Zahrada plná květů a láska po konečky vlasů

Za poslední týden se mi přihodila spousta pěkných věcí… S přítelem a rodinou jsme oslavili moje narozeniny a jeho svátek, potěšila mě přání (nejen) od motýlků a taky mě potěšilo to, že se neozval vůbec nikdo z mé minulosti (mám na mysli ty, jejichž telefonní čísla jsem vymazala ze seznamu). Stěhování proběhlo v klidu a pohodě, udělali jsme si i prima volno (konečně jsem si zaplavala J) a vůbec… Prostě to byl moc fajn týden J

Vrátila se paní nemoc… Grrrrrrr… No varovala mě… A já jsem neposlechla a neodpočala si. Tak to asi fakt budu muset udělat nebo co… J

Téma týdne… Já a můj život? No, tvořím si ho sama, takže podle toho vypadá… J

Dlužím si odpočinek. Vypnout, uvolnit se, konečně hodit všechno za hlavu…

Ani jsem se nestačila nějak moc soustředit na to, co chci nebo nechci. Bylo toho fakt hodně a jsem ráda, že teď chvilku sedím ;-)

Uvědomila jsem si, že si stále ještě tvořím svoje příběhy v hlavě. Bohužel většinou tragické. Na tomto chci tento měsíc zapracovat a definitivně se toho zbavit.

Tři priority na tento týden: odpočívat, odpočívat, odpočívat.

Tři priority na tento měsíc: viz priority na tento týden a všechno to, o čem jsem psala předtím, protože jsem vůbec nic z toho nestihla…

Jsem sama sebou. Tady a teď. Kým bych byla a co bych dělala, si napíšu do mého scénáře. Teď už se do něj můžu pustit J

Od teď za rok? Budu mít zahradu plnou květů a duši, srdce i tělo mi bude naplňovat láska od malíčku až po konečky vlasů J

Splněné přání je jasné – přestěhovali jsme se. A všichni se tu cítíme skvěle, včetně papoušků. Moc jsme se báli, že nenajdeme bydlení, které by odpovídalo našim požadavkům. Je to ale úplně naopak a možná ještě lepší, než jsme čekali – to je důkazem toho, že člověk už se ve svém životě nevrací zpět, že jde vždycky už jen do něčeho lepšího J