Nejlepší tento týden bylo nedělní setkání Mety. Jsme si všichni čím dál bližší, pokaždé se na všechny moc těším. Mám vám moc ráda, jste úžasní, takoví jací jste! Všichni!!!
V pátek jsem rozbila svoji kuklu. Byl to velmi náročný den. Půl dne jsem zvracela a brečela zároveň. Šílený stav plný velmi silných emocí. Měla jsem pocit, že jsem sama sobě na pohřbu...svému "starému Já". Něco se ve mně zlomilo a odešlo pryč. Od té doby se výrazně zlepšil vztah s mojí mamkou. Díky za ten den!
Využila jsem svoje puntíčkářství ve prospěch svůj i ostatních a stala se asistentem – plánovačem:)
Trávím více času u počítače a čím dál více přemýšlím nad svým životem. Někdy až moc...Taky jsem se zbláznila do numerologie:)
Přišla jsem na to, že mám ráda sama sebe, ale že chci víc. Chci sama sebe milovat...bezpodmínečně milovat. To je teď můj cíl. Naučila jsem se více naslouchat sama sobě, tomu co opravdu chci jen já.
Zlomovým okamžikem na cestě k mému cíli bylo rozbití kukly. Teď zkoumám, jak roztáhnout křídla a letět za svým snem. Zatím však nevím, jakým směrem to bude.
Pořád přesvědčuju sama sebe, že začnu cvičit, ale nedaří se mi to. Vymlouvám se, že po nemoci přeci není dobré tělo zatěžovat a je lepší raději chvíli počkat. Jenže jak se znám, čekala bych do léta. Takže zítra jdu na to :) Dám si nižší zátěž, ale půjdu:)
Vidím samu sebe nejen jako logopedku. Táhne mě to více do úúúplně jiných vod.
Žádné komentáře:
Okomentovat