čtvrtek 17. března 2011

Stejná a přece jiná

Přátelé, kteří mi pomohli vstát. Mám dovolenou, kterou trávím u kamarádky s jejími dětmi a koňmi. Mám čas na přemýšlení. Mám tu větší odstup.
Sesypala jsem se. Občas mnou cloumá vztek.
Nezveličuji problémy, nacházím rychleji řešení, inspiruji se luční kobylkou které chybí noha a nic si z toho nedělá. Výkyvy emocí nahoru a dolů.
Měním se, věci se daly do pohybu. Musím se o sebe víc starat - fyzicky i psychicky. Je třeba brát i dávat rovným dílem. Strach je mrňavej, když si z něj udělám srandu.
Neodkládám úkoly. Posouvají mě i "řízené náhody".
Nedaří se mi přibrat, málo jím a piju . Cítím bolest a úzkost. Nenašla jsem si čas na meditaci.
Jsem skvělá, větší, sebejistější, šikovnější, energičtější.
"Člověk má vždy podmínky k tomu, aby udělal to, o čem sní." P. Coelho

Žádné komentáře:

Okomentovat