Vzpomínka na lásku - Lilly

Procházím se noční oblohou a narážím do střípků zlomených srdcí.
Jsem hlubší než tma, která mne nepohltí,
protože umím sevřít srdce do ledového náručí.
Jsem jasnější než sluneční svit, který mne nezastíní,
protože dokážu zažehnout plamen v duši.
Kde cestu nemůžeš najít, tam Ti posvítím,
kde zaslepí Tě oslnivé světlo, tam pohladím Tvůj zrak a dám mu znovu sílu.
Na náhrobních kamenech přinutím růži vyrůst,
rozkvetlou louku umím sežehnout plamenem bolesti.
Umím Tě houpat na vlnách mořského příboje,
dokážu Tě svrhnout do propasti z hory vítězství.
Přenesu Tě rychleji než světlo a pohodlněji než letadlo,
kam jen si budeš přát a přikovám Ti okovy na nohy k místu,
odkud budeš chtít mermomocí utéct.
Nikdy mne neporazíš, nikdy mne nezabiješ,
narodím se, když to nebudeš chtít,
nepřijdu, když mne budeš volat,
odejdu, když mne budeš svírat,
vrátím se, když už mne nebudeš čekat.
Navždy s Tebou zůstanu,
vždy budu jen Tvoje, i když budu patřit všem.
Miluješ mne a nenávidíš zároveň,
voláš a odháníš mne, marně.
Jsem nepřemožitelná, protože jsem to já.
já jsem VZPOMÍNKA NA LÁSKU !