Jsem jediný člověk, který tu bude se mnou celý život

Užila jsem si práce až nad hlavu, výlety na kole, čtení knížek, povídání na Skypu, koupání v rybníku, „piknik“ na lavičce pod stromy a opět houpačku :). Taky jsem si užila koukání na obrazy a dnešní metu.

Ne moc, přesto mi ublížila jedna věc, o které vím, že mi ubližuje. V minulých týdnech se mi ji dařilo eliminovat, ale teď nebylo zbytí. Věděla jsem, že v nejbližších dnech na ni zase narazím a podle toho, jak by se vše vyvinulo, jsem se chtěla rozhodovat, co s tím. Opět jsem na ni narazila a nic. Vůbec nic. Nechci se radovat předčasně, přesto doufám, že je pryč. I kdyby ne napořád, pro tentokrát se mi ulevilo.

Téma týdne – to by bylo na dlouho. Jsem teď mnohem víc v pohodě, než před rokem. Věci si tolik nepřipouštím a když se mi v hlavě začne rodit „co by kdyby“, nechám toho a soustředím se na to kde právě jsem, co dělám a co se děje kolem mne.

Nenapadá mě nic, co bych si dlužila. Alespoň za ten minulý týden. Svůj dluh z minulého týdne jsem splnila. Víc v sebe věřím a na všem se snažím najít něco pozitivního.

Byla jsem naladěná na to co chci. Až v jednu výjimku.

Jsem jediný člověk, který tu se mnou bude celý život. Lidé do mého života mohou přicházet
a mohou mě mít rádi. Taky z něj mohou odcházet a mohou mě přestat mít rádi. - Já zůstávám.

Když musím, tak se to naučím. Když chci, tak to dokážu.

Priority na příští týden
- zajít na pojišťovnu
- nenechat se pohltit prací
- relaxovat i ve všední dny

Priority na příští měsíc
- mít pozitivní přístup
- dovolená
- pracovat na sobě

Kdybych měla vše a nic nemusela, byla bych šťastná tím kým jsem a vděčná za to co mám. Což už jsem :). Byla bych cestovatelka a filantrop.

Za rok od teď budu šťastná a spokojená.