Otevřela jsem se svému partnerovi, vypovídala jsem se mu ze svých nejniternějších pocitů, strachů a obav, on mne vyslechl a podpořil. Dokázal mi, jak moc jsem pro něj důležitá.
Založila jsem si „oficiální“ deník, hraji si s jeho podobou, věnuji se kreativním činnostem.
Přestala jsem se ovládat… Paradoxně jsem tím splnila jeden ze svých cílů (viz. První report, bod 6) – velmi se mi ulevilo, nic jsem si nevyčítala.
Každé ráno před snídaní se věnuji ťukání (ťukám cokoliv, co mi přijde na mysl, jednotlivé pocity, strachy, přání), cvičím Tibeťany a Cvičení mírumilovného bojovníka.
Uvědomila jsem si, že jako dítě jsem byla úplně jiná – veselá, hravá, komunikativní, ráda jsem byla středem pozornosti, spíš jsem se projevovala jako extrovert a ne introvert. Tato touha „ukázat se na veřejnosti“ ve mně zůstala, i když ji potlačuji z toho důvodu, že mám pocit, že na to nemám, že nemám veřejnosti co ukázat, něco ji naučit nebo jí předat… Pracuji na svém sebevědomí.
Děkuji mému partnerovi za to, že mi svými názory rozšiřuje můj obzor a pomáhá mi přijmout samu sebe takovou, jaká jsem.
Zatím spíše pozoruji vývoj situace, už tolik nepodléhám svým emocím (nesnažím se je ovládat, potlačovat, prostě jen pozoruji), ťukám, cvičím, soustředím se na
přítomnost. Zatím je pro mne nejdůležitějším cílem „Nejlepší máma na světě“, snažím se s láskou, trpělivostí a pochopením starat o svého syna, ale rovněž se snažím mu vytyčit hranice pro naše pohodové soužití.
Kamarádka mne požádala o pomoc s účetnictvím – normálně bych odmítla, protože bych se bála, že to nezvládnu. Řekla jsem „ano“
Daří se mi vědomě eliminovat negativní myšlenky, nevěnuji jim energii, už se jimi nezabývám a nerozebírám je stále dokola
Ještě se mi zcela nedaří nereagovat zbrkle na emocionální projevy mého syna. Pokud zareaguji tak, jak nechci, popřemýšlím o tom a snažím se to pro následující obdobnou situaci změnit.
Užívám si všeho, co mám – mého syna, mého přítele, naše bydlení, ten pocit v sobě, že se měním a vyvíjím, že věci nezůstávají na svém místě a že je to tak dobře
Žádné komentáře:
Okomentovat