Jen moje myšlenky ovlivní můj život

Oproti minulému týdnu na sobě pociťuji pokroky, již se tolik nezaměřuji na pocit smutku a úzkosti . Můj čas je plně pohlcen prací a mými přáteli.

Ačkoliv každý den trávím volný čas se svými přáteli, stále se musím snažit kontrolovat své myšlenky. Mám pocit, jak kdybych se občas ke společným aktivitám nutila jen proto, abych nemyslela na Petra. Nedokážu si plně uvědomit své prožitky a to mě trápí, ale asi je to přirozené. Snad tomu musím dát více času a netlačit na sebe.

Téma tohoto týdne, hledání pokladu důvěry, mi stále zůstává skryto. Stále nerozumím tomu, proč se náš vztah rozpadl a kam se vytratila láska a pocit štěstí, že máme jeden druhého. Ale pevně věřím, že časem pochopím vše, co mě trápí a proč to tak Vesmír chtěl.

Musím se opět začít spoléhat pouze a jen sama na sebe. Uvědomit si, co opravdu chci a sebrat veškerou sílu si to zrealizovat. Také bych si měla uvědomit, že život zdaleka není tak vážná záležitost, jak ho vidím. Chci ho žít s lehkostí a jednoduchostí.

Nejčastěji jsem byla naladěná na myšlenku, že musím udělat vše proto, abych co nejdříve zapomněla na poslední tři měsíce mého života. Pak jsem si uvědomila, že rozumnější bude, snažit se spíše pochopit, co se stalo a vše s láskou přijmout.

Uvědomila jsem si, že jen moje myšlenky ovlivní můj život. Vždy budou nějaká negativa, ale je na mě, jak dlouho je v sobě budu nosit, jak dlouho se jimi nechám užírat a znehodnocovat tak svůj život.

Neustále se usmívat, říkat si, jak se těším ze života a rozdávat radost.

Pochopit, co se stalo. Vzít si z toho ponaučení a jen se radovat z cesty, která mě čeká.

Stále nemám ucelenou představu.

Budu žít s naprostou jednoduchostí, lehkostí a intenzivním pocitem štěstí z každé maličkosti.