Štípnutí bolí stejně jako minulost

Užila jsem si fantastický víkend na Slovensku. Pořádný výšlap na kopec a druhý den na hrad spojený s návratem do dětství mého přítele… Taky jsem se dobře vyspala J

Natáhla jsem se na písku jak dlouhá, tak široká, a odnesla to dlaň a levé koleno. Obě túry jsem zvládla bez jakýchkoli potíží a před odjezdem domů jsem sebou praštila deset metrů od auta… :-D :-D :-D Trochu mě to zaskočilo. Myslela jsem si, že tohle se stává jen malým dětem :-D :-D :-D

Téma týdne je pro mě docela těžký kalibr. Vždycky jsem snila o tom, že budu profesionální tanečnice. Chtěla jsem dělat klasiku a latinsko-americké tance… Jenže, tancem se přece neuživím… Tak jsem toho nechala a vystudovala ekonomiku. To mě nebaví. Zato když koukám na tancování, svírá se mi srdce a do očí se derou slzy… Chtěla jsem psát o možných omezeních, proč jsem se tomu nikdy nevěnovala, ale připadá mi to hloupé. Zatím jsem ještě nepřišla na to, co je můj dar, na co mám talent a čím bych mohla udělat svět o trochu šťastnější… Ale věřím tomu, že jednoho dne na to přijdu.

Dlužím si vnitřní klid. Stále ještě jsem dost vynervovaná, postupně se sice zklidňuji, ale jde to pomaleji, než jsem doufala.

Uvědomila jsem si, že štípnutí od komára bolí, jen když na něj myslím, nedej Bože ho rozškrábu… Stejně jako minulost…

Priorita na tento týden: dělat to, co se mi bude chtít dělat J

Priorita na tento měsíc: rozmyslet si, co chci vlastně dělat.

Dnes mám pocit, že mám úplně vše, o čem jsem kdy snila… Neměnila bych J

Od teď za rok? Kdo ví? Nechám tomu volný průběh a ono se to všechno nějak vyvine a poskládá J