Stále se ocitám ve chvílích, kdy jsem mimo

Tento týden jsem se dověděl něco o svým chování, o poruše, která mně trápila. Tím, že jsem se o ní dověděl zase víc než dřív. Potom ještě nesmím zapomenout na vyjímečná přání k narozeninám. Díky okolnostem to bylo jiné a velmi dojemné.
Stále se ocitám ve chvílích, kdy jsem "mimo". Prostě chvíle, kdy nevím, co a jak mám dělat. A přitom by stačilo se najít, vzpomenout si na něco, co by mě uklidnilo. Je to ve chvílích nějak vypjatých nebo nezvyklých. Když jsem v klidu, tak si vše uvědomuju a je to super. ale jakmile jsem tzv. v ouzkých, tak si na to nějak nemůžu vzpomenout. To mně vadí. Doufám, že se to zlepší.
K cíli zřejmě jdu. To je jasný, ale zřejmě budu nedočkavý, protože si dávám poslední dobou cíle jen velmi krátkodobé.
Právě v cílech si myslím, že se trápím. Osobně mně přijde, že žádný nepotřebuju. A přitom ho mám nějak sledovat.
Tento týden jsem nejvíce pracoval na odpočinku a práce na sobě. No, su lenošnej, necvičím, nebo málo....... těžko se donucuju. Když to období donucování však překonám , je to primovní. Vím to a ........ a přitom...
Příští týden se chci co nejvíc kontrolovat. Nejlíp ve všem a všude. Ne přímo úzkostně, ale kontrolovat to tak, jak si myslím, že to má být. Jak to chci a ne jak to přijde a jak na mě působí okolí.
Příští měsíc chci v tomto pokračovat. Přitom zvládat v pohodě věci v práci a vše skloubit do pohody s koníčky a volným časem.
Za rok budu stále nejlepší a přitom ještě lepší.