Pracovně nejlepší den týdne bylo pro mě úterý, během poledne jsem ještě roznášela spoustu letáků na svou práci a ještě večer jsem na základě této reklamy měla spokojenou klientku.
Středa byla také super.
Dokončila jsem svůj minikurzík na počítač(dnešní raport již tedy píšu ve Wordu) a se synem jsme byli odpoledne v lese zpracovávat na zimu dřevo z polomů.Moc mi pomohl les,ten relax, ale jako obvykle si tato práce vyžádala daň v podobě nesčetných modřin na nohách. Takže do sukýnky to zase nebude.
Plní se mi naše ťukání na peníze v podobě nové klientky a také mi přišel ještě nový měsíční příjem.Nevím na jak dlouho, ale přišel.
K cíli směřuji malými krůčky, minulý týden jsem měla pocit, že je vše špatně, teď to nějak startuje nahoru. Jak jsme zmiňovali, vlak se rozjel.
Metamorfozu beru jaksi jako útěk z reality, na co se moc těším a každou neděli s osobním setkáním mám takovou naplánovanou a vše stíhám.
Poučení pro mě je, plánovat takhle i každý den.
Uvědomila jsem si, že beru život i jeho neúspěchy nějak lehčeji, dřív jsem se v jednou neúspěchu plácala týdny a pěkně si ho hýčkala a úspěchy jsem přes to neviděla.Taková hromádka nešťastná jsem byla.To je asi to pravé slovo, nešťastná. Aha, proto mě asi napadlo moje jméno, nějak to samo přišlo.
Jeden bonusek k raportu.
Brala jsem ho jako povinnost k Lilly, která se snaží a rozdává se a nakopává mě,díky za kopance.
Jsem praktik a sedět u nějakého psaní jsem považovala za ztrátu času, blbost a nevím co ještě.
Nikdy jsem nedělala nic podobného se zápisky atd.
Výsledek je ten, že se na psaní raportu těším a přímo při psaní mi dochází spousta věcí, např.viz horní odstavec o tom jak jsem se cítila a pojmenovala. Že by synchronicita?Děkuji, cítím, že ze mě něco odešlo.A doufám, ne! Vím!, že už se nevrátí.
Všem přeji krásné jarní dny.
Žádné komentáře:
Okomentovat