tímto zatím nevyrovnali nebo to nepochopili a berou to jako něco navíc, možná je jejich cesta jiná, možná ne a potřebují jen přehodnotit.V každém případě si ale ráda najdu čas na připomínky a diskusi,ale pokud to nebude většina, své tempo nezvolním.Vím totiž jedno, vlak Mety už se pomalu rozjel, ale udělal malou zastávku, kde někteří mohli vystoupit.Rychlost jízdy se bude zvyšovat, ale zároveň s tím si každý víc a víc uvědomí, že to není můj vlak,ale jeho. Můj vlak je tu pro vás, aby vám pomohl nastoupit na cestu.....směr a rychlost nezmění, protože ho řídím já....každý má možnost si zvolit jiný dopravní prostředek, který mu bude víc vyhovovat, jen mi to řekněte včas....Díky vám žiju svoji vlastní metu a utvrzujete mne, že je to ta moje nejlepší volba a je mi z toho fajn