Hned ze začátku poutní cesty přišla krize, přemýšlel jsem nad ukončením cesty, měl jsem obavy že to do Pondělka nestihnem ,za nedlouho jsme jednohlasně prohlásili:JDEM ,DOPADNE TO ,JAK DOPADNOUT MÁ.
V práci, vždy po ukončení směny uklízím na pracovišti.
Neustále mi v hlavě běží formulka z HOOPONOPONO a už nevybuchuju.
Dneska jsem zapojoval jeden z komponentů ke stroji, pískal si a říkal Hooponopono,přišel ke mně šéf a říká: Ty seš dneska nějakej jinej ,hledal slova a pak …..nějakej sebejistější, Staňo dneska seš dobrej a já na něho jen vyvalil vočiska a pak jsme se rozřechtali
Utvrdil jsem se v tom ,že na cestě se cítím ze všeho nejlépe a náhodou se dozvěděl o práci profesionálního
poutníka, který provází a pomáhá ostatním poutníkům při náročném terénuže by…………. Znovuoprašuji a učím se z Wydy techniku uvědomělé chůze. Člověk tak získává daleko větší kontrolu nad svým tělem.
Dořezal jsem keltského dědka do svého djembe
Rozpracoval jsem plán na společnou motýlí svatojakubskou poutní cestu o které přemýšlím už od začátku metamorfozy.
Chci se zaměřit více na svoje tělo a hlavně záda
Vyřezávat ,malovat,skládat básně, poshánět nové bydlení a prostory na tvoření
Zdokonalení se ve španělštině a angličtině
Předpokládám že se budu vydávat na cestu tam či onam a mít radost z každého TEĎ a tvořivost nebude mít hranic.
Žádné komentáře:
Okomentovat