pondělí 26. září 2011

Cesta Integrace - Týden ohně

První odkazy jsou formáty wma a druhé mp3. Vyberte si, který vám bude víc vyhovovat.


20.den - sobota 1.10.

http://www.ulozto.cz/10296314/20-3to-jsem-milujici-duchovni-bytost-wma

http://www.ulozto.cz/10299334/20-3to-jsem-milujici-duchovni-bytost-mp3

21.den - neděle 2.10.

http://www.ulozto.cz/10296315/21-3to-celou-mou-bytosti-proudi-neuveritelne-kreativni-zivotni-sila-wma

http://www.ulozto.cz/10299340/21-3to-celou-mou-bytosti-proudi-neuveritelne-kreativni-zivotni-sila-mp3

Zanechal jsem stopu

1)tenhle tyden sem byl docela nervoznim,clovekem co nestiha...opet. Je toho strasne moc, mam trochu problemy s organizaci a se soustredenim, ale zvladam to docela dobre-uz jenom par dni budu doma!!!!!!!!

2) ikdyz sem toho zvladl fakt docela dost, tak nestiham...ale ja to zvladnu-mam jasnou predstavu co musim udelat a jak dlouho to bude trvat..takze zpozdeni dozenu ve stredu zhruba o pul seste odpoledne:-) a pak to bude pohodicka, bigbit:-)

3)tech kroku k cili sem podnikl tenhle tyden fakt hodne, ale ten nejdulezitejsi byl ze sem si vyridil a prokazal veskery prijmy a kolik sem zaplatil na danich v Anglii,byl to sice ocistec,ale o to lepsi pocit ze uz to mam z krku.

4)No zjistil sem ze sem tady v te mistni komunite asi zanechal vetsi stopu nez sem si myslel. Ted v sobotu sem mel rozluckovou party a prislo za mnou docela par lidi s tim ze u nich mam dvere kdykoliv otevreny, ze u nich muzu kdykoliv bydlet atd. Ocividne sem zapadl do jine kultury a komunity docela dobre a lip nez sem cekal.....zkratka z toho plyne ze se umim dobre prizpusobit.

5) Vetsinou sem byl naladenej na pozitivni veci,ale trosku to kazil stres...

6) Ja a moje emoce? No tak tohle je snad moje zivotni tema. V minulosti sem mnou emoce mavaly neskutecnym zpusobem a vetsinou to vedlo k totalne impulsivnim a neprimerenejm reakcim. Za poslednich par let si troufam rict ze sem udelal v tomhle smeru fakt velkej pokrok. Naprosto klicovy pro me je umet svoje emoce spravne vyhodnotit a delam v tom pokroky.

7) Prestehovat se, stavit se za strejdem do nemocnice a jeste par veci ktery si necham pro sebe.

8)Tech priorit je tolik ze ted nejsem schopnej vyzdvihnout 3.

9)Jo tak ten se plni...mam z toho radost a dobrej pocit.

10) Uzasnou partnerku a praci kterou chci delat a ktera me bavi.

Bonus: furt nekourim. Hec:-)

neděle 25. září 2011

Život se mi mění pod rukama

1.Tento týden jsem byla člověkem, který si uvědomoval víc, než kdy jindy, svoje pocity.

2.Jsem úplně mimo plán. Můj život je plný změn a překvapivých rozhodnutí.

3.Moje kroky tento týden vycházely z rozhodnutí, nenechat se vysávat druhými lidmi. Takže jsem přehodnotila své osobní i pracovní vztahy.

4.Opět jsem o něco víc pochopila, že jsem tady sama za sebe (a své dítě). Jediný, o koho se můžu opřít, jsem já sama.

5. Naladěná jsem byla na to, že takhle už to nechci!

6. Tento týden mi hodně vyplavávaly pocity. Pomohly mi udělat si ve věcech jasno. A taky jsem je začala víc vnímat, dávat jim důležitost.

7. Moje tři hlavní priority na příští týden
Příští týden bych chtěla víc času věnovat sama sobě. Udělat si ho.

8. Moje tři hlavní priority na příští měsíc
Příští měsíc chci začít pravidelně dělat angličtinu a udělat si víc času sama pro sebe. Začít chodit do posilovny.

9. Život se mi mění pod rukama, to co jsem chtěla před 14 dny (nebo týdnem) už nechci, takže scénář je kompletně k přepracování.

10.Pevně věřím, že od teď za rok budu mít práci, která mě naplňuje a kterou zvládám v pohodě i s péčí o Matýska. Mám partnera, který je mi rovnocenným partnerem. Vzájemně se o sebe můžeme opřít.


Nevzdávat se

Tento týden utekl jako voda. Nebyl náhodou týden vody?!? A já se jí nechal pohltit. Bylo to jiné než minulý týden, to jsem surfoval na vlně. Teď jsem byl spíš v proudu a sem tam mi zmizela hlava pod hladinou... To bylo tehdy, když jsem se nechal stresovat pracovními povinnostmi. Nestihl jsem si uvědomit kým sem, ale cítil jsem se spíš příjemně než špatně.

Plán se tento týden plnil. Už dlouho uvažuju o tom, že si koupím velké djembe, v pondělí jsem to konečně udělal. Sehnal jsem zedníky na hrad a celou neděli pilně pracoval. Příští týden přijdou topenáři. Uzavřej jsem obchod s Peruánci. No, bylo to perné!

Kroky ke svému cíli? Předcházející odstavec to vystihuje dostatečně. Jsem vyčerpaný, alé mám z toho velmi dobrý pocit.

Nevzdávat se. Zedníky jsem nakonec sehnal a jsou šikovní!

Když jsem se nestresoval v práci, byl jsem naladěný sám na sebe. Jsou lidé (teď myslím konkrétně některé obchodní partnery), se kterými je težké se domluvit. Vím, je to součástí mojí práce, ale ještě jsem se nenaučil se tím nestresovat...

Téma týdne se mi projevilo v rychlosti, jakou týden uplynul.

Priority na týden? Minulý týden jsem chtěl psát pravidelně do deníku, vydrželo mi to do středy. Tak snad to bude tento týden dýl! Dále topení na hradě a aspoň chvíli odpočinek!

A na měsíc? Hvězdička, práce, hrad. A to vše vnímat a žít v každé přítomné vteřině.

Scénář stále ještě nemám – myslím ten nový. Ten starý se plní.

Za rok budu šťastný tak jako teď (možná víc!) a budu míň unavený! A budu vědět, co je mým posláním na tomto světě a budu tím žít.

Bonus – minulý týden jsem psal o tom, že za rok budeme mít (mimo jiné) na hradě spostu návštěv... Rok neutekl a je splněno – dnes k nám zavítala Štístko s Beníkem a na chvíli se zastavil i Ell. Bylo to velmí příjemné odpoledne! Povídání, štrůdl, škvarky, víno, víno, víno... Stavte se taky!!! J

Raduji se z maličkostí

Tento týden utekl hrozně rychle.

Byla jsem sama sebou a pozorovala se a hodnotila svůj život i lidi kolem sebe, co mi říkají, jak na mě působí a opravdu někdy koukám, že jsem v klidu a neberu si některé věci vůbec osobně, kdysi bych to tak brala. No pokrok u mě rozhodně je.

Raduji se z maličkostí, dělám si pořádek v životě, žiju více přítomností a líbí se mi to.

Poslouchám sama sebe a to je to nejlepší co můžu pro sebe udělat.

Užila jsem si badminton, byli jsme s andílkem a jeho přáteli, blbli jsme, dělali kraviny, smáli se a smáli, bylo to prostě super. Víkend byl sice pracovní na hradě, ale jsou vidět pokroky a mě to baví, sluníčko nám k tomu krásně svítilo, prostě paráda.

Jsem naladěná na to co chci a když mám špatné sny nebo myšlenky, ptám se co mi to chce říct. Pořád řešíme rodinné starosti, ale to snad vše zvládneme.

Úklid, třídění, pozorování sebe i okolí, sledování energie....

- práce na hradě, vzdělávání, čas pro sebe

- aspoň jeden den volna, konečně se dostat pořádně k angličtině, sport a zdraví

Krůček po krůčku...

Za rok jsem zdravá a spokojená žena po boku mého andílka....

Hluboce jsem se pohroužila do minulosti

1.Byla jsem člověkem, který se hluboce pohroužil do minulosti. Snažila jsem se přijmout vše, čím jsem prošla a být za to vděčná.

2.Daří se mi to velice dobře. Jsem zvyklá na plánování a plnění svých plánů.

3. Zodpovědně postupuji Cestou integrace.

4.Nejpřínosnějším prožitkem bylo setkání s lektorem, který nás učil komunikativním dovednostem. Poradila jsem mu nějaká cvičení z našeho kurzu herectví a jemu se to tak líbilo, že to hodlá zařadit do svých prezentací.

5.Snažila jsem se na to, co chci, ale nevysvětlitelný stesk po domově, který už neexistuje, mi to chvílemi kazil.

6.Téma týdne se mi projevilo až k jeho konci. Prožívala jsem návaly smutku, lítosti a stesku, které jsem si neuměla vysvětlit. Pak jsem si ale vzpomněla na Liduščino upozornění, že se nám tohle může dít a snažila jsem se tyto pocity naplno prožívat, až nakonec odezněly.....

7.Moje tři hlavní priority na příští týden:

- Postupovat Cestou integrace

- Malování

- Návštěva u kamarádky

8.Moje tři hlavní priority na příští měsíc

- Dokončit Cestu integrace

- Intenzivněji cvičit

- Tvořit a tvořit

9.K úplnému splnění všech bodů, které mám ve scénáři, mi chybí už jen finance, ale i na tom už se intenzivně pracuje a spěje to ke zdárnému cíli.

10.Odteď za rok pomáhám synkovi v realizaci jeho vzletného projektu, ze kterého budu mít užitek i uspokojení také já. Jsem šťastná a

spokojená sama se sebou.

Jsem na své frekvenci, většina věcí se daří

1. Opravdu si užívám školu :) Je to asi poprvé v životě co se do školy ráno těším a baví mě to tam :) Nejspíše se konečně posunu dál i v hudbě :)

2. Mrzí mě jen pár věcí týkající se jedné slečny... Mrzí mě že sem jí ublížil, ale vím že to bylo lepší ted než se trápit oba déle...

3.

4.Opět bych řekl že si dlužím procházku, bez desky :) A vzít bych sebou mohl naši fenku která si to taky zaslouží :)

5. Opět sem zpátky na své frekvenci, většina věcí se daříí. A tak to podle mě má být :)

6.Došlo mi že sem začal zase ztrácet ten svůj skvělý pohled... Takže rychle zpátky na svou vlnu :)

7. Škola hudba procházka

8.Brigáda, víc a víc textů, a chci an nějaký výlet! :)

9. Umělcem, jak v hudební tak výtvarné oblasti (sice ted kreslim dost málo ale ono to určitě čeká na ten správný okamžik a pak to zas vybuchne jak sopka :) )

10.Opět, umím skvěle konverzovat anglicky... a to neočekávám - to tak bude! :)

Lvice a lvíče

Do první poloviny týdne jsem byla konečně tou Elzou, kterou chci být. Sebejistá, aktivní, s velkou energií, chutí do práce a s viditelnými výsledky. Můj tým se mi rozrostl a ve středu jsem jela na dvoudenní workshop, abych se podívala, jak se jim daří. Toto školení bylo úžasné, najednou už jsem nevnímala sama sebe, ale tým, týmovou spolupráci a moji chuť brzy vést tento workshop. Při zvolení si přezdívky, s cílem se po celé dva dny tak oslovovat, jsem ani na zlomek nezahálela a konečně z Elišky, kterou jsem byla na prvním workshopu, se stala odvážná Elza. Ovšem nechala jsem se dostihnout svoji minulostí, svými myšlenkami, vzpomínkami. Toto školení probíhalo v menším hotýlku, kde jsem strávila chvíle s bývalým přítelem. Kudy jsem procházela, tam jsem nás viděla společně. Od první noci strávené v hotelu se mi následující čtyři noci o něm neustále zdály sny, po kterých jsem se probouzela s bolavým srdíčkem a úplně rozladěná do nového dne. Ke konci školení se dokonce z ničeho nic objevil mezi dveřmi, bylo to pro mě nečekané a naprosto mě jeho přítomnost rozhodila. Takže kým jsem tento týden byla??? Zpočátku silnou lvicí s jasným postojem a pak … teď si připadám jako ohrožené lvíče, které jde opět pracovat na svém postoji a snaží se co nejrychleji dospět, aby přežilo (nadhled, vyhodit z hlavy ubíjející myšlenky, uvědomit si opět více sama sebe aj.)

Malými krůčky k velkým úspěchům =o)

Asi ty nejzřetelnější krůčky,které jsem na sobě pociťovala byly určitě na workshopu. Snažila jsem se co nejvíce zapojovat, předávat své zkušenosti a sama si řekla svoji vedoucí, abych si vzala hlavní slovo u konkrétního tématu tréninku. Těšila jsem se z pocitu, kdy jsem přednášela a snažila se maximálně vtáhnout do dění nováčky.

Přestala jsem dost věcí bát

1. Tento týden jsem byla sama sebou a byla jsem na sebe hrdá a spokojená. Teda byli chvíle, kdy jsem sebou nebyla a mrzelo mě to, ale nic není dokonalé… Tedy je, pokud se snažím natolik, aby to dokonalé bylo.

2. Svůj osobní finanční plán jsem nesplnila a jsem z toho dost zklamaná a dokonce i strach tam někdy probleskuje. Týden vody na 90%.

3. Od svého cíle se vzdaluji a kroky jsem nepodnikla žádné, jsem jaksi zamrzlá na jednom místě. Pořád čekám na nějaké znamení, jak se zachovat dál. Buď nepřichází, nevidím ho, nebo si tvrdohlavě stojím za svým a očekávám znamení jiné.

4. Přestala jsem se dost věcí bát. Některých úplně a jiných jen částečně a to mi stačí.

5. Dle mě na to co nechci.

6. Téma týdne bylo krásné a kupodivu probíhalo velmi klidně. Možná i díky tomu, že jsem si toho vzala v týdnu vzduchu opravdu hodně a tím si toho dost prožila hned na začátku. Teď jsem už jen dodělávala a díky tomu i uvnitř mě nebyla bouře. Spíš mi docházely velmi důležité detaily. A taky jsem nesplnila úplně vše, co jsem chtěla z velké pouti, takže to co stihnu, ještě dnes večer uvidím, jsem na sebe dost přísná.

7. Můj přísun korunek, můj drahý synáček, já a snad i moje velmi dlouho očekávaná návštěva, na kterou se těším, ale taky někdy zahlodá strach, že vše neproběhne podle mých představ, uvidíme… J

8. Můj veliký přísun korunek, můj malý brouček, já a můj svobodný život.

9. Neplní.

10. Budu svobodně žít, vedle svého syna, vedle partnera, s penězi a bez problémů, budu pomáhat těm, kdo si o to řeknou a budou o to opravdu stát a potřebovat.

Dala mi zabrat moje citová stránka

Tak tento týden uběhl jak voda. Snažila jsem se plnit úkoly tohoto týdne. Musím přiznat, že to pro mě nebylo až tak jednoduché, dalo mně to zabrat hlavně po citové stránce.

Chvílemi jsem byla šťastná a z toho se mi chtělo brečet.

Mám pocit, že jsem úplně rozhozená a musím se dát opět do pořádku.

Utvrdila jsem se v tom, že chci zpět svůj starý život, který jsem měla před dvěma lety. Ale žít ho chci a musím jinak, z pozice a se zkušenostmi, které mám teď.

Ještě zopakuji, dle svého scénáře. Za rok jsem velmi úspěšná makléřka. Mé podnikání mně zajišťuje finanční hojnost . Mám všeho dostatek. S láskou se věnuji své rodině, přátelům a svým koníčkům. J

Jsem odborníkem ve svém oboru

Tento týden jsem byla zlobivou slečnou, žádanou a doceněnou logopedkou, o víkendu pak spokojenou, zrelaxovanou a usměvavou ženou :-)

Svůj plán plním a daří se mi skvěle B-)

Úspěšně jsem si vyjednala podmínky spolupráce se soukromou MŠ v Brně a zároveň ukončila provoz logopedické poradny na dosavadním pracovišti pro nedostatečné finanční ohodnocení :-))
Nejpřínosnější prožitek tohoto týdne? …mám velkou radost – konečně budu dělat logopedii v Brně :-)) Pochopila jsem, že jsem odborníkem ve svém oboru, který si zaslouží být dobře zaplacený ;-)

Naladěná jsem byla a jsem na to, co chci.

Téma týdne neřeším.

Priority na týden – koupit sestře dárek, dořešit připojení UPC, užít si dne volna navíc

Priority na měsíc – rozjet poradnu v Brně, oslavit Nelčiny narozeniny, pravidelně sportovat

Scénář se plníííí.

Za rok jsem nejoblíbenější a nejlépe placená logopedka v ČR. Zdravá, šťastná, usměvavá
a spokojená žena.

Tvořím, cvičím, hubnu

1. Přestal mne lákat alkohol, úplně a sám od sebe. Svoji svobodu na všech úrovních si s údivem užívám až ve svých 44ti letech.. Tvořím, cvičím, hubnu, uklízím a nechávám nepotřebné za sebou. jsem vděčná za to, že mám život , jaký mám a uvědomuji své bohatství. Tento týden jsem byla sama sebou beze všech, nikdo mi nechyběl a můj život začíná mít řád.

2.Dílčí plány plním tak na 70%, ale vždy si tam nechávám prostor na svoje potřeby. Postupně plánuji víc a víc a učím se tak mít svůj život pod kontrolou s radostí, že plním slovo sama sobě.

3.Napsala jsem si jasnou představu práce s výkonným týmem a plán tvorby produktů. Už se nemohu dočkat, jak je začneme převádět do reality. A také se mi rozšiřují místa působnosti po republice.

4.Ještě nikdy jsem se sama sebou necítila tak vyrovnaná bez zjevného důvodu, jen tak. I když moje ego tam v hlavě cosi nespokojeně bručí, ten pocit prožívání je čistější. Bohužel se mi nepodařilo zachránit život pejska na silnici, kterého někdo srazil, ale odložila jsem ho na kraj cesty. Bolelo mne to, ale uvnitř jsem cítila i pokoru a vděčnost a uvědomění, že v tomhle mám hodnoty stále stejné, ačkoliv sebeuvědomění se mi velmi upevňuje. Poprvé v životě se citově nezmítám. A na prvním místě mám svoje tělo - zdravá životospráva a práci.

5. Až na pár výbuchů vzteku, které občas používám jako ventil, si dělám a žiji jen to, co chci. A můj život je moje dítě, tak se o něj budu náležitě s láskou starat.

6. Ačkoliv jsem se jednotlivým dnům vlastně nevěnovala, zjistila jsem, že jsem splnila všechny do jednoho a ještě spoustu věcí navíc. Vodu jsem pila ve větším množství a lásku a vděčnost cítila také.

7. Moje tři hlavní priority na příští týden

dokončit audia na Cestu integrace

vytvořit video kurs EFT

uklidit tančírnu a začít trénovat


8. Moje tři hlavní priority na příští měsíc

podklady k DPH

zazimovat zahradu

vytvořit nová audia a nachystat metu Žena Bohyně


9.
Scénář se plní pracovně beze zbytku, ale neustále ho potřebuji přepracovat a rozhodnout se, jak a co vlastně chci v osobním životě.


10. Za rok stojím pevně na svých podnikatelských nohou, Adenais produkty jsou mezi prvními pěti nejprodávanějšími na trhu v ČR ve svém oboru, výkonný tým je Adenais nadstandartně finančně zabezpečen a Adenais nadstandartně prosperuje. Jezdím po celé Evropě školit vlastní produkty, jsem vysoce honorovaná a velmi žádaná lektorka. Těším se neochvějnému zdraví, vitalitě a věčně mladé kráse, bydlím se šampionem v novém domě, žiju s ním v láskyplném vztahu, sportuji a jsem nabitá energií, žiji život svých snů. Jezdím novým bílým offroadem a hojnost ke mně proudi ze všech stran. Moje světlo přináší všem uzdravení , lásku a vše, čeho si žádají. Jsem jeho poslem.


Bonus - Přání jsem si splnila sama, mám naprosto zářivé čistý a voňavý dům.

Hodně vzpomínám

Metamorfóza – report 3 3T

Začala jsem znovu tancovat!!! J Každý týden na jednu hodinku hodím všechny starosti a povinnosti za hlavu a hopsám a kroutím se a občas taky šlapu jako koza v zelí, ale to nevadí, hlavně že se hýbu a moje dušička se vznáší až do oblak… J

Nezranilo mě asi nic, užívám si sluníčko a svoje občasné výbuchy už beru jako součást mého života ;-) Pochopila jsem, že jinak to nejde. Prostě to k tomu patří, a jestli to znovu potlačím, pak jednoho krásného dne srovnám sama sebe se zemí…

Co se emocí jakožto tématu týdne týče, bylo to jako na houpačce, ale zvládla jsem to. Přijala jsem je. Už se neodsuzuji za to, že se občas vztekám a že si konečně buduji své hranice. Bylo na čase ;-)

Opět si nedlužím nic. Stále bych potřebovala, aby měl den 48 hodin, stále mám pocit, že nic z toho, co potřebuji, nestíhám, i když je to vlastně blbost, protože mám všechno hotové… Snad jen kromě toho, co mě baví, na to už mi čas nezbývá. Budu to muset nějak poupravit, anebo se naučit, že mě baví všechno to ostatní J

Hodně vzpomínám. Ne nějak záměrně, to vůbec. Ale trvá to už několik měsíců. Vždy se mi vybaví nějaká situace z mého života, občas dokonce i příjemná. Prohlédnu si ji a nechám ji jít, občas si řeknu „aha“ nebo „hm“, občas mě to zaskočí. Netušila jsem, kolik si toho pamatuji. Chtěla jsem to všechno zapomenout, ale uvědomila jsem si, že k tomu vlastně nemám žádný důvod.

Stále se snažím naladit na pozitivní aspekty jakékoliv situace.

Priority na tento týden: odjet na dovču a užít si ji, už se těším na nějaký pořádný výýýšlap J

Priority na tento měsíc: dokončit úpravy v domě, nakoupit sazeničky a vrhnout se na zahradu.

Jsem spokojená a šťastná. Nechci být nikdo jiný, než jsem, nebo někde jinde. Právě teď mám vše, co potřebuji.

A od teď za rok? Kdo ví? Nechám tomu volný průběh a ono se to všechno nějak vyvine a poskládá J

Nejde spíš ani tak o splněná přání, ale o překvapení… Nevím, jestli se se mnou něco změnilo, ale poslední dobou mě překvapují nejen moji blízcí, ale i cizí lidé… a dokonce v pozitivním slova smyslu J

Být svůj

Byl jsem chvili svůj a chvíli tím, čím jsem si myslel, že mám být s ohledem na společnost.
Někdy mně přijde, že v tom stavu „být svůj“ si říkám, že pro společnost – okolí – to hraju. Jenže pak ,jak to hraju, zapomenu, že to jen „hraju“. Je to setsakramentský.
Mám náladu na to, že nechcu žádnej plán plnit. Pořád jen plním nějakej plán….
Kroky jsem nepodnikal skoro žádné. Jistě jsem nějaké podnikal, jenže jim nedávám velkou důležitost. Cíl – být zdraví – mám splněný. Nějak se neženu za dalším.
Pravděpodobně jsem byl naladěný na to, co chci.
Být svůj pro mě není žádná sranda – jako že to není lehký.
Jsem v pohodě a při vychýlení z ní se do ní dostat nejrychlejší cestou.
Se scénářem jsem na tom jako s cíli.
Nerad lžu a mýlím se, a proto si netroufnu předpokládat, co bude za rok. Počítám s tím, že budu stále vědět, jak se mám fajn.

Ladím se na pozitivum

1.Tento tyýden mám extrémně málo klientů a to mě znepokojuje, ale navzdory tomu jsem s týdnem spokojená a užívala jsem si ho péčí o dům, plánováním, vařením, péčí o mamku, syna i Beníka a viděla jsem, že se to všem líbilo.
Přestože mám v obýváku stále beton, vyzdobila jsem si kuchyň i chodbu dekoracemi.
2.Dnešek si užívám už vlastně od včerejšího večera, kdy jsem naplánovala dnešní úklid okolo domu(a dokonce mi to
poprvé sedí do úkolu dne podle Lilly) a těším se na to a ještě víc se těším na odpolední procházku s Beníkem, kdy jsem pozvaná podívat se na Cyránův Hrad.Ani nevíš jak moc se těším Cyráno a Eosku. A ještě k tomu je na to vše krásně, jupííííí. Hned jak dopíšu raport jdu na svů plán dne s obrovským nadšením.
3.Téma týdne? Myslím, že je více bodů v mém životě, které jsou zlomové a velmi mi to dochází, především další pracovní směr.
4.Více vody mému tělu.
5.Ladím se na pozitivum.
6.Začíná se mi rýsovat nový pracovní směr.
7.Připravit velkou, letákovou reklamní kampaň a další vše spojené s prací a stále dodělávat dům . Být v pohodě a přijímat vše jak přijde, aby se mi dokreslil nový pracovní směr. Přijímat a třídit informace co ke mně přichází.
8.Stále dům, zazimovat zahradu, plné pracovní nasazení.
9.To, co bych se rozhodla podniknout a nebylo by toho málo, bych dělala moc ráda, ale stále tvrdím, že bych byla líná a práci, kterou bych normálně dělala hoďku bych klidně dělala půl dne a pak bych byla ze sebe znechucená.
10.Za rok? Už píšu jen,POSILUJI SVÉ SPLŇĚNÉ PŘÁNÍ A DÁVÁM MU JEŠTĚ VĚTŠÍ ROZMĚR, protože mně právě
napadlo a cítím to tak, že opisovat dokola co opravdu chci,mě jakoby stále od splnění přání oddaluje. Zase se jakoby má splnit o týden později.

neděle 18. září 2011

Rok 2012

Velmi zajímavé video, doporučuji shlédnout
první a druhý díl, ale jde z toho hlava kolem

http://dotsub.com/view/4c3bc9bc-3f86-4bec-90b2-7a720c61c2f5

Vlak vás uveze oba

1.No herečka jsem dobrá a tento týden jsem si ponejvíce zahrála roli Opuštěné. Ale takováto mezirole na oběť mi přinesla spoustu dalších důležitých rozhodnutí, protože být obětí mne nikdy dlouho nebavilo, obzvlášť když není na blízku někdo, kdo by asistoval jako zachránce :-) Také na mne klepe minulost, přání k svátku jsem obdržela i od lidí, které jsem neviděla a neslyšela 5 let. Nejvíc mne ale baví role studentky skutečné víry, přesně té, které jsem se vždy vyhýbala a skrývala se za přesvědčení, že jsem ateista. Učím se důvěřovat v Boha, hlavně proto, že mu chci dát svůj batoh břemen života, ať už ho nemusím nosit sama. V jedné knize jsem četla úryvek :

Student seděl ve vlaku i s batohem na zádech, přišel průvodčí a říká : mladý muži, můžete si ten batoh odložit, vlak vás uveze oba...... a tehdy jsem pochopila......nejsme sami, stačí se jen opřít o svoji víru, což se právě učím...

2.Plán plním , zatím jen rámcově chystám potřebné kroky na papír a nahrávám audia, ale všechny tyto kroky včetně cesty integrace mne vedou k cíli, který je stále stejný a jen se začíná zhmotňovat, protože ho vidím jasněji v realitě, vím , jaké kroky podnikat

3.Mám téměř hotovou Cestu integrace na audiích, sepsala jsem si plán práce pro výkonný tým a opět nasedla do loďky, místo abych se potápěla pod hladinu.I když tam jsem zjistila, že v loďce se mi opravdu líbí víc, stačí jen do ní vlézt.

4.Pochopila jsem, že i když odjakživa věřím v boží mlýny a přírodní zákony, ze své vlastní víry jsem se vyčlenila a proto jsem se nemohla o ni opřít. A protože druhým oporou být umím, dovolím Bohu a Universu, aby byli oporou mne a opravdu se opřu, funguje to.

5. Tento týden jsem byla nejvíc naladěná na poznání, to je oblast, kde jsem nenasytná. Tedy na svoji nejmilovanější závislost, která mne na sobě celkem baví, když ji řídím já a ne ona mne. A zjistila jsem, že mé vnitřní vzdory se díky nově vznikající víře rozpouští.

6. Téma týdne - hraji jen Velkou pouť , nic menšího mne neuspokojuje a s potěšením pozoruji vzrůstající pokoru. I když jsem si tisíckrát myslela, jak jsem duchovně za vodou, vždy se objeví něco, po čem se cítím ještě líp, A to na životě miluji. Úspěšně tedy spěju ke skutečně velkým duchovním ( mám to přece v plánu) a onomu známému rčení : Vím, že nic nevím....až tam budu, řádně si to užiju a oslavím....tehdy už totiž budu jen oslavovat každou vteřinu života

7. Moje tři hlavní priority na příští týden

vyřešit finanční závazky

dokončit audia a vytvořit videa

připravit podklady pro výkonný tým


8. Moje tři hlavní priority na příští měsíc

rozjet spolupráci s výkonným týmem a videoprezentaci

obnovit kontakty, spolupráci a naplánovat kalendář

zazimovat zahradu

začít znovu tančit u tyče a plavat a běhat


9.
Jak se plní scénář

Scénář se plní zatím pouze tím, že vidím konkrétní kroky, které je třeba podniknout a skládám si cestu. Mám ho dost rozpracovaný do detailu a doplňuji obrázky a další.

10.Za rok stojím pevně na svých podnikatelských nohou, Adenais produkty jsou mezi prvními pěti nejprodávanějšími na trhu, výkonný tým je Adenais nadstandartně finančně zabezpečen a Adenais nadstandartně prosperuje. Jezdím po celé Evropě školit vlastní produkty, jsem vysoce honorovaná a velmi žádaná lektorka. Těším se neochvějnému zdraví, vitalitě a věčně mladé kráse, bydlím se šampionem v novém domě, žiju s ním v láskyplném vztahu, sportuji a jsem nabitá energií, žiji život svých snů. Jezdím novým bílým offroadem a hojnost ke mně proudi ze všech stran. Moje světlo přináší všem uzdravení , lásku a vše, čeho si žádají. Jsem jeho poslem.

Bonus - Splněné přání, zážitky z transformačního deníku

Přání se mi plní neustále, jen si pomalu uvědomuji, že si přeji i věci, které si vůbec neplánuji přát. Začnu psát transformační deník.


Nevím, jak se dopracovat k tomu, co chci

  1. Čím jsem byla? Snažila jsem se být tím, čím jsem, což je sice jednoduché, ale moc se mi to nelíbí.
  2. Plním dílčí kroky plánu, to se mi daří, nicméně stále nevidím nějaký úspěch v mé činnosti.
  3. Pracuji, vymýšlím reklamu, další věci které by mému podnikání pomohly, ale úspěch mám pořád v nedohlednu.
  4. Nejvýraznější prožitek týdne? Stále se nemohu zbavit problémů z minulosti Vím přesně, co chci, ale stále nevím jak se k tomu dopracovat.
  5. Pořád mě víc zahlcují v myšlenkách věci, které nechci.
  6. Cesta vzduchu, jestli to tedy mohu vzít jako téma týdne, mě plně zaměstnalo. Snažila jsem se plnit úkoly, někdy se podařily úplně, někdy méně a některé se mi nepodařily splnit.
  7. Hlavní priority jsou téměř stejné jako každý týden. Pracovat, projít druhým týdnem integrované bytosti, malovat.
  8. Na příští měsíc je to podobné. Dostat se konečně někam, kde chci podle scénáře být. Vím, že to nejde hned, ale alespoň se chci kousek posunout.
  9. Tak, jestli se mi scénář bude plnit tímto tempem, tak se zlepšení asi nedožiji.
  10. Budu realitní makléřka a malířka, peníze z mého podnikání mě budou víc než dobře živit. A nejen mě, ale i moji rodinu.

Bonus: Byli jsme dnes na závodech, nepršelo, svítilo slunce a bylo nám všem dobře. A ještě jedna věc, která mě hřeje u srdce, prodala jsem obrázek, člověku, který tvoří sochy. Jako bonus jsem dostala pozvání na vernisáž jeho a několika dalších umělců. Pouze je smůla, že výstava bude v podzemí a tam by mé obrázky navlhly, jinak by mě přizvali, abych s nimi vystavovala. No snad příště. J

Furt nekouřím

1) tento tyden sem byl clovekem kterej hlavne nestihal-je toho strasne moc a sem uz strasne unavenej,ale je to stokraz lepsi nez kdybych se nudil

2) No moc se mne plnit plan nedari ,tenhle tyden...je to ted strasne hekticky...ale nevzdavam to´musim vydrzet jeste tak 10 dni a pak to bude super a budu zase vsechno stihat.

3) Odhlasil sem vsechny trvaly prikazy,zrusil kontrakty na plyn elektriku,vyrizoval sem odhlasenipobytu,odhlasoval zdravotni ppojisteni,priravoval byt na predani,drhnul koupelnu,vyrizoval dane,loucil se se znamejma..............ahhhhh..


4)Neodkladat veci na posledni chvilu-nevyplaci se to..

5)jednoznacne na to co chci,uz si nepoustim do hlavy veci na ktery nechci myslet a zatim to de.

6) myslim ze zadny nebylo..pokud se to vztahuje k ceste integrace tak sem bohuzel pozadu ale musim rict ze co se tyce uzavirani nedokncenych veci tak na tom sem tenhle tyden zamakal dost dobre

7) prioritmam mnohem vic a vsechny souvisi s dokoncenim vsech veci tady-nechce se mne to rozepisovat

8) Prestehovat se,zacit dobre v nove praci a potkat par lidi

9)plni se, plni..pomalu ale jiste

10)Budu mit uzasnou partnerku a budu zvire v praci


Bonus:furt nekourim

Horská dráha a vodní vír

1. Tento týden jsem byla skoro vším, mámou, kamarádkou, ženou, uklízečkou, obětí, zbabělcem, sobcem, psychologem, dalo by se to nazvat horskou dráhou s tornádem, co mě vyneslo do výšin a vodním vírem, který mě vtáhl do hlubin.

2. Plán jsem nesplnila ani náhodou. A, nebo se mým momentálním plánem stalo něco úplně jiného, ale to jsem tedy splnila dokonale.

3. Kroky, spíš velká pouť. :D

4. Peníze mají jen takovou váhu a hodnotu jakou jim dáme my sami. Všechno je vlastně je. A také jsem pochopila tatínka svého syna a dala tím svobodu nám oběma.

5. Chci, nechci, chci, nechci, uklízím, uklízím, uklízím.

6. Týden vzduchu byl jako vzduch sám, někdy těžký a jindy svěží.

7. Já, syn, můj výdělek.

8. Můj výdělek, ve zdraví přežít, další tři týdny, pokud budou jako týden vzduchu, mám se na co těšit a já a moje nádherné dítě.

9. Neplní, nebo aspoň to tak vypadá.

10. Je mi to jedno, pokud budu já i to malé roztomilé stvoření šťastni.

11. Transformační deník jsem zatím nepsala, není ani jediná chvíle, co bych chtěla změnit, protože pevně věřím, že mě každá minuta vede tam, kam má.

Surfařem na vlně svého života

Tento týden jsem byl surfařem. Surfařem na vlně svého života. Nechal jsem se unášet tou vlnou a všechno vycházelo a zapadalo přesně do sebe. Často jsem stihl jen zírat s otevřenou pusou.

Můj plán na nejbližší období je udělat z hradu zimní sídlo. Kráčím po této cestě i když cil je stále ješte za kopcem. Ale znovu nacházím potěšení v cestě samotné.

Kroky ke svému cíli jsem asi provedl už dřív – teď mě nese proud. Tento týden jsem jen korigoval směr. Báječný pocit.

Celý tento týden je jeden velký prožitek. Když se ohlédnu zpět, vidím spoustu krásných chvil a zážitků. A všechny do sebe báječně zapadají – načasováním, drobnými odchylkami, které změnily směr mojí cesty na nejlepším možném místě... Černou skvrnou jsou zdravotní problémy mých blízkých...

Celý týden jsem byl naladěný na sebe. Určitě bylo pár chvil, kdy jsem sám sobě působil příkoří, ale musel bych hodně vzpomínat, abych nějakou vylovil.

Týden vzduchu měl dva hmatatelné výsledky – uklidil a přeskládal jsem si stůl v kanceláři a probral staré oblečení, které se už dlouho dlouho válí na hradě na půdě... a možná jsem přišel na smysl svého života...

Priority na týden – dostat na hrad šikovnýho zedníka, kurz hry na djembe, pravidelně psát do deníku, když už ho s sebou nosím...

Priority na měsíc – za měsíc už bude chladněji, tak je třeba udělat z hradu zimní sídlo...

Připadne mi, že scénář, který jsem měl, se mi tento týden splnil. Vzpomínám si totiž jen na krásné a šťastné chvilky. Teď si tak uvědomuju, že jsem byl šťastný, i když jsem se zlobil.

Od teď za rok to bude stejně tak báječné jako teď a navíc k tomu bude hrad nachystaný k vítání častých vzácných návšťěv. S hvězdičkou jich budeme mít spoustu!

Ventilace sportem je úžasná

Tento týden mi přijde, že jsem byla snad vším, partnerkou pro svého andílka, zdravotní sestřičkou, tetičkou, jezdkyní na in linech i na koni, žena v domácnosti, rolí bylo dosti, jen se nějaké přizpůsobit.

Pořád to ještě není ono.

Dostala jsem dva dárečky, asi jsem byla hodná J, moc mě těší, že si na mě někdo jen tak vzpomene. Pochopila jsem, že když poslouchám sama sebe, svoji intuici i své tělo, je vše jak má být.

Myslím si, že vím jaký je smysl mého života.

Tento týden byl v práci dost rušný, snažila jsem se pracovat a být v pohodě co to šlo, i když někdy práce s lidma i domluva je složitá. Ventilace negativních zážitků sportem je prostě úžasná. Moc mě mrzí a bolí jedna špatná zpráva.

Téma týdne bylo krásné, užila jsem si ho, úklid kolem mě i ve mně mi prospěl, zhodnocení života a pozorování se bylo taky zajímavé, zjistila jsem, že poslední dobou si ubližuju, pořád se někde bouchám, narážím do něčeho... Asi mám být teď a tady a ne mít myšlenky všude možně.

- Odpočinek a moje detoxikační kúra, pokračovat v pravidelném cvičení, poznávat se a užívat si všechny chvilky

- Sebevzdělávání, doufám, že vyjde divadlo na které mám objednané lístky, pokračovat v zdravějším stravování, které jsem tento měsíc dodržovala a doplnit ho sportíkem

Cesta je stále dlouhá, ale vůle je silná.

Za rok jsem spokojená žena a partnerka svého andílka, pracuji na sobě i na všem co mi dělá dobře, užívám si naplno každičké chviličky, život je krásný a pro některé bohužel krátký, proto si ho chci užít.

Naplno si uvědomuji, co a jak dýchám

1.Byla jsem spokojenou ženou, čím dál víc si důvěřující a úspěšně postupující Cestou integrace.

2.Daří se mi to velice dobře. Jsem zvyklá na plánování a plnění svých plánů.

3.Jaké jsem podnikla kroky ke svému cíli - Zodpovědně postupuji Cestou integrace.

4.Nejpřínosnějším prožitkem pro mě bylo setkání s kamarádem, který už několik let žije se svou partnerkou ve Skotsku. Neznám spokojenější pár! Tím se mi jenom potvrdilo, že by se člověk neměl vyhýbat velkým změnám - prostě se nebát a skočit!

5.Na co jsem byla častěji naladěná - Jednoznačně na to, co chci. Plánuju si teď čím dál víc věcí, které mi přinášejí radost a daří se mi je uskutečňovat.

6.Týden vzduchu - Každý den si už od rána naplno uvědomuji co dýchám a jak dýchám......

7.Moje tři hlavní priority na příští týden:

- Postupovat Cestou integrace

- Malování obrázků

- Návštěva u kamarádky

8.Moje tři hlavní priority na příští měsíc:

- Dokončit Cestu integrace

- Uklidit v policích v předsíni

- Tvořit a tvořit

9.K úplnému splnění všech bodů, které mám ve scénáři, mi chybí už jen finance, ale i na tom už se intenzivně pracuje a spěje to ke zdárnému cíli.

10.Odteď za rok pomáhám synkovi v realizaci jeho vzletného projektu, ze kterého budu mít užitek i uspokojení také já. Jsem šťastná a spokojená sama se sebou.

Bonus - Další malé splněné přáníčko :-)

Skvělé nápady přes noc

1. Jeden z nejlepších a nejhorších zážitků jsou v jednom :-D V pátek mi přestal jet software na tvorbu hudby.... Lámal sem si si tím hlavu asi 3 hodiny v noci ale nepodařilo se mi to logicky vyřešit. Usínat jsem šel s tím že jsem si přál aby se to všechno opět rozjelo... Asi mi přes noc vnuklo pár nápadů a druhý den jsem program rozjel bez problémů :) Teď sice tvořím mnohem méně ale zato v každé další skladbě vidím o to větší posun :)

2.Rozdíl myšlení byl obrovský, proto jsem raději ukončil ten né dlouho trvající vztah snad v klidu... Pořád mám podobné city jen některé projevy nedůvěry zbavily té důvěry i mě...

3. :-(

4. Mrzí mě že jsem se nezúčastnil Cesty Integrace od začátku.. když o tom tak přemýšlím tak vlastně ani nevím proč :( Bohužel mi to došlo až teď.

5.Jeden den byl otřesný, od rána se mi nic nedařilo, všechno bylo špatně... To byl nejspíše jediný den kdy sem byl naladěný o dost jinak než jsem chtěl...

6.Setkal sem se s dvěma "známými" které jsem doposud měl tak trochu za blbečky.. ale řekl jsem si že bych je neměl znovu soudit podle minulosti... brát je jací jsou.. a nakonec to byl pohodový večer..

7.Domluvit se s šéfem mé mámy na brigádě pro Svět zdraví, další "nejlepší" instrumentál, začít pracovat na soše pro tátu.

8.škola, úsměv, hojnost :)

9. umělcem! a člověkem který vnáší do místnosti pozitivum :)

10.Budu umět perfektně komunikovat anglicky, budu za sebou mít kus práce se dřevem... a snad i první koncert :)

Krůček po krůčku

Už počátkem týdne jsem se cítila hodně psychicky i fyzicky unavena. Uvědomila jsem si, že tímto tempem dlouho nemohu jít. Vyhledávala jsem přímý kontakt s přírodou. Často jsem chodila k řece a čerpala energii ze stromů. Odpočnula jsem si alespoň po fyzické stránce a teď doufám, že následující týden doženu všechny své restíky.

V plnění mého plánu jsem se asi trochu opozdila, ale doufám, že o to budu následující týden efektivnější a po psychické stránce vyrovnanější a se značným nadhledem.

Myslím si, že odpočinek je také určitým krokem, který vede k mým cílům. Je dobré umět vypnout a nevyčítat si to, což se učím. Učím se více naslouchat svému tělu a mysli. Vždyť je to to nejdůležitější, co mám.

Díky naši společné integraci jsem si uvědomila, s čím vším jsem nespokojená. Krůček po krůčku vylepšuji svůj domov a tím pádem i pročišťuji svoji mysl.

Nejčastější myšlenky tohoto týdne byly velice sporné. Často jsem myslela na Petra, jak by bylo hezké pokračovat v našich společných plánech, co jsme měly. To je to, co by si přálo mé srdíčko, moje nejniternější já, ale zároveň vím, že tyto touhy jsou nereálné a hlavně, že mi ubližují. Snažím se je vyhnat, ale mám pocit, že čím častěji ho vidím, je to pro mě těžší a těžší. Jedinou útěchou pro mě je fakt, že čas vše vyléčí. Už aby to bylo …

Víc než kdy jindy se mi projevila potřeba vyčistit svoji mentální úroveň vnímání.

Chci získat zpět svůj nadhled, ujasnit si svůj postoj a myšlenkami se osvobodit od Petra.

Zpevnit si svůj postoj, věnovat se osobnímu růstu a radovat se z moji práce, ze svého života.

Žiji svojí rolí a pracuji na další, vztahové a rodinné roli.

Je prima se znovu objevovat

Dnes jsem opět překonala sama sebe… Stojím tak za zábradlím na mostě, pode mnou hloubka 45 metrů a modrozelená voda… Hladina je klidná. Zato ve mně je bouře. Srdce mám až v krku a musím se hodně ovládat, aby se mi netřásly nohy strachem. „Tak jdeme na to?“ „Jasně,“ říkám. „Tak ruce za hlavu. A tři, dva, jedna… JUMP!“ A já letím… Fakt letím? A to fakt křičím já? A fakt se směju??? :-D Ještě nikdy jsem neviděla svět vzhůru nohama… Tak takhle to vypadá? To je bomba!!! J

Užila jsem si nádherný víkend. Po totálně těžkém týdnu jsem to fakt potřebovala. Moje víra dostala hodně na pr… Ale požádala jsem o pomoc a pár odpovědí. Nedaly na sebe dlouho čekat.

Téma týdne, téma týdne… Hm, bylo nějaké oficiální? Pro mě to bylo přijetí sebe sama. Setkala jsem se tento týden snad se vším, co u nás doma bývalo tabu. Ze začátku jsem z toho byla na kolaps… za poslední dva dny jsem si však ověřila, že je to naprosto normální součást života a že ji budu muset přijmout.

Dnes si nedlužím nic. Vše, co jsem potřebovala vědět, vím.

Uvědomila jsem si, jak strašně moc jsem potlačovala sama sebe. Přijala jsem identitu, kterou mi vnutil vnější svět, a zapomněla jsem, kdo jsem vlastně já. Je prima to znovu objevovat.

Stále se snažím naladit na to, co chci já. Pozoruji své myšlenky a někdy se nestačím divit.

Priority na tento týden: pustit se do práce, zakreslit plány pokojů.

Priority na tento měsíc: dokončit úpravy v domě, nakoupit sazeničky a vrhnout se na zahradu.

Jsem spokojená a šťastná. Nechci být nikdo jiný, než jsem, nebo někde jinde. Právě teď mám vše, co potřebuji.

A od teď za rok? Kdo ví? Nechám tomu volný průběh a ono se to všechno nějak vyvine a poskládá J

Mám konečně pořádek

1.Tento týden jsem si nejvíce užil uklid jak nikdy vyhodilo jsem spoustu věcí které jsem vůbec nepotřeboval a udělal si i pořádek v tom co chci ,že musím jít jen rovně
2.Že mi něco začalo klepat v kole u auta takže nemůžu jezdit jinak nic velkého spravíme a pojedem dál :-)
3.bohužél nevím jaké bylo
4.Dlužím si pořádný odpočinek práce mě celkem vysiluje ,ale v úterý odlítám do Turecka takže tam si dokonale odpočnu přečtu knížky no moc se těším :-)
5.Určitě na to co chci chtěl jsem si uďelat pořádek ve věcech a vtom co sám chci a povedlo se mi to
6.Přišel jsem nato že chci mít prítelkyni doteď jsem to vubec neřešil,ale zjistil jsem že by se mi opora a láska od někoho hodila a rad bych to stejne někomu předal já.
7.Odpočinout si,číst knihy,vylepšit angličtinu konverzací
8.Říct si o vyšší plat,chodit více se psem ven,jel si užít koncert
9.Cestovatelem :-)
10.Budu téměř svobodný člověk

Typický zaměstnanec

Tento týden jsem byl zaměstnanec. Typický.
Plán se asi daří, ale někdy se zarazím ve smyčce a nechápu, co dál.
Pro psaní raportu jsem si vybral čas podobný jak obvykle. Tentokrát mi není moc dobře a přenáší se to na psychiku. A tak snad jen – mám dobrou vůli, která nestačí. Pochopil jsem, že se mám poslouchat. Jenže je zádrhel – sice vím, jak to má být, a přesto to neudělám. Zatím to beru tak, že že je to správně. Ale nechápu to. Kdy to konečně pochopím??
Čas trávím víc, ale zdaleka ne úplně tam, kde chci. Obdobně se i ladím. Ovšem tento týden mě ladilo okolí a šlapal jsem víceméně podle něho. Zřejmě v duchu – jak uvnitř, tak venku.
J
Následující týden bych toho chtěl… a v měsíci taky….. Těším se, že to bude podle představ- úklid, cesta integrace, týdenní plán, naslouchat si a poslouchat tělesné potřeby a poslouchat se vůbec – když vím, že mám pravdu. Ve smyslu nenechat se zviklat.
Za rok budu nejspokojenější ze všech a všichni kolem budou taky nejspokojenější.

Stále jsem to já

Byla jsem především sama sebou. Někdy milá, jindy naštvaná, unavená, lenošná…jak se mi zrovna chtělo. Přesto jsem to byla já :-))

Plán plním tak na půl.

Udělala jsem si pořádek ve svých materiálech do logopedie, obměnila je a pořídila si nové.

Pochopila jsem, že pokud chci něco dokázat, tak je pro mě důležité trvat si na svém, za žádnou cenu neslevit ze svých záměrů a neuhnout ani o krok zpátky. Je to někdy boj s větrnými mlýny, ale já se nedám B-) …stačí si tam ten boj nevytvářet, že?

Tentokrát jsem byla asi více naladěná na to, co nechci :-(

Téma týdne – nějaké bylo? ...nevím o tom.

Priority na příští týden – logopedie, sport, angličtina

Priority na příští měsíc – to samé

Scénář se pomalu ale jistě plní.

Odteď za rok žiji podle scénáře :-)

Alespoň už vím, co nechci

1.Tento týden jsem byla nešťastnou učitelkou, která pochopila, že učit na základní škole opravdu není pro ni.

2.Plán se mi plnit nedaří. Tyto dny jsou velmi hektické.

3.Nevím, jestli rozhodnutí neučit, je krok k cíli. Pokud ano, tak jsem se rozhodla začít pracovat na tom, abych mohla odejít ze školství.

4.Tento týden mě překvapily děti ve škole přáním a dárkem k svátku. Bylo to moc milé. Ale ani takovéto věci mi nedokáží vynahradit to, co ve škole nechám.

5. Nejčastěji jsem byla bohužel naladěná na to, že dělám práci, která mě vůbec nenaplňuje. Bohužel zatím nevidím cestu, co dělat jiného.

6. Tento týden jsem se snažila jít cestou Integrace s elementem vzduchu. Určitě jsem si doma uklidila a asi i v sobě. Aspoň v tom, že vím, co už nechci.

7. Moje tři hlavní priority na příští týden
Příští týden bych opět chtěla v záplavě úkolů aspoň trošku relaxovat. Tento týden se mi to nepodařilo.
Chtěla bych se víc věnovat Cestě integrace.

8. Moje tři hlavní priority na příští měsíc

Příští měsíc chci začít pravidelně dělat angličtinu a udělat si víc času sama pro sebe.

9. Scénář se mi momentálně neplní.

10.Co předpokládám, že se stane odteď za rok

Od teď za rok budu spokojená se svým životem. Budu mít nadhled a zvládat s klidem vše, co mi život přinese.

Nikdo neví, kolik času máme

1. Tento tyden jsem si opravdu uzila rodinu a hlavne dceru, spolecne oslavy s detmi a jejich uspechy.
I brigada me bavila.
2.Neublizilo mne nic, jen jsem zazila pri sve brigade jednoho opravdu hnusneho chlapa, hned po ranu, nastesti mne rozhozeni z jeho chovani hned preslo, ale byla to sila, ten mel teda nasranou a zlou naladu. no kdovi, co se prihodilo mu, ze se tak choval.
3. Na cestu integrace myslim a posloucham nahravky, ale moc neplnim, opravdu misto uklizeni radej varim a hostim dceru a pak povidame. Je to pro me vic, nez uklizeny suplik, ale mozna, ze je to takovy uklid a integrace vztahu v rodine, me ted napada, protoze jsem dovedla i dceri priznat, ze se chova jako ja, ze to uplne vidim, dokonce jsem cely tyden prezila i bez konfliktu s matkou, protoze se vzdy snazim, aby byla s nama, kdyz je tady dcera, moc si uvedomuju, ze nikdo nevi, kolik casu kdo znas ma a taky to nam vsem rikam.
ale aniz bych si pustila prvni den integrace nahravku, protoze mi ji do mobil stahl az syn odpoledne, tak jsem ten den doresila definitivne i papirove svoje okna a moc se mi ulevilo, desne jsem odkladala posledni navstevu kancelare. huraaaaa.
4. Dluzim si hlavne ten uklid a pokulhavam pracovne.
5. Byla jsem naladena na rodinu a na to co chci.
6. Diky sve brigade jsem prijala to, ze chybuji. Opravdu prijala, jakoze jsem se s tim smirila a uz me to nerozhazuje. Proste to odeslo a je mi dobre.
7.Nejvetsi prioritou bude prekonat smutnicko, protoze dcera zitra odleta, potom zacit Pilates a vrhnout se do prace.
8.Dum, prace, zahrada.
9.Porad si myslim, ze bych byla lina.
10. Za rok jsem bohata ve vsech dobrych smerech s partnerem snu a staly tok penez rozmnozuji, investuji, sporim a moje penize pomahaji zlepsit zivot i vsem ostatnim.
Prestoze jsem neuklidila jediny suplik, tak se mi prvni tyden integrace velmi libil a preji nam vsem krasny tyden druhy.

pondělí 12. září 2011

Chystám se vyrazit na dobrodružnou cestu do svého nitra

Tak nějak jsem si užila téměř celý týden, proběhl v klidu, s občasnými výbuchy emocí, ale začínám si zvykat ;-) Koupila jsem si krásnou knížku o FENG ŠUEJ pro domov, tak tu teď řádím a všechno předělávám, přesunuju a … mám z toho velkou radost J

Ehm… jsou věci, které mě velmi zraňují. Opakují se stále dokola. Asi pořád dělám něco špatně, jen už mě nebaví se v tom rýpat a hledat příčiny.

Víra, hm… Kdykoliv někdo vysloví toto slovíčko, vybaví se mi text písničky od jednoho mého známého… „Ááá víra má je slabá tak slabá…“ Takže tak J Věřím ale tomu, že jsem přesně tam, kde mám být. Jsem svobodná ve svých volbách, a pokud se mi něco nelíbí, jsem to jen já, kdo to může změnit.

Nemám pocit, že bych si něco dlužila. Potřebovala bych, aby měl den 48 hodin, abych stihla vše, co chci a zbyl mi přitom čas i na to, co mě baví J

Uvědomila jsem si, že stále bojuji sama se sebou… V tomto ohledu mám hlavu tvrdší než beran a vytrvalost opravdu neskutečnou :-D

Snažím se naladit na to, co chci. Ne vždy se mi to ale daří. Učím se teď zbytečně nestresovat, brát věci tak, jak jsou, naučit se nespěchat. V tomto mi výborně pomáhá můj syn. Nezná pojem „čas“ a tak je mu jedno, jestli přehrabováním kamínků na hřišti stráví hodinu nebo dvě… jen když ho to baví J A já tam s ním stojím/sedím, přehrabuji ty kamínky s ním a říkám si: to je super, jsem tu od toho, abych mu ukazovala svět, a i přesto, že je toho tolik, není kam spěchat… Na všechno mám dost času J

Priority na tento týden: roztřídit videa a začít pracovat na překladech.

Priority na tento měsíc: dokončit úpravy v domě, nakoupit sazeničky a vrhnout se na zahradu.

Možná že všechno to, o čem jsem snila, nemám… Ale komu by to vadilo, že? Venku je pěkně, syn spinká a já se chystám vyrazit na další dobrodružnou cestu do svého nitra…

A od teď za rok? Kdo ví? Nechám tomu volný průběh a ono se to všechno nějak vyvine a poskládá J