úterý 30. srpna 2011

Pořádek v sobě

Druhý trimestr byl určitě jiný, víc sblíženější. S ostatními motýlky jsi nám dala šanci poznat i jiné motýlky a jejich osudy. Myslím si, že jsme všichni byli sebejistější a setkání byly uvolněnější a pohodovější už tím, že jsme se znali více. Také rituály, čtení scénáře a skeč, už to bylo o tom pracovat sama na sobě. Na každém bylo si zhodnotit zda to opravdu bude dělat poctivě, to si musí každý udělat pořádek sám v sobě a uvědomit si, že to vše dělá jen a jen pro sebe bez kontroly. Každopádně se mi techniky co nám děláš moc líbí a jsem ráda, že mám na výběr si vybrat, která na mě nejvíce funguje. Hodně jsi nás za celý půlrok naučila, to by pro nás nikdo neudělal, moc Ti za vše děkuji!

Zklidnění a prostor pro život

Druhý trimestr byl pro mě mnohem osobnější než první. Protože zbylo méně
motýlků, tak to bylo více rodinné. Každou schůzku jsem si užívala a moc
se na ni těšila. Když jsem se ho hlavně o prázdninách moc nemohla
účastnit, zjistila jsem, jak moc mi to chybí.
Druhý trimestr byl pro mě taky poznamenám jistým zklidněním v osobním
životě, takže jsem měla pocit, že můžu věci z Mety aktivněji zapojit do
svého života, že na to mám konečně prostor.

úterý 23. srpna 2011

Svou roli víc žiji než hraji

První trimestr mi připadal jako hra. Hra, kdy jsem si na něco hrála, abych vyřešila své problémy. Na konci jsem měla pocit, že co ještě nebylo pokažené v mém životě se definitivně pokazilo.

Poznala jsem spoustu báječných lidí, ale celou dobu jsem stále měla pocit, že stojím mimo.

Druhý trimestr byl daleko více prožitkový, přestala jsem hrát, snažila se „hru“ více procítit. Zbylo méně motýlků, snad jsme se tím pádem i více sblížili. Mám pocit, že v tomto okamžiku své role více žijeme, než hrajeme.

Druhý trimestr se mi líbil víc, společné rituály, poslouchání audia, podpora navzájem.

Mohl jsem se soustředit víc na sebe

Hodnocení nedělám zrovna moc chtivě. ...
Vzhledem k tomu, že v prvním jsem se s ostatními víceméně seznamoval, tak v tom druhém už jsem se víc mohl opět soustředit na sebe. V tom to bylo lepší. Na ten první už si moc nevzpomínám, ale zdá se mi, že ve druhém ubylo organizačních záležitostí, které se probírali hodně na tom prvním.
Zřejmě by se o tom dalo diskutovat, protože se mně nevybavují možnosti, jak co porovnávat. Stejně to každý vidí jinak. Mě napadly tady ty věci. :-)
Jinak dobrý :-)

pondělí 22. srpna 2011

Jsem sama se sebou spokojená

Druhý trimestr byl pro mě o hodně jiný, než ten první. Už jsme se scházeli v mnohem menším počtu lidiček,
než na začátku a taky už jsem o všech něco málo věděla z raportů i z osobního kontaktu, čili cítila jsem
se mezi ostatními už jako mezi přáteli. Tento pocit jsem v prvních třech měsících rozhodně neměla.
Taky jsme museli pracovat mnohem víc samostatně - mám na mysli domácí seance u audio nahrávek, každodenní pročítání scénáře, 2x denně skeč před zrdcadlem .... nedivím se, že někteří odpadli, což mne dost mrzí, ale
musíme jejich volbu respektovat :-)
Kdybych měla zhodnotit, kam jsem se za toho půl roku posunula, musím říct, že jsem mnohem víc klidnější a
tolerantnější. Neposuzuji a neodsuzuji a taky jsem mnohem víc pokornější a víc teď myslím na sebe, než na
druhé. Jsem sama se sebou spokojená :-)

neděle 21. srpna 2011

Svět bez hranic

Opět jsem nalezla svůj vnitřní klid, můj životní poklad. Cítím spokojenost a značnou úlevu po uvědomění si, že jsem zvládla své emoce a své myšlenky. Je mi jasné, že prožiji ještě několik zakolísání, ale teď už vím, že to zvládnu. Odhodila jsem svůj strach z navolávání si schůzek, ze samotného realizování a veškerý kontakt s lidmi jsem si začala užívat, dokonce jsem i poměrně v klidu z pomyšlení na veřejné prezentace, které budu pravidelně dělat v Praze a v Brně. A hlavně mám pocit, že ani povídání si s přáteli nevyřeší to, co sama v sobě musím zvládnout pouze a jen já sama. Mám za sebou druhé velké vítězství a to mi dodává sílu a chuť na sobě ještě více pracovat.

Jen samá pozitiva a sociální jistoty =o)))

Svůj talent jsem si ještě dostatečně neuvědomila. Vždy jsem milovala tanec, stále o něm sním. Pevně doufám, že jednou v sobě objevím i skryté vlohy lektora a začnu plně milovat pocit, když si stoupnu před dav lidí a budu jim moci předávat své zkušenosti a dovednosti.

Měla bych si udělat více času na sebe a úžasnou knížku Svět bez hranic.

Určitě jsem se soustředila na to, co chci. =o)

Mám pocit, že ani povídání si s přáteli nevyřeší to, co sama v sobě musím zvládnout pouze a jen já sama. Cítím, že slova či témata, která mě netěší, dostávají vyšší sílu a moc po mém vyřčení .

Zachovat si klid, svobodu a nadhled.

Každý den udělat krůček k mým snům a cílům.

Budu vyrovnaná a silná žena předávající své zkušenosti a radost ze života.

Romeo, Julie a aréna

  1. Ve dvě v noci jsme se vrátili z dovolené, a tím je řečeno asi vše. Opravdu nejlepší věc minulého týdne byla naše dovolená. Nádherné slunce, moře. A kdybych měla obzvlášť něco vyzvednout tak výlet do Verony, krásné starobylé město, plné památek, pohoda, klid. Romeo, Julie, Arena, spousta kostelů, a taky kavárniček.
  2. Tady asi nic nenajdu
  3. Mám pocit, že jsem stále stejná, ráda bych se změnila k lepšímu, ale neumím to.
  4. Přišla jsem na to, že se nedokáži odpoutat od minulosti, zapomenout, uvolnit se a být šťastná z přítomnosti.
  5. Tak k cíli jsem se minulý týden nepřiblížila, snažila jsem se odpočívat na dovolené. Pokud by se dalo jako přiblížení cíli počítat mírné propracování scénáře a uvědomění si přesně co chci, tak jsem se až tak moc neflákala. J
  6. Nedaří se mi dát dohromady můj život, vyzmizíkovat problémy táhnoucí se z minulosti, nedělala jsem s tím nic, před odjezdem jsem byla strašně unavená, vzdala jsem to.
  7. Pokoušela jsem se odpočívat, přemýšlela o životě.
  8. Opět se zapojit do práce, prodat nemovitost některému z klientů a kurz herectví.
  9. Příští měsíc? Úspěšně dělat práci realitní makléřsky, zajistit si finanční příjem jaký chci a úspěšné nastartování školního roku dcery.
  10. Stále dokola, budu pracovat jako úspěšná realitní makléřka, malovat, budu mít finanční příjem, jaký chci a čas na rodinu a přátele.

Věřím na absolutní osud

1.Ač to tak možná nevypadalo :-), užil jsem si grilování samotné. Komu by neudělalo radost, že se téměř snědlo vše, co jsem nachystal. Něco mi tam sice scházelo, ale to snad někdy jindy:-)

2.Jsem tvrďák, člověk nad věcí, nic nemělo nárok mi ublížit. Jen trošku smutek, dcera mi na půl roku odjíždí, je to poprvé, co bude tak dlouho mimo.

3.Téma týdne – jsem dobrý v grilování:-) Asi bych se měl opravdu odstěhovat do Řecka a grilovat a grilovat:-)

4.Dlužím si „umět si říct“ , nebát se zeptat.

5.Naladěný jsem byl na to, co chci, že jsem si o to neřekl, to už je druhá věc.

6.Přišel jsem na to, že mi budou nedělní schůzky Mety scházet.

7.Priority na týden - vypravit dceru do světa, udělat si pořádek ve financích (se teď toho nějak nahrnulo a mám v tom zmatek) a stále ještě nebyl bafan u zubaře.

8.Priority na měsíc – přemýšlet, co dál, ale to dělám stále a pěkně to vyštavuje:-)

9.Tak ve svém občerstvení na řecké pláži nebudu dělat jen karbenátky, ale i rybičky, včera jsem si na lososu opravdu pochutnal.

Když jsem se poprvé zúčastnil nedělní schůzky, byl můj pomocník panák tulamore. Veřejně „vyťukávat před cizími“ lidmi, sednout si naproti pěkné neznámé slečně a na povel poslouchat 5 minut její zpověď (co vše nemá na sobe ráda) se zvládnout dalo, když se ale role obrátily, ouha, problém byl na světě:-). Tohle opravdu za střízliva nešlo. Co tady dělám, říkal jsem si. Teď už to vím. Věřím na absolutní OSUD. A tam „někde někdo“ napsal: Petr se stane Elem a El půjde a pozná další nové lidičky, El tam půjde a pozná víc SEBE:-) A stalo se:-) Děkuji Lidce za možnost poznat nové lidičky a sebe. Hodně štěstí všem:-)

Mám na víc

1)no nejvic sem si uzil grilovani u Lilly-hlavně pana someliéra a tu věc s těma kloboukama

2)nic mně neublížilo-pohoda jahoda


3)tady fakt nevim

4)dlužím si víc odvahy obcas sem docela posera

5)ladil sem se na super věci,relax,pohoda...

6)zjištuju ze se moc podceňuju-mám navíc

7) mám dovolenou takžeto vezmu z lehka-navštívím známý,pujdu si zaplavat na lom a podívám se na Alexandrovku

8)přestěhovat se ,přestěhovat se,přestěhovat se

9)cestoval bych po celým světě a vařil


10) tenhle bod už je ohranej-nějakou hodnou a šílenou slečnu

Můj dar a talent odhalen

1. Co jsem si užila?

Maty jezdí na kole, teda na kole, na odrážedle a hezky mu to jde a moc mu to sluší.

To co dělám a přicházející penízky.

Sebe a prcka.

Grilování a večer po něm.

Ráda jsem poznala manželku Ela.

Taky silniční kontrolu i s dýcháním a trofejí. Asi spíš protože to bylo kdysi moje přání.

2. Ne ublížilo, ale vadilo:

Zjištění, že vaše dítě kazíte vy sami.

Byla jsem manipulací a nucením postavena do situace, ve které jsem nechtěla být. Hlavou mi jelo - buď hodná holka, protože se to tak dělá, ale nakonec jsem to stejně vyřešila po svém a vypla se, vydržela jsem, abych měla klid. Ale šla jsem přes sebe.

Za zbytek si můžu sama, tudíž neřeším a můžu je změnit.

Taky mě zamrzelo, že El odchází.

Nutné opravy auta, které po včerejšku budou stát zas o něco víc.

3. Dar a talent odhalen, ale neřeknu Vám ho. J

4. Stále si dlužím to konto se sedmicifernou částkou, kde číslice nejsou menší než 5.

5. Naladěná jsem byla na to, co chci jednoznačně.

6. Na co jsem přišla?

1. Na spoustu věcí, ale hlavně na to, že stále ještě někdy sklouznu, do starýho modelu dělej to, co po tobě chtěj druzí. Bylo mi to připomenuto nepříjemnou situací, ale teď si na to dám aspoň pozor.

2. Na to, že jsem živel a zkrotit ho je jako donutit vodu téct do kopce. A miluju to.

3. Také jsem velmi šťastná a neměnila bych život s druhými, ani s bohatými.

7. Priority na týden:

Penízky a moje finanční zabezpečení.

Já a Maty a částečně vyřešené auto.

Jedna návštěva, pokud to vyjde, uvidíme.

8. Priority na měsíc:

Penízky a finanční zabezpečení.

Já a syn.

Školka.

9. Byla bych šťastná, věnovala se synovi, vlastnila dům se zahradou, měla svůj podnik, žila bych bez úvěrů a taky bych cestovala a užívala si. V neposlední řadě bych myslela, na své opravdové přátelé, kteří pro mě moc znamenají.

10. Cokoliv co budu opravdu chtít.

Co my jen víme

Co jsem si užil? Návrat do práce. Bylo jí opravdu hodně. V kanceláři na mě čekalo překvapení – nová židle. Kolega mi udělal radost. Užíval jsem si i sobotní grilování. Vše bylo v pohodičce, ochutnávka vín byla skvělá, jídlo chutné a vše završil kloboukový tanec. Další novou věcí tento týden jsou schody na hradě. A sušák na prádlo! V neděli jsme byli z hvězdičkou a s neteří a synovcem ve westernovém městečku. Představení s koněm a dvěma psi mě dojalo, moc hezký…

Co mě ranilo? Opět netuším. Ale mrzí mě jedno – tento týden není jen týdnem nových věci, ale i ztrát – někde jsem zašantročil dvoje sluneční brýle…

Téma týdne? Uvědomil jsem si, že jsem vždy rád něco vytvářel, vyráběl a teď už to nedělám. I když na hradě je pořád co dělat. Jen je třeba v tom najít to stejné potěšení.

Jsem naladěný na to, co chci. Nebo spíš se snažím brát v pohodě to, co přichází.

Pochopil jsem, že je třeba dělat s radostí a nadšením úplně všechno, co jde. Zaujal mě dokument „Co my jen víme“. Všechno, co si lidská mysl dokáže představit, je možné.

Hlavní priority? Naučit se scénář (divadlo), učit se pracovat se svojí energií, dokončit schody na hradě.

A na měsíc? Kurz herectví, divadlo, voda.

Kdybych měl vše a nic nemusel, pomáhal bych lidem.

Od teď za rok? To netuším, ale vím, že to bude báječné a bude to stát za to!

Bavil mne kloboukový tanec

Užívám si chvilky, kdy můžu být se svojí sestrou. Pracuje v Itálii a moc času na sebe nemáme. Návštěva u léčitelky byla moc přínosná. Pohodička byla na sobotním grilování, ochutnávačka byla moc zajímavá, bavil mě kloboukový tanec. Dnešní výlet do Boskovic s dětmi od andílkovy sestry byl krásný.

Mrzela mě hádka se starší sestrou v den jejího příjezdu. I to jak pochopila moje rodina jednu situaci, všichni to pochopili podle svého, aniž by se zeptali jak některé věci byly myšleny. Mrzelo mě, že je vůbec nenapadlo, že by to mohlo být jinak na to, že mě znají, mě odsoudili, přitom to bylo myšleno dobře.

Hledám, pátrám, pozoruji…

Cítím, že bych potřebovala úpravu jídelníčku a začít opět pravidelně sportovat. Léčitelka mi doporučila knihu na úpravu stravy a s tím sportem, stačí se jen rozhodnout J.

Půl na půl.

Kdyby lidé spolu více komunikovali, nebylo by tolik nedorozumění.

Kurz herectví, užít si chvilky se sestrou a být naladěná sama na sebe

Já, voda, seberozvoj

Žila a užívala bych si každičký přítomný okamžik.

Mám láskyplný vztah s mým andílkem a vzájemně si život obohacujeme a podporujeme, máme spokojené rodinné vztahy a žijeme naplno v pracovním i osobním životě.

Let balonem

Co a jak jsem si tento týden opravdu užila - Jednoznačně to byl nedělní let balonem. |Letenku jsem dostala od synka k narozeninám a zážitek to byl opravdu nádherný! Letěli jsme od přehrady směrem na Tišnov ve výšce asi tak 50 až 80m, abychom si mohli dostatečně prohlédnout všechny detaily tam dole. Jednu chvíli jsem si dokonce utrhla lístek z vrcholku dubu :-). Hodinka uběhla velice rychle a po přistání byli všichni členové posádky pasováni do šlechtického stavu, takže odteď nedělám a vodu už taky nepiju :-)

Nezranilo ani neublížilo mi vůbec nic :-)

Jak se mi projevilo téma týdne - Hledání talentu - To, co mi jde nejlépe a co nejvíc těší moji duši je výtvarná činnost.

Trochu jsem ji poslední dobou zanedbávala, ale každým dnem mi má dojít žehlička na encaustické malování a taky speciální vosky a pak už se konečně vrhnu do tvoření :-)

Co si dlužím a jak to změním - Více pohybu. Dnes konečně vyrazím na kole a taky do svého programu opět hodlám zařadit posilovnu. Už je načase|!

Dařilo se mi být naladěná na to, co chci....

Průběžně se učím prohlubovat si dovednosti týkající se techniky EFT.

Moje tři hlavní priority na příští týden:

- Další kurz EXCELU v Rožnově

- Víkendový kurz herectví

- Tvoření

Moje tři hlavní priority na příští měsíc:

- Začít s posilovnou

- Přihlásit se na firemní kurz angličtiny

- Prohlubovat techniku EFT

No to musí být hrozná nuda, nic nemuset a všechno mít.

O co bych pak usilovala a jak bych mohla být vděčná za drobné radosti a za splnění i těch nejmenších přání?

Takhle bych to opravdu nechtěla.

Odteď za rok pomáhám synkovi v realizaci jeho vzletného projektu, ze kterého budu mít užitek i uspokojení také já. Jsem šťastná a spokojená sama se sebou.

Doluji talent

Moc jsem si uzivala krasne slunickove dny, opravdu silne jsem je vnimala a oc se mi libily.

Tento tyden byl pohodovy a nic me nezranilo. Huraaaa.

Doluji talent vkusne se oblekat a zdobit a zrovnatak zdobit dum.

Citim se dobre, nic si nedluzim, ale tak me napada, ze by to chtelo nejake koupani, kdyz je tam pekne.

Krasne dny me ladily jen na pozitivno, sobotni grilovani k tomu jen prispelo.

Prisla jsem na to, ze mi umi byt i dobre, bez mych strachu.

Nevim co je prioritou c. 1 a ty dalsi, ale chci zvladnout brigadu, rozpohybovat Benika, pracovat intenzivne na zahrade a doma a take pravidelne tukani, abych cistila a cistila, co je treba. Je to fuska.

Pristi mesic je prioritou c 1. prilet me dcery.

Kdybych nic nemusela, byla bych na svete a se svym partnerem snu a svou rodinou moc rada.

Za rok jsem bohata ve vsech dobrych smerech, s partnerem snu , moje penize , ktere konecne investuji, rozmnozuji a delim se o ne, pomahaji zlepsit zivot i vsem ostatnim.

Jsem stastna.

Vsem preji krasne Metankove prazdniny a tesim se na novy zacatek s dalsimi pozitivnimi zpravami. Dekuji za vse.

Umělcem tělem i duší

1. Grilování bylo božííí! moc jsem si užíval tu atmosféru, lidi, (vínko) :) Jsem moc rád že jsem vzal Majkýho sebou a dostal šanci stát se motýlkem... A on určitě nezklame, hlavně sám sebe :) Krásných věcí jsem za ten týden žažil moc, obzvláště mě ale potěšilo že jsem ze sebe mohl konečně dostat něco co mi leželo na srdci. Lilly mi ukázala jak i "nelehké" věci jdou lehce zvládnout :) Děkuju

2.Myslím že nejhorší byly návraty domů po několika dnech, žádná radost, hned jen co sem neudělal atd...

3.Svůj dar už jsem našel, a vím že je jen můj! Přesto nepřestanu hledat nové a nové možnosti :)

4.Více zamyšlení nad tím "co dál" co se týče následujícího roku, a už dost přihořívá...

5.To co chci, vždy a všude :)

6.Že jsou lidé kteří si zaslouží znát některá "tajemství" ale každý je jinak rychle zpracovává. :) Myslím že se sem krásně hodí : Čím víc tlačíš na pilu, tím víc tupíš ju :-D

7.O hodně více uklízet, ke spokojenosti domácnosti, jet malovat, zajistit co ten další rok..

8. Tohle je těžké protože si nejsem uplně jistý co chci za ten měsíc zažít....

9.Umělcem tělem i duší!

10. Jsem štastný! Po všech stránkách mých 4 osobností :)

Už JSEM

V prvním trimestru jsem já osobně poznávala a učila se, tedy učím se stále a ještě dlouho budu a doufám, že nepřijde den, kdy se učit přestanu. Každopádně jsem se učila věřit tomu, co jsem si sepsala, že bych chtěla být „toho co jsem". Dnes po druhém trimestru jsem si listovala svými raporty a zjistila, že devadesát procent toho, co jsem si tenkrát sepsala, už JSEM a byla tím dávno, jen jsem to vše neviděla přes mlhu, kterou jsem si sama vytvořila. Jsem dokonce mnohem víc a mnohem lepší. Mám nejvíc, než jsem kdy měla, není to tím, že bych něco materiálního získala. Prostě vidím věci tak, jak jsou a jsou krásné, sebe vidím takovou, jaká jsem a mám se takovou ráda. Je mi jedno, jestli se ten obraz líbí ostatním, jsem taková, buď mě přijmou, nebo mají smůlu oni. Vidím, kolik toho mám, i když materiálně mám nejmíň za dlouhou dobu. Jsem šťastná a vděčná za vše, co ke mně kdy přišlo, ať už to byl můj syn, Lilly, motýlci, přátelé nebo život sám. Nemůžu specifikovat, co přesně mi druhý trimestr dal, ale vím, že dost i když byl takový dlouhý, unavený a nevýrazný. To však neznamená, že mi za to nestál. Stál za to každý jeho kousek. Děkuji všem, kteří mě obklopují a pomáhají, už jen třeba tím že jsou. Díky moc.

Témata týdne

Prvni trimestr byl opravdu fofr a hledani? Seznamovani? S novymi lidmi, Metou, technikami, prednaskami? Mela jsem pocit, ze nekam patrim, ze nejsem sama.
Druhy trimestr mne prisel volnejsi, hravejsi a hlavne bych ho nazvala seskupenim lidi, kteri spolu chteji opravdu byt.
Libi se mi SMS od Lilly-temata tydne. V druhem trimestru je mi podstatne lepe nez v prvnim, dost jsem pochopila a veci se meni. Huraaa.
Az ted po letech jsem pochopila co obdivuji na Lilly a to je tolerance, pokora, se kterou prijima kazdeho bez rozdilu vzdelani i inteligence, nesoudi, jen respektuje a to je to, co se intenzivne ucim a chci prijmout.Proste chapat.
Sklanim se pred vsemi, co se neboji se sebou neco delat a tim menit svet. A pred vsemi, co dovedou nezistne pomoci, byt jen myslenkovou podporou, ktera vsak je citit a ma svou silu a to se v druhem trimestru deje a neni to ukol.
prvni trimestr bych ted nazvala jako zkouska, ale druhy ma sve srdce.

Štípnutí bolí stejně jako minulost

Užila jsem si fantastický víkend na Slovensku. Pořádný výšlap na kopec a druhý den na hrad spojený s návratem do dětství mého přítele… Taky jsem se dobře vyspala J

Natáhla jsem se na písku jak dlouhá, tak široká, a odnesla to dlaň a levé koleno. Obě túry jsem zvládla bez jakýchkoli potíží a před odjezdem domů jsem sebou praštila deset metrů od auta… :-D :-D :-D Trochu mě to zaskočilo. Myslela jsem si, že tohle se stává jen malým dětem :-D :-D :-D

Téma týdne je pro mě docela těžký kalibr. Vždycky jsem snila o tom, že budu profesionální tanečnice. Chtěla jsem dělat klasiku a latinsko-americké tance… Jenže, tancem se přece neuživím… Tak jsem toho nechala a vystudovala ekonomiku. To mě nebaví. Zato když koukám na tancování, svírá se mi srdce a do očí se derou slzy… Chtěla jsem psát o možných omezeních, proč jsem se tomu nikdy nevěnovala, ale připadá mi to hloupé. Zatím jsem ještě nepřišla na to, co je můj dar, na co mám talent a čím bych mohla udělat svět o trochu šťastnější… Ale věřím tomu, že jednoho dne na to přijdu.

Dlužím si vnitřní klid. Stále ještě jsem dost vynervovaná, postupně se sice zklidňuji, ale jde to pomaleji, než jsem doufala.

Uvědomila jsem si, že štípnutí od komára bolí, jen když na něj myslím, nedej Bože ho rozškrábu… Stejně jako minulost…

Priorita na tento týden: dělat to, co se mi bude chtít dělat J

Priorita na tento měsíc: rozmyslet si, co chci vlastně dělat.

Dnes mám pocit, že mám úplně vše, o čem jsem kdy snila… Neměnila bych J

Od teď za rok? Kdo ví? Nechám tomu volný průběh a ono se to všechno nějak vyvine a poskládá J

Zapomněla jsem hledat


1. Tento týden jsem si užila spoustu výletů se svým synem. A pak
grilování v Adamově.

2.Nejvíc mně ublížil smutek mého syna a můj nad tím, že jede k moři sám s
tatínkem beze mě.

Pak mi taky ublížila sobeckost mých rodičů, kteří už řeší jen sebe, bez
ohledu na mě.

3.Téma týdne - Hledání talentu - daru se mi neprojevilo, protože jsem
úplně zapomněla hledat

4.Dlužím si vážit si sebe sama.


5.Nejčastěji jsem byla naladěná na spěch. Měla jsem toho moc, tak jsem si
to ani nestíhala užít.


6.Přišla jsem na to, že stále ještě lpím na spoustě věcí.
Hledám svou hodnotu v tom, jak mě vidí druzí.

7.,8.Příští týden si chci užít kola v Novohradských horách.
V pátek nástup do práce bez zbytečné nechuti

9.Kdybych nic nemusela a měla vše, tak bych hledala sama sebe.

10.Od teď za rok budu mít vyřešený vztah s manželem a budeme spolu vzájemně
slušně a s respektem komunikovat.

Stopa v diamantu i v hovně

Neustále pořádek. Až si někdy říkám, že ho udělám až v důchodě. Pomůže mně v tom jistě pocit rozhodnosti.
Reagovat tak jak chci v interakci. Cvičím.

Na to co chci. Baví mě se na to ladit.

Nemá pro mě vůbec cenu překračovat míru alkoholu. Pár nových vtipů. A vůbec i další věci.

Přijít včas do práce. Stíhat vše v rekordních časech. Využívat znalosti a využívat emocí k lepším dnům.

Udržovat a pilovat hladinu pohody. Mám dojem, že to vydá minimálně za tři priority.

Byl bych sám sebou, abych viděl, jaký to je, když všechno mám a přitom su já. Zjistil bych docela rychle, jaký to je.

Nepředpokládám toho moc. Myslím, že bude klid před bouřkou.

Bonusy bych nějaké měl. Jenom si je nezapíšu a pak je z hlavy najednou nemůžu vytáhnout a napsat. .. .. teď mě něco napadlo - kdyby někdo hledal boha nebo něco podobnýho - nedávno jsem našel stopu, která mi byla povědomá, a říkala něco o tom, že jej nalezneme v diamantu i hovně. - Proč ne? Dejte vědět, jestli je ta stopa podobná té vaší.

Přeji šťastný let

- užívala jsem si hýčkání od svého přítele, je to stále příjemné a dám mu možnost pokračovat i nadále
- včera jsem si hodně moc užívala grilování - je to až dojemné, jak někteří motýlci dokáží spolupracovat bez velkého říkání. Obdivuju Pedra, že nám neúnavně připravoval baštu celý den a vše bylo chutné a s láskou připravované! Je mi líto, že nás chce opustit další skvělý motýlek, ale on určitě dobře ví, co dělá. Pedro, vážím si tě a mám tě ráda! Přeju ti šťastný let světem a ať se ti daří v životě! Příjemné bylo i povídání s motýlky, na které při normální metě není čas. Zajímavá byla i degustace vín, pán byl velice chytrý, chtěl nám toho povědět co nejvíce, ale informací bylo příliš mnoho a někdy méně znamená více, druhá část už byla únavná a naše pozornost nebyla ta správná...
Celkově ze svého pohledu mohu druhou část mety hodnotit velice pozitivně - mnohému jsem se zase naučila, posunulo mě to vpřed, potkala jsem svého krále a jsem šťastná. Věřím, že i třetí část bude stejně zajímavá, užitečná a prospěšná pro náš život a už se na ni těším!!! Lilly děkuju ti a jsem ráda, že jsi a že tě znám!!!

Není všechno zlato, co se třpytí

Užila jsem si rande s jedním fajn mužem. Skvělé bylo i včerejší grilování s Motýlky. Překvapení, které pro nás připravila Lilly v kombinaci s báječným Elovým masíčkem prostě nemělo chybu. Mrzí mě, že El odchází, bude nám na Metě chybět 

Nic mi neublížilo. Když mi něco vadí nebo ubližuje, řeknu to narovinu…raději krutou pravdu, než sladkou lež 

Téma týdne „Hledaní talentu, daru…v čem jsem nejlepší? Co mi jde samo a lehce? …myslím si, že můj dar se týká vztahu k dětem. Troufám, si říct, že dokážu snadno porozumět dětské dušičce a lehce odhadnout co si žádá. Rozzářená dětská očička a jejich spokojenost a radost při objevování okolního světa mě naplňují štěstím. S dětmi se cítím jako ryba ve vodě 

Dlužím si vyndat mozek z hlavy a tolik nad vším nepřemýšlet. Už se na tom pracuje  Také si dlužím přijmout některé své špatné vlastnosti, které mi ostatní neustále zrcadlí. Sepíšu si je, odťukám pomocí EFT, s láskou přijmu za své a oni pak odejdou 

Nejčastěji jsem byla naladěná na to, co chci.

Pochopila jsem, že není všechno zlato, co se třpytí. Respektive není všechno zlato, co se za zlato považuje.

3 hlavní priority na příští týden – užít si poslední 3 dny dovolené, poté se opět naladit na pracovní režim; zubař

3 priority na příští měsíc – ujasnit si svoji další pracovní kariéru, zůstat sama sebou a vždy si najít chvilku sama pro sebe.

Byla bych tím, kým jsem teď - obyčejným člověkem, který pomáhá lidem, otevírá jim oči a ukazuje jiný pohled na život.

Odteď za rok předpokládám, že budu žít se svým životním partnerem ve spokojeném a souzněném vztahu naplněném láskou a porozuměním. Budu se věnovat práci, která mi přináší radost a zároveň dělá šťastnou nejen mě, ale i ostatní.

Země volá Duvi

Užila jsem si setkání s přáteli, pobyt strávený na čerstvém vzduchu v krásné přírodě, velmi zajímavé a lecos vysvětlující rozhovory.

Překvapila mě moje slabost a s ní spojená reakce.
Taky jsem samu sebe vyšokovala tím, že jsem se bezhlavě vydala naprosto „neozbrojená“ do světa. Jeden den se mi povedlo nechat doma hodinky, telefon i brýle - „slepá, hluchá, němá“ bez pojmu o čase. To se mi vůbec nepodobá… Země volá Duvi!!!

Talent mám na ledacos, v dobrém i špatném smyslu slova.

Dlužím si dát si věci do pořádku, doslova.

Naladěná jsem byla více na to co, co chci, až na ty dvě věci, viz. výše .

Pochopila jsem, že jsem teprve před třemi týdny došla tam, kde mě někdo jiný chtěl mít už před 4 měsíci. Jsem holt pomalejší, než by bylo žádoucí. Jen nevím, jestli ten dotyčný chtěl moje dobro, nebo sledoval jiné zájmy. Tak či onak jsem na dobré cestě a všechno chce svůj čas.

Priority na příští týden – odpočívat, odpočívat, dát si do pořádku své věci

Priority na příští měsíc – mít v pořádku své věci, nechávat věcem volný průběh, sejít se s přáteli na společnou oslavu narozenin

Kdybych měla vše a nic nemusela, byla bych šťastná tím kým jsem a vděčná za to co mám. Což už jsem . Byla bych vším, čím bych zrovna být chtěla.

Za rok od teď budu šťastná a spokojená.


Scénář pro život

1.Užila jsem si grilování - vše klaplo a vládla pohoda. Na každém kroku vládl soulad a spojení mezi všemi. A následná neděle byla úžasná, užila jsem si pohody u vody, kde jsem potkala i dávného přítele, který mi ji zpříjemnil, užila jsem si nejvíc sebe, stále a pořád a pocitu dobře vykonané práce - soulad na grilování. Jsem za metu velmi vděčná, za všechny motýlky a za to, že hrají, měním se a těší mne, že i oni se mění.

2. Tíží mne samota, i když mne i nabíjí. Jen bych se ráda viděla už i v někom jiném, než v zrcadle.

3.Téma týdne mám jasné - vím, kdo jsem a kam chci jít už dlouho, jen si víc uvědomuji uvnitř, že je to moje cesta a nehodlám ji měnit . Tvořivě pomáhat druhým měnit jejich životy k lepšímu za pomoci všech svých dovedností a tvořit vlastní produkty, to je moje cesta.

4. Dlužím si věnovat se víc práci a svému tělu, duše si na nedostatek pozornosti a lásky rozhodně stěžovat nemůže, léto se chýlí ke konci a tak se priority mění.

5. Tento týden jsme byla víc naladěná, na to co mi chybí, ale je to jen proto, že to měním.

6. Pochopila jsem, že problémy či tzv. překážky si tvořím jen proto, abych samu sebe přiměla zvýšit si cíle a nechat tak vstoupit to nejlepší do svého života.

Míra bolesti, kterou prožíváte poukazuje na velikost daru, který obdržíte, jakmile jí projdete .......sanaya roman a duan packer - osobní síla


Moje tři hlavní priority na příští týden:

- Kurz herectví

- papíry a plán práce do konce roku

- ještě stále odpočívat a dotvořit scénář


Moje tři hlavní priority na příští měsíc:

- práce na 100%

- režim dne - vytvořit

- Zvýšit příjem o 30%


9.Byla bych svým životem a on mnou - nejúspěšnější spisovatelkou- scénáristkou a lektorkou ve svém oboru v ČR, jejíž produkty mění lidem životy.
Šťastnou, milující a milovanou manželkou svého životního druha ve vztahu plném lásky a dobrodružství. .

10.Za rok odteď jsem nejznámější a nejúspěšnější lektorka a spisovatelka - scénáristka životů snů klientů, kdy metaprodukty jsou nejžádanější na trhu, firma Adenais bezchybně funguje s nadšeným a spolehlivým výkonným týmem a mojí dcerou, pomáháme lidem zázračně, lehce a účinně, všichni jsou skvěle zaplaceni z jejích úspěchů......a jsem šťastně vdaná za svého šampiona

úterý 16. srpna 2011

Mosty zevnitř ven a zpět

1.užila jsem si nejvíc sebe uvnitř, slunce a přírody kolem sebe. Šumění moře a letní vzduch v kombinaci se sluncem kopírovalo můj vnitřní stav. Dokonalá péče přátel a soulad ve všech společných činnostech jen dotvářely dovolenou do kýčové dokonalosti.

2.Ubližuji si myšlenkami na šampiona, jen proto , že se snažím situaci uchopit rozumem, což je ta největší blbost :-)

3.Téma týdne - Jak uvnitř, tak venku - se projevilo dokonale. Našla jsem mosty, po kterých můžu jít dovnitř i ven a věděla odkud kam vedou. Čím dál víc jsou mi jasné projekce druhých do mne a moje do nich a lehčeji odhalím místo, odkud vychází, kam vedou a co způsobují.
4.Dlužím si žít jen pro sebe a otevřít tak nevyčerpatelný zdroj energie.
5. Nejvíc si dlužím sebe, sebe a sebe. Rozplétám pavučiny, které mám v sobě i kolem sebe a dychtivě očekávám, jaký poklad se konečně zjeví, který sama před sebou skrývám dlouhá léta.

6. Pochopila jsem, že je načase převést svůj vnitřní bohatý svět po mém mostě do toho vnějšího.
7. Moje tři hlavní priority na příští týden
- grilování
- plán práce a papíry
- uklidit dům

8. Moje tři hlavní priority na příští měsíc
- uspořádat podklady pro práci
- rozjet Adenais s výkonným týmem
- zvýšit příjmy

9.Byla bych svým životem a on mnou - nejúspěšnější spisovatelkou- scénáristkou a lektorkou ve svém oboru v ČR, jejíž produkty mění lidem životy. Žiju ve srubu mezi lesy nad rybníkem a za teplem jezdím do letního sídla - bílého domu na skále nad mořem, na samotě na kouzelném místě a za níž se slétají a sjíždějí lidé z celého světa. Tulačkou po hvězdách, která si užívá života plnými doušky.
A pokud ještě stále budu chtít -
Šťastnou, milující a milovanou manželkou svého životního druha ve vztahu plném lásky a dobrodružství. .

10.Za rok odteď jsem nejznámější a nejúspěšnější lektorka a spisovatelka - scénáristka životů snů klientů, kdy metaprodukty jsou nejžádanější na trhu, firma Adenais bezchybně funguje s nadšeným a spolehlivým výkonným týmem a mojí dcerou, pomáháme lidem zázračně, lehce a účinně, všichni jsou skvěle zaplaceni z jejích úspěchů......a pokud ještě budu chtít, tak šťastně vdaná za svého šampiona

Samé krásné zážitky

Tento týden jsem si užil dovolenou u moře. Líbilo se mi všechno. Asi nejvíc mi v hlavě utkvělo, když jsme s hvězdičkou hráli badminton. Moc nám to nešlo, hvězdička vtipkovala a já se pořád smál. Nakonec mě celého polila studenou vodou a tím to završila. Další z té spousty krásných věcí byla večeře v Opatii, kdy jsme seděli v pobřežní restauraci, dávali si rybičku (většina z nás ji měla) a kousek od nás do toho na živo zpívali árie z opery…


Hmm, tak nějak si opět nemůžu vzpomenout, co by mi tak ublížilo. Asi nejvíc já sám?


Téma týdne? Pokud se ohlédnu za dovolenou u moře, tak jsem šťastný člověk – báječní přátelé kolem mě, milující a milovaná partnerka, krásné zážitky…


Co si dlužím? Teď si rozhodně dlužím odpočinek, špatně se mi v noci spalo. Jinak bych si chtěl zasportovat, snad se mi to tam tento týden vejde…


Tento týden jsem opět neladil, všechno ke mně tak nějak snadno přicházelo a já si to jen užíval.


Přijal jsem ve svém nitru myšlenku, že rozmýšlením nic nezměním, je třeba jednat. Už se tím řídím delší dobu, ale až teď se to stalo mojí součástí.


Moje hlavní priority jsou práce, schody na hradě, grilování.


Měsíc před sebou bude plný práce na hradě, těším se na kurz herectví.


Kdybych měl vše, pomáhal bych lidem, léčil bych je…


Od teď za rok? To v tento okamžik nedokážu říct… Ale budu šťastný a spokojený sám se sebou, pořád budu mít báječnou ženskou a práce – kdo ví, určitě se to změní, jen nevím ještě jak…


Moře a relax

Tento týden převládají zážitky z pobytu u moře. Nádherné prostředí, společné snídaně, procházka a společná večeře v restauraci přímo u moře, výlet na otevřené moře a krásný Safari bar, kde jsme se vyřádili. Celý pobyt se mi moc líbil, odpočinula jsem si a užívala si vše.

Zranily mě vzpomínky na minulost.

Pravda je, že jsem se moc tématem týdne nezabývala a užívala si naplno dovolené u moře.

Nenechat si ubližovat vzpomínkami na minulost a více žít přítomností.

Naladěná jsem byla na sebe, na odpočinek a užívání si dovolené s pár přáteli.

Že mám obrovské štěstí mít vedle sebe tak báječného človíčka.

- užít si sestru, kurzík, angličtina

- pracovní kurz a vstřebat co nejvíce informací, dělat co mě baví a co mě dělá štastnou, sportík Byla bych sama sebou, užívala si každičký přítomný okamžik ať bych dělala cokoliv.

Za rok jsem zdravá, štastná a spokojená v partnerském, rodinném i pracovním životě.

Beník

Tento tyden jsem si uzila, samotu, strach o Bena a z tech prijemnych veci navrat deti z dovolene a od toho okamziku moje nalada zase stoupa.

Nejvic mi ublizuji stale nedodelana okna.

Tema tydne se pekne promitlo prave do zminenych oken.Nazvala bych to peknou disharmonii uvnitr i venku.

Nemam pocit, ze bych si neco dluzila.(cha cha, muj pokoj je nehnusnejsi v dome, nechce se mi ho uklizet, utikam odtud), ale jednoho dne se fakt nastvu a bude krasny.

Ladim se na to co chci, ale nejak to uplne nefunguje, kecam, nebo spis nevidim to, co se mi plni, protoze jsem se na to ladila uz drive. Vlastne se mi plni to, na co jsem opravdu zamerena, prestoze jsou prazdniny, mam brigadu, kterou jsem chtela, mam noveho sikovneho najemnika a to vse vlastne konecne zveda moje finance. Benik se zotavuje.

To je prave to, co jsem pochopila, prani se plni, pokud je clovek opravdu chce a je o nich vnitrne presvedcen.

Priority pristiho tydne jsou predevsim Benik a jeho RHB, pekne se nechava opecovavat a moc se nesnazi, uprava domu i zahrady, dodelat reklamu do prace.

Prioritou pristiho mesice je pripravit vse na prilet dcery a stale Benik, dum a prace.

Opravdu netusim kym bych byla, kdybych nic nemusela. Stale pisu, ze bych sice byla aktivni, ale narazove, jinak lina a otravena.ale stale vlastne premyslim jen o tom, ze budu sama, ale kdybych nemusela pracovat a starat se o dum atd a mela treba partnera, urcite bych lina nebyla a prestoze bych nemusela, bylo by uklizeno, navareno, vymyslela bych rada vse prijemne, takze, myslenkovy posun, Ha, nebyla bych znudena, ale milujici a vse by me bavilo.

Za rok mam partnera snu a jsem bohata ve vsech dobrych smerech a moje penize, ktere konecne rozmnozuji, investuji a delim se o ne, pomahaji zlepsit zivot i vsem ostatnim. jsem stastna a zdrava.

Jak uvnitř, tak navenek

Užila kurz EFT II s Lilly v Adamově. Tato technika se mi zamlouvá čím dál víc. Náladička mezi zúčastněnými byla opět pohodová, takže sobotní den neměl chybu :-)

Blízká osoba, kterou jsem pozvala na výlet a následné posezení odmítla. Zkusím to jindy...

Téma týdne - Jak uvnitř, tak navenek - Snažím se přijímat všechny své části a vylaďovat svůj vnitřní svět, ale bude to zřejmě dlouho trvat, než uvidím nějaké změny také ve vnějším světě. Zatím se snažím a hodlám vytrvat!

Dlužím si zrealizovat naplánované výlety s kamarádkami. Budu si muset počkat na září, až si na mne obě najdou čas.

Dařilo se mi být naladěná na to, co chci a pomáhá mi v tom nejenom Hó opono pono, ale taky kniha "Rady andělů na každý den" - dárek k narozkám od Motýlků!

Uvědomila jsem si, jak důležitá je podpora rodiny, ve kterou jsem už ani nedoufala. Je to povznášející pocit!

Moje tři hlavní priority na příští týden:

- Kurz EXCELU v Rožnově

- Grilování v Adamově

- Vyzvednout si potřeby na encaust. malování a začít tvořit

Moje tři hlavní priority na příští měsíc:

- Kurz herectví

- Přihlásit se na firemní kurz angličtiny

- Prohlubovat techniku EFT

No to musí být hrozná nuda, nic nemuset a všechno mít.

O co bych pak usilovala a jak bych mohla být vděčná za drobné radosti a za splnění i těch nejmenších přání? Takhle bych to opravdu nechtěla.

Odteď za rok pomáhám synkovi v realizaci jeho vzletného projektu, ze kterého budu mít užitek i uspokojení také já. Jsem šťastná a spokojená sama se sebou.

Bonus - Vypadá to, že se blýská na lepší časy, ale nechci to zakřiknout. Budu si přát ještě intenzivněji!

Mávám křídly v novém vztahu

1.Většinu týdne jsem u své přítelkyně, rodiče odjeli k moři... moc si užívám začátek nového vztahu, dlouho jsem se cítil šťastný ale tohle mi opravdu chybělo :) Jinak mě potěšil kamarád který kromě dělání hudby začal psát i texty a sakra mu to jde ! Užívám si každou minutu, vteřinu toho krásného času co jsem na světě!

2.Možná mám trošku obavy jak bude reagovat bývalý přítel od mé slečny, je to trošku magor.... Ale věřím že všechno bude tak jak má, ať už zareaguje jakkoliv.

3.Uvědomuji si jak moc mám pro sebe navrch s mým způsobem přemýšlení!! Jak se mám mnohem lépe než lidé okolo mě, tedy hlavně ti co si myslí že si "vymývám hlavu", tak jim vždy zopakuju že ANO! ale od těch sra*** co tam byli :-D

4.Momentálně se mi nezdá žeby mi něco chybělo, mám snad vše co chci, jen musím dořešit jak budu pokračovat, zda škola nebo práce

5.Jako vždy! To co chci, a plní se to!

6.Naučil jsem se víc naslouchat blízkým a lépe odhanout kterou formu pomoci ode mě chtějí :)

7. Vyrešit co bude probíhat následující rok a více, zajet si zamalovat, domluvit už konečně to nahrávání!! :)

8.Tvořit milovat slavit! :)

9.Stále umělcem! Jak hudebně tak výtvarně založený!

10. Jsem šťastný!

Bonus: Splnilo se mi přání! Dlouho jsem si přál hezký vztah a ted ho mám i když je teprve na začátku, Nemyslel jsem na to že se to nesplnilo třeba hned, prostě v mé mysli bylo uloženo že mám vztah, a ted jsem si ho přitáhl :) Děkuji za to :)

Vracím se ke svým vílám

Když se ohlednu za sebe a uvědomím si strávené dny v minulém týdnu, uvědomuji si skutečně příjemný úterní podvečer, kdy jsem jela na infomeeting do Pardubic s Renatkou. Jely jsme vymazleným golfíčkem a pouštěly si vybrané písničky z nejoblíbenějších muzikálů. Probouzely se ve mně velice intenzivní emoce.

Už dlouho jsem nepocítila tolik vnitřního neklidu. Dva měsíce jsem byla z domova, kde jsem intenzivně pracovala na svém postoji. Po návratu domů jsem se každý den pohádala s mamčou a uvědomila si, že už nemůžeme společně bydlet pod jednou střechou, jestliže ji chci prokazovat více úcty a já chci pracovat na svém osvobozujícím postoji k životu . Vím, že si ji zaslouží, ale mám pocit, že už se nemůžeme vzájemně pochopit. V úterý jsem po třech měsících viděla Petra. Asi do čtvrtka jsem si myslela, že jsem to až překvapivě dobře zvládla po srdeční stránce, ale asi do neděle mi bylo ouvej. Představy, naděje, neklid, vnitřní hádky a poté ztráta kontaktu s mým vnitřním já…to byl konec mého týdne. Bála jsem se, že jsem ztratila svoji svobodu, svůj klid, kontakt s Vesmírem a s mým já. Cítila jsem, že si musím udělat čas jen sama pro sebe, večer, kde se sama sebe začnu ptát PROČ??? Proč se opět cítím tak špatně, proč zase nevnímám přítomnost tak, jak jsem konečně vnímala??? Opět na svém já intenzivně pracuji…..

Jak uvnitř, tak na venek………při návratu domů jsem měla dojem, že jsem našla svůj klid, svoji vnitřní svobodu. Tak proč jsem tu zažívala pravý opak???!!! Nechápu to, je to odraz mého já, mé zrcadlo nebo se jen mám opravdu trhnout od všeho, co jsem doposud znala a v čem jsem žila.?

Chci opět najít svůj klid, svobodu a pocítit, že mohu volně a zhluboka dýchat. Myslela jsem si, že to, co jsem si uvědomila před pár týdny se hned ve mně neukotví, že musím stále na sobě a svých pocitech pracovat, ale ten zvrat byl tak nečekaný. Vracím se ke svým vílám, k úžasné knížce, kterou jsem dostal od motýlků a k promlouvání se svým vnitřním já.

Jednoznačně jsem pociťovala obrovský neklid, strach a touhu si opět více uvědomit sama sebe a tím se osvobodit.

Proměna mého já je zdlouhavá a tvrdá práce sama na sobě. Konečně se poprvé v životě najdu a stačí se vrátit do mého známého prostředí a opět se ztratím. Pevně ale věřím tomu, že tyto změny sice zpočátku ještě párkrát zažiji, ale už si s nimi budu umět snáz poradit,včas je odhalit, předcházet jim a časem je zcela odbourám či je dostanu do vyváženého stavu.

Začnu více meditovat, několikrát denně si udělám svůj skeč a budu si předčítat svoji afirmaci

Zaměřovat se jen na své pocity a soustředit se na činnosti, které mi v tom pomáhají, milovat se

Dovolená

Dnes jen krátce, ráno odjíždím na dovolenou, víc napíši příští týden.

V podstatě mi nic moc neublížilo a ani nic moc nepotěšilo.

Dlužím si čas pro sebe a odpočinek.

Příští týden se pokusím odpočinout a nabrat sil, hlavně duševních.Budu plavat, opalovat se, koukat po památkách, jíst, spát a hrát společenské hry s rodinou.

No a příští rok budu nezávislá, finančně zajištěná realitní makléřka, s časem na své koníčky, rodinu a přátele.

Kolébání mořskými vlnkami

1. Teplou mořskou vodu. Položení se do vlnek a nechat se kolébat. To jsem si opravdu nejvíce užil:-)
2.Asi nic. Nějak si nemůžu na nic vzpomenout. A to je fajn.
3. Téma týdne? Jedu ve „zmateném“ režimu :-)
4.Co si dlužím a jak to změním? Spíš mám pocit, že tentokrát něco dlužím někomu jinému. Službu, kterou nikdo jiný za mne nemůže, nechce udělat.
5. Nejčastěji naladěný jsem byl jako správný sobeček na to, co chci, ale jen tak středně:-)
6. Pochopil jsem, že to, co mi připadá jasné, nemusí okolí vnímat stejně. Je dobré se občas ohlédnout a zamyslet se nad svým chováním k ostatním, popř. svoje chování vysvětlit.
7. Priority na příští týden: začít se „hejbat“ v práci, ukuchtit v sobotu něco dobrého na grilu.
8. Priority na příští měsíc: přemýšlet, kdo jsem a co opravdu chci.
9. K stánku na pláži bych si pořídil starší rybářský kutr, co by dělal baf…baf…baf…baf a jezdil bych ráno lovit čerstvé ryby pro zákazníky.
10. Tento bod dnes vynechám, nechce se mi o tom psát.
Bonus : bylo fajn moře, fajn lidičky a vše (opravdu vše), co k tomu patří. Líbilo se mi to.

Stěhování z pakárny

1)Nic…nenapada me fakt nic co bych si uzil.

2)Ublizilo mne strasne moc veci..nebudu to rozebirat do detailu..premyslim co se zmenilo-bojuju sbiram silu jak se da.

3)Fakt nevim co k tomu napsat. Muj vnitrni rezim posledni tyden je chaos. V mym pripade vnejsi a vnitrni svet spolu hodne uzce souvisi a navzejem se to ovlivnuje…Porad nejsem schopnej mit na sobe rad svoje spatny vlastnosti. Normalne to neni tak hrozny ale ted se to nejak vymika kontrole.

4)Odvaha, trpelivost

5)To asi vyplyva z predchozim 4-ech bodu…bohuzel samy negativa-posledni zbytky energie venuju tomu dostat se do nejaky harmonie…zhruba

6)Nechapu nic, nepochopil sem nic co by stalo za to ikdyz se snazim pochopit strasne moc veci…Negativnich efektu je hromada a me se nedari zjistit co je za tim…tusim ale nevim

7)Nemam tuseni ted valcim zed ne na den....veskery plany jdou stranou dokud si v sobe neudelam aspon trochu poradek.

8)viz bod 7+prestehovat se z tyhle pakarny do CR

9) tohle se nemeni

10)tohle se taky nemeni

Výchova prcka jako souboj nervů

1. Asi vše co se dělo, tedy pozitivního... Taky si užívám klid, až dost zvláštní klid...
2. Zubař, za půlhodinu bolesti jsem tam nechala 600,- jsem si přišla jak masochysta. Taky nedostatek financí, druhý výdělek nikde a k tomu ještě musí auto na opravu, cosi se tam pokakalo... Výchova prcka se změnila v souboj nervů, ale snad to brzy zvládnem. Také mě trochu zaskočilo, že někteří lidé, co mám moc ráda, mají také chyby, co se mi nelíbí, ale už vím, co s tím.
3. Opět ??? téma týdnem řeším před raportem, ale hezky se mi to pak poskládá.
4. Bankovní účet se sedmicifernou částkou a je mi neustále k dispozici.
5. No tento týden jsem si opravdu myslela, že na to pozitivní, ale nevidím co pozitivního je na zklamání, stresu, nedostatku peněz a bolesti.
6. Bylo toho dost, ale vzhledem k tomu, že jsem si nic nepoznačila, tak to mám asi někde v hlavě, ale ven to momentálně nejde. Jedna věc mě napadla, uvědomila a uvědomuju si kolik toho mám, i když nic nemám.
7. Zisk financí a to třikrát.
8. Zisk financí, syn a pevné nervy, oprava auta, přátelství.
9. Byla bych šťastná, zabezpečená, měla svoje podnikání, syna, a pomáhala lidem plnit jejich sny, pomáhala dětem a jejich rodičům a hlavně bych byla tolerantní ke všem, kteří by mi projevili důvěru.
10. Nevím, důležitý je pro mě co je teď.

Výlet na kole

1.Tento týden jsem si užila nedělní výlet na kolech údolím Bílého potoka.
Bylo tam nádherně. Nádherná příroda. Super nálada....
2.Moc mi ublížilo, jak byl smutný můj syn. Smutný z toho, že mu došlo, že
maminka a tatínek už spolu nebudou žít.
3.Téma týdne - Jak uvnitř, tak venku - vidím nejlépe na svém synovi. Pokud
jsem v háji já, je v háji i on. Pokud jsem v pohodě, je v pohodě i on.
4.Dlužím si mít se víc ráda. Nebrat na sebe vinu za ostatní.
5. Nejčastěji jsem byla naladěná na problémy s mým manželem - bohužel.
6. Pochopila jsem, že se budu muset naučit být šťastná bez ohledu na vnější
okolnosti.
7. Moje hlavní priorita na příští týden - užít si poslední týden volna s
Matýskem a pak víkendové grilování s Metou.
8. Příští měsíc už bude školní rok - tak snad dobře začít a zvládnout
třídnictví v nové třídě.
9. Kdybych nic nemusela a měla vše, tak bych asi nějakou dobu cestovala a
poznávala život v jiných koutech světa.
10.Od teď za rok budu mnohem silnější a vyrovnanější. Budu si zachovávat
vnitřní klid bez ohledu na vnější situace.

Tlamička sešívačky, která kouše

S holkama z práce jsme byly navštívit jednu z nás, která už je na mateřské. Bylo to prima, hodně jsme se nasmály. Novopečená maminka má nakažlivý smích, který nám hodně chybí.
V práci to bylo taky fajn. Chodila jsem do ní s úsměvem a našel se i prostor pro vtípky.

Pohřeb kamaráda byl takovou smutnou událostí. Celou dobu jsem si říkala Ho´opono pono.

Téma týdne – Jak uvnitř, tak navenek. Jaký vnitřní režim u mne panuje... Nejvíc jsem si to uvědomila v práci. Nová sešívačka nespolupracovala, papíry jen žužlala, ale nesešila a ve finále z ní vyšel pokřivený zmetek. Tak jsem se jí koukla na zoubek. Ze zásobníku vyndala sponky a dala do něj novou munici. Jenže zásobník nešel zacvaknout a zasekl se. Nešel otevřít ani zavřít. Tak jsem milou sešívačku obrátila na „zádíčka“ a koukala jí do „tlamičky“. Vypadalo to na další šprajclou sponku…
Přišlo to tak náhle….
Slyšela jsem cvaknutí. To zásobník dosedl na své místo… a vypálil… Ta žužla sešívačka mě kousla do prstu. Asi úlekem, co s ní provádím. Vydolovala jsem sponku ze svého prstu, který užaslý šokem zapomněl krvácet. Sešila jsem papíry a sešívačku vrátila na poličku nad pracovním stolem. To už se můj prst vzpamatoval a své bebino korunovat kulatou kapičkou krve. Instinktivně jsem s ním zamířila do pusy a koukala na ty sešité papíry.
-Sleduješ to?
-Co?
Myšlenky vedou moje oči k sešívačce, kterou jsem položila na poličku – nemrskla, položila. V kanceláři je ticho, protože tu nikdo nevřeští, že ho bolí prst. Já mlčím, nevalí se ze mne proud vulgárních slov, nespílám sešívačce. Kouknu na své kolegyně. Dívají se do svých počítačů a vůbec netuší, jaké „krvavé drama“ se odehrálo u mne na stole.
Klid. Hladká vodní hladina. Tak to vypadá uvnitř mne. A tak to vypadá i ve vnějším světě.


Tentokrát nemám pocit, že bych si něco dlužila. Mariňák z budezplacu se vrátil a já pracuji na realizaci svých snů.

Byla jsem naladěná na to, co chci. Na nic jiného už se neladím.

Jsem bohatý a spokojený člověk. Mám vše, co potřebuji.

Tři priority na příští týden – vzdělávat se, sejít se s přáteli a oslavovat s nimi

Tři priority na příští měsíc – vzdělávat se, pracovat a nepolevovat

Kdybych měla vše a nic nemusela, byla bych šťastná tím kým jsem a vděčná za to co mám. Což už jsem :). Byla bych vším, čím bych zrovna být chtěla.

Za rok od teď jsem šťastná a spokojená. Pracuji na svém nejodvážnějším snu.

Užívám si život s králem

1.- i přesto, že mám ruku v sádře, jsem po sto letech šťastná a užívám si každou minutu se svým králem, který mě hýčká maximálním možným způsobem. Bojím se, že ty jiskry, které mezi námi létají, nezapálily pouze naše srdce, ale budeme na ně muset volat hasiče.
- užila jsem si setkání motýlků a techniky, které jsme dělali

2. jsem naladěná na takové vibrace, že vše negativní nemá šanci mě zasáhnout

3. téma týdne - uvědomuju si, že před metou ve mně fungoval režim přísný, až diktátorský. Ale jak motýlek vystrkoval křidélka, měnil ho na tolerantní s příchutí láskyplného. Po používaných technikách se mám více ráda a pociťuju to uvnitř i navenek

4. tento týden jsem byla ve stádiu, že mám pocit, že si nic nedlužím

5. jsem naladěna na užívání si života ve dvou a po dlouhé době je to velmi příjemné

6. myšlenky mají ohromnou přitažlivost, ať jsou pozitivní nebo negativní

7. priority příštího týdne : užít si grilování - těším se i na motýlky, kteří už odletěli do světa z mého týmu
: užívat si života s králem
: užívat si života s králem

8. priority příštího měsíce : užívat si života s králem
: užívat si života s králem
: užívat si dovolenou v Tunisku s dcerou

9. - cestovala bych, ale už vím, že ne sama
- měla bych adoptované dítě

10. budu šťastná a budu žít podle scénáře

BONUS : Netušila jsem, že scénář se tak brzy stane realitou, ale je to velice příjemné zjištění, že to funguje. Vím, že i další části začnou "ožívat", už se na to těším!

Hledání hub na kole

Užil jsem si ledasco, většinou pobyt v přírodě. Je to tam hezký. Takové hledání hub za jízdy na kole je zajímavá činnost.

Nevím, už si nevzpomínám. Je to nejspíš dobře.

Sledoval jsem oba světy a jejich souhru. Těžko říct, jak , v čem to ladí. Možná to v něčem bude podobné.

To je tajný.

Na to, co chci. Protože i když jsem na to, co nechci, tak si to uvědomím a směřuju k tomu , co chci. I kdyby to stejně mělo pokračovat. Po rozebrání a odůvodnění to třeba nakonec můžu chtít. A jestli jsou nějaké vyšší zákony, které nechápem, tak stejně všechno chci.

Všude dobře, všude nejlíp.

Doodpočívat z posledních zbytků sil. Pořádek. Tuplovaně.

Skloubit dokonale vše, co bych rád stihnul a všechno to stihnout. Z ničeho si moc nedělat. Vyhrávat sám nad sebou.

Pacient v blázinci, Ježíš, Budha nebo podobně.

Opravdu si netroufám hádat. Kdybych si trefil, tak bych byl namyšlený a kdyby ne, kleslo by mně sebevědomí.


Nedávno jsem četl něco o smyslu života a zapamatoval jsem si zhruba toto: „Smysl života je takový, jaký mu každý přisoudí.“ – …..kdyby někdo náhodou nevěděl…

Velká cena Brna

Moc, moc a moc jsem si užila Velkou cenu Brna, respektive pracovní víkend na Moto GP ve VIP Village  Velmi ráda pracuji pro zahraniční firmy pro jejich skvělou organizaci práce. Tento rok byl obzvláště vydařený. Vše bylo naprosto dokonalé a vyladěné do posledního puntíku. Španělé vyměnili vedení a místo protivné šéfky tento rok přijela velmi milá, usměvavá, skvělá Španělka, s kterou byla perfektní domluva, všichni věděli, co mají dělat a nic nebyl problém. Byly jsme rozmazlovány spoustou báječného jídla o několika chodech a neustále chváleny za naši práci. To se nám za léta hosteskování na této akci nestalo. I většina klientů přijíždějících z různých koutů světa byla velmi milá  Měla jsem trochu obavy, protože už jsem delší dobu nemluvila anglicky, ale během chvíle jsem se ocitla jako ryba ve vodě  Angličtinu mám moc ráda a dokonce jsem oprášila díky přemlouvání některých návštěvníků i němčinu. Sranda byla, když jsme se s jednou klientkou na něčem anglicky domlouvaly a po chvíli zjistily, že jsme obě Češky :-D Užila jsem si také cestování do Prahy žluťáskem od Student Agency Fun & Relax. V autobusech s tímto označením má každý cestující na sedadle před sebou zabudovaný monitor a může během cesty koukat na film nebo poslouchat hudbu dle výběru. Přišla jsem si jako v letadle  Moc se mi líbila ordinace klinické logopedky, kde si dělá atestaci moje kolegyňka z vysoké. Naučila mě spoustu nových metod a ukázala pomůcky, které využívá. Už se moc těším, až vše vyzkouším v praxi.

Zjištění jedné věci, která se týká mé rodiny, se mnou pořádně zatřepalo. Dělám hooponopono a doufám, že vesmír bude při mně/nás. Taky už mě štve počasí, které má k letnímu hoooodně daleko.

Téma týdne se mi projevilo na stoprocent. Každý den si všímám, že s tím co se ve mně děje uvnitř se setkávám i v realitě. Vím, že vše si přitahuji sama a moc mě baví si tento mechanismus neustále ověřovat a pak být překvapená tím, jak funguje 

Dlužím si odjet na delší dobu někam do teplých krajin a užít si sluníčka. Přemýšlím, že chytnu nějaký superlastminute a odletím ještě tento týden, jestli se to počasí neumoudří.

Nejčastěji jsem byla naladěná na to, co chci. Pokud se mi do hlavy dostane nějaká negativní myšlenka, začnu dělat hooponopono dokud zase sama neodejde.

Teď přes víkend se mi po dlouhé době podařilo naprosto vypnout od svých běžných starostí, což bylo moc fajn. Na to že se považuji za spolehlivého člověka, mě až vyrazilo dech, že jsem naprosto zapomněla na naši večerní online schůzku s Duvi ;-( Ještě jednou promiň, Duvi, mrzí mě to.

3 hlavní priority na příští týden – užít si poslední týden dovolené, pomalu přepnout z režimu dovolená na režim práce , kurz herectví 

3 hlavní priority na další měsíc – s úsměvem zahájit nový školní rok  (chjo už zase); web, poradna

Byla bych hlavně sama sebou…

Odteď za rok dělám práci, která mě na stopro baví a naplňuje a řídím si ji sama. Mám vedle sebe usměvavého a pohodového partnera, na kterého se můžu ve všem spolehnout a důvěřovat mu. Rozmazlujeme jeden druhého a užíváme si života…a tak se také staň  …teda objednávám si… výše zmíněné… se vlastně říká, že? 

Květy plné lásky

Užívám si posezení na terase, ať už je to snídaně, oběd, večeře nebo prostě jen tak…

Dovolená byl jeden velký chaos. Stále jsem jen balila a vybalovala a někomu se přizpůsobovala, což s malým dítětem není nic snadného… I přesto se našlo pár pěkných okamžiků a Švýcarsko je opravdu velmi krásná země.

Tématu týdne jsem se musela snad každý den smát… Opravdu platí doslova a do písmene… J

Dlužím si odpočinek. Pro změnu… Jsem totálně vyřízená, potřebuji klid a ticho a najet na náš zaběhnutý denní režim. Pak se snad zklidním, teď se cítím hodně nervózní a pod tlakem.

Uvědomila jsem si, že stále bojuji a stále očekávám negativní vývoj událostí. Cokoliv, na co myslím, si představuji jako boj, hádku, obhajobu. Snažím se to vědomě měnit.

Tři priority na tento týden: odpočinout si, vyžehlit tu děsivou kupu prádla :-D a koupit sedačku na kolo.

Priorita na tento měsíc: rozmyslet si, co chci vlastně dělat.

Kdybych měla všechno, co potřebuji, vymyslela bych nápoj, který by byl dostatečně nutričně výživný tak, aby stačilo si ho jednou denně dát… Vaření pro mě představuje obrovskou ztrátu času (strávím jím několik hodin denně), které bych dokázala využít i jinak…

Od teď za rok? Květy na mé zahradě asi už budou pomalu odkvétat, nicméně lásky v sobě budu mít o to víc J

Splněné přání? Hm… Nic jsem si nepřála… Snad jen najít další čtyřlístky pro ty, kterým jsem je chtěla darovat. A to se povedlo. Našla jsem jich nejmíň dvacet a k tomu jeden pětilístek ;-)

neděle 7. srpna 2011

Podala jsem si ruku sama se sebou

1.Užila jsem si své naladění a čarování. Už se mi neděje můj život, ale já se ději jemu, občas se v tom ztrácím, ale někde v hloubi duše vím, že je to přesně to je nejvyšší, co jsem od života chtěla - aby se děl skrze mne. 33 km s batohem na zádech a bolestí v celém těle, přesto aktivním, jsem si užila, sama se sebou uvnitř. Podala jsem si opět ruku sama se sebou.

2. Bolely mne puchýře na chodidlech, kotník a koleno, ale duše jásala.

3. Moje přednosti - téma týdne - jsou úplně jiné, než na kterých jsem kdysi stavěla. jen sobě jsem je nedopřávala.

4. Dlužím si víc sportu a krásné tělo podle mých představ,ale na tom se už pracuje.

5. Ladím se na to, jak věci vidím.....jak je to, když je nechci a jak by to mohlo být, když je budu chtít. A mezi tím se stále rozhoduji.

6.Pochopila jsem, že skutečný poklad nejsou přátelé, i když za ně bohu děkuji, ale schopnost pěstovat vzájemně inspirující vztahy všeho druhu......skutečný poklad je tolerance - inteligence duše

Moje tři hlavní priority na příští týden:

- papíry

- zahrada

- moře a relax

Moje tři hlavní priority na příští měsíc:

- naplno se vrhnout do práce

- zvýšit příjem

- ujasnit vztah se šampionem

9.Byla bych svým životem a on mnou - nejúspěšnější spisovatelkou- scénáristkou a lektorkou ve svém oboru v ČR, jejíž produkty mění lidem životy. Žiju ve srubu mezi lesy nad rybníkem a za teplem jezdím do letního sídla - bílého domu na skále nad mořem, na samotě na kouzelném místě a za níž se slétají a sjíždějí lidé z celého světa. Tulačkou po hvězdách, která si užívá života plnými doušky.
A pokud ještě stále budu chtít -
Šťastnou, milující a milovanou manželkou svého životního druha ve vztahu plném lásky a dobrodružství. .

10.Za rok odteď jsem nejznámější a nejúspěšnější lektorka a spisovatelka - scénáristka životů snů klientů, kdy metaprodukty jsou nejžádanější na trhu, firma Adenais bezchybně funguje s nadšeným a spolehlivým výkonným týmem a mojí dcerou, pomáháme lidem zázračně, lehce a účinně, všichni jsou skvěle zaplaceni z jejích úspěchů......a pokud ještě budu chtít, tak šťastně vdaná za svého šampiona

Bonus

Na Motýlkové pouti vše do sebe zapadlo jako puzzle. Někde uvnitř jsem dávno věděla, že chození není moje meta, ale ještě jsem to nezkusila, tak si chci udělat fajfku ( nike) . Tatranky na rozloučenou od našeho vždy připraveného El Pedra měly být předzvěstí dobrého začátku, který se vyvíjel dále jaksi pokrouceně. Hned v Brně na nádraží přišlo první varování - při plné touze udělat si radost a koupit si kafe na cestu jsem vytratila peněženku s dost velkým obnosem a OP - zpráva se jmenuje : Buď tady a teď a neměj hlavu jinde než tělo. Ale zvláštní klid v hrudi mne ubezpečil, že situace umím přijímat tak, jak přicházejí. Následovalo pár drobných zážitků, jejichž jsem nebyla majitelem. Batoh s 16ti kilovou zátěží mi tolik nevadil, ale moje bolavá kolena a kotníky měly jiný názor. A přidaly se i puchýře. Po celou dobu prvního dne jsem byla spíše pozadu,ale intenzivně jsem byla v kontaktu se sebou. Trénovala jsem dohodu s počasím, ať je víc vánku, míň slunce a plnilo se okamžitě. Také jsem si objednala hůl do ruky, která byla od přírody téměř okamžitě doručena.Komunikovala jsem s tělem a uklidňovala bolavé části, že je to teprve první den a že se to zlepší. Zjistila jsem, že už si nemusím nic dokazovat,ale stále ještě občas nevím, kdy je to STOP a kdy výzva - POKRAČUJ. Ráno rozhodlo a šla jsem dál, ale uvnitř už jsem neměla vizi, jak dlouho, nějak jsem neviděla kam dojdu. PO cestě hřiby a krásný les a první přestávka na náměstíčku. Moje první myšlenka byla: Odtud jede autobus. ....Jedna z objednávek toho dne byla tábořiště s teplou vodou a možná i postel, minulá objednávka se totiž na chlup splnila. Chvíli předtím, než Beníka srazilo auto, jsem to viděla ve své hlavě, věděla jsem to. I když normálně bych byla agresivní na neochotné lidi a tlačila na řešení situace, nedělala jsem to.Každý dělal, co uměl a problém se vyřešil, Beník byl včas vyšetřen. Pouť skončila, to bylo jasné, moje podvědomé přání to stejně bylo už od předešlého dne. Zajistili jsme odvoz domů od vždy ochotného El Pedra a jali se vařit, jíst a mudrovat, než EL dorazí. Standova první myšlenka na tomto náměstí byla - tady budeme dlouho. Mapy, které po celou dobu pouti nemohl najít a díky jejichž nepřítomnosti jsme bloudili, se najednou objevily u něj v batohu. Ale....byly vytisknuty jen do místa, ve kterém jsme se právě nacházeli. I on se přiznal, že chtěl pouť zrušit, ale nakonec se tak nestalo. Jen jsem tak do hovoru vypustila, to by ještě byla legrace, kdyby se ozval šampion. Do půlhodiny volal.....již týden předtím a po cestě jsem si pořád představovala jak zavolá, když budu na pouti. ...a zavolal. Když jsem odcházela na pouť, v hlavě jsem měla rozhodnutí, že si tam něco důležitého ujasním, něco velmi důležitého pro svůj další život. Ta nejdůležitější zpráva pro mne byla - přijmout svůj dar nechat svůj život dít se skrze mne. Domů jsme dorazili v pořádku a já víc, než kdykoliv předtím, ctím a miluji komfort své samoty.