Někde cestou jsem pořádně vymrzla a nachladila se. Teď bojuju s rýmou a kašlem, zatím je to nerozhodně. Vím, že vyhraju.
Začátkem týdne mě začalo bolet i v krku. To už bylo moc, tak jsem večer ten požádala vesmír, aby mě téhle bolesti zbavil. Termín dodání do druhého rána (šibeniční termín) a ono to klaplo
.Dodržuji pravidelné snídaně a posouvám se ke svým cílům. Někdy jsou to krůčky, jindy skoky.
Odešlo mi pracně nabyté kilo. Zlobila jsem se na sebe. Takové úsilí a k ničemu. A tak se ptám (tuhle otázku budu znát asi ve více jazycích) „Proč?“
Komunikace s vesmírem funguje a zrychluje se. Přišla odpověď, se kterou se dokážu smířit. Jelikož chci létat vysoko a rychle a nestačí mi poletování při zemi, z květiny na květinu, je třeba upravit aerodynamiku mého těla. Takže tělíčku čmeláka či včelky odzvonilo, křivky vzaly za své. Kila jsou zbytečná zátěž, která táhnout k zemi. A já už se chystám ke startu… To tělo je moje, jiné nedostanu a proto ho přijímám se vším všudy. Možná mi bude chvíli trvat, než se v něm zabydlím, je jiné, je lehké. Je to změna, ale není zlá. Přestávám se trápit s jídlem!
Tento týden nejvíc pracuji na svém zdraví, což mám jako prioritu i na příští týden a chci dotáhnout do konce naplánované úkoly.
Za rok touhle dobou možná nebudu mít vytoužených 50 kilo. Bude mi to jedno, hlavně že jsem zdravá, šťastná a spokojená.
Žádné komentáře:
Okomentovat