Typický zaměstnanec

Tento týden jsem byl zaměstnanec. Typický.
Plán se asi daří, ale někdy se zarazím ve smyčce a nechápu, co dál.
Pro psaní raportu jsem si vybral čas podobný jak obvykle. Tentokrát mi není moc dobře a přenáší se to na psychiku. A tak snad jen – mám dobrou vůli, která nestačí. Pochopil jsem, že se mám poslouchat. Jenže je zádrhel – sice vím, jak to má být, a přesto to neudělám. Zatím to beru tak, že že je to správně. Ale nechápu to. Kdy to konečně pochopím??
Čas trávím víc, ale zdaleka ne úplně tam, kde chci. Obdobně se i ladím. Ovšem tento týden mě ladilo okolí a šlapal jsem víceméně podle něho. Zřejmě v duchu – jak uvnitř, tak venku. J
Následující týden bych toho chtěl… a v měsíci taky….. Těším se, že to bude podle představ- úklid, cesta integrace, týdenní plán, naslouchat si a poslouchat tělesné potřeby a poslouchat se vůbec – když vím, že mám pravdu. Ve smyslu nenechat se zviklat.
Za rok budu nejspokojenější ze všech a všichni kolem budou taky nejspokojenější.