Každý má právo na zázrak

Venku je hnusně, prší, já mám rýmu, ale rozhodla jsem se, že ti musím napsat. Moje dcera má nějaké aktivity mimo byt a tak já jsem si sedla s počítači (většinou je u něho ona a já mám jen omezený čas být u něho)...podařilo se mi na stránkách ADENAIS najít příspěvky mých kolegů motýlků a já jsem se nestačila divit a žasnout...já jsem si naivně myslela, že mám problémy se sebou a se svým životem, ale jak tak koukám a čtu, tak tyto problémy mají i podstatně mladší a na pohled ambicioznější nebo dravější nebo spokojenější nebo vyrovnanější nebo krásnější..., ale tato měřítka jsou naprosto nepřesná a nepřesvědčivá, v podstatě nikdo to nemáme jednoduchý, ale každý to máme takový, jaký si to uděláme (hlavně v hlavě!)...četla jsem příspěvky a tekly mi slzy, kdybych mohla, všechny motýlky bych objala a pohladila, jak krásně psali (hodně jsem se dozvěděla o lidech, se kterými hraju v týmu) , ale i tebe, protože ty jsi tuto hru pro sebe a pro nás vymyslela a díky tobě se s námi dějí zázraky, že si uvědomujeme svoje dobro i špatno, které je v nás a věřím, že většina z nás udělá vše pro to, aby to dobré, krásné a užitečné pro nás i pro celý svět bylo objeveno, z nás vytaženo a mohli to obdivovat všichni na celé této krásné planetě...moc ti děkuju za sebe a určitě i za ostatní, mám tě ráda