Poslala jsem ji pryč...
..odehnala jsem ji..zaskočila mě..lekla jsem se..."Ty asi nejsi pro mě lásko..mám strach...nejsem připravená..bojím se tě..".......celý minulý život jsi mě moc bolela....a pořád ještě bolíš...bojím se tě... Co se to děje? co že se mění? proč? to přijímám ženu v sobě..jde to ztuha..přišly strachy, o kterých jsem si myslela že nejsou..ale ony tam byly..trpělivě čekaly, až je nebudu čekat.. BAF !!! ..lekla jsem se...jsem VYDĚŠENÁ !!!!...ale zvládnu to -jako všechno
........jen co jsem své vnitřní oči odvrátila od materiálních "sraček" k emocionálním-začala se ke mě hrnout práce ze všech stran-přináší mi hojnost...konečně-jen tak dál ...možná se z toho všeho zblázním a motýlci mi budou nosit do blázince buchty 
Opět a čím dál silněji si uvědomuji, že svět je nádherné místo..že mé osvobození na mě čeká na ulici Osvobození 21
Zjistila jsem-že mám virus v mysli..že Láska rovná se Bolest..chce to přeprogramovat.. ..tento program už je zastaralý.. Čím dál víc chápu a přijímám zodpovědnost za život,činy,myšlenky..přijímám plnou zodpovědnost za tu džungli co mám v hlavě..je jako zahrada, na kterou se dívám ze svého "nového" okna - no...chce to křovinořez..motorovku..hrábě..a oheň-který to všechno promění v popel a vítr to rozfouká...
Naučila jsem se brečet..dostala jsem to darem @ brečím teď pořád-vždycky když se zastavím a potkám sama se sebou...brečím i teď-když píšu-slzy pálí do víček-občas se mě ztrácí písmenka-ale ta mokrá mlha se vždycky znova rozplyne..
je to očistné,bolí to,bolest mě osvobozuje..děkuji za slzy...Můj cíl je teď přesun smečky na Osvobození..bez zbytečného oslabujícího stresu..a jde to..přátelé pomáhají.. Děkuji
Nedaří se mě úplně dělat věci, jak si je naplánuji..moje stará lenost se pořád ještě drží..už né zuby-ale pořád ještě nehty..
Znovu jsem se vydala přesvědčit samu sebe, že THC není moje cesta-byl to únik před sebou sama..není to potřeba..nemusím utíkat..jsem doma a držím se za ruku...a taky jsem hned zaplatila daň za slabost..mnoha slovy-která vytryskla z chaotického víru myšlenek,živených strachem..slovy, která možná ranila někoho, na kom mi záleží..no co už..
Další den spousta zdánlivých maličkostí do sebe nezapadajících..prostě už to není moje cesta-nepotřebuji ji-propouštím ji a děkuji.. za lekci
Tento týden jsem nejvíc pracovala na domečku a na vydělávání peněz.
Tři hlavní priority? přestěhovat se
zvládnou to v klidu a pohodě
dořešit všechny úřední věci s tímto související
Tři priority na příští měsíc? zabydlet se
nastolit řád tam,kde do teď vládnul chaos
začít naplňovat své pracovní vize
A co předpokládám že se stane od teď za rok? To nemám šajn..
Jen věřím že budu žít tady a teď a budu šťastná..Děkuji za Metu a za přátele a děkuji lásce že mě navštívila..
Žádné komentáře:
Okomentovat