K lepšímu se měním pořád

Nejlepší byl pobyt na kurzu, na který jsem byl zvědavý a těšil se. Úvod mě nezklama a doufám, že i zbytek bude podobně fajn.
No tento týden asi nic mimořádně špatného, ale stále mě vykolejuje, když si o něčem myslím, že to nějak je a pak se dozvím, že je to úplně jinak. Z toho jsem špatný. Trvá mně pak, než to vstřebám.
K lepšímu se měním pořád - bohužel bych změny k lepšímu uvítal rychleji.
Plánované kroky se mi daří plnit. Možná to bude tím, že moc neplánuju.
Dělám si hlavu z věcí a lidí, po kterých mně nic není. Ale asi to dělám z nudy.... nevím... nechápu...Zjistil jsem, že mi nevadí neúspěch,ale přitom se s ním těžko vypořádávám. Po tomto těžkém období na něj tolik nemyslím, víceméně ho přejdu, zapomenu a už mně pak nevadí vůbec.
Tento a v podstatě poslední týdny mám plnou hlavu zaměstnání a i když to jde, tak mně přijde, že je tam stále víc a víc práce. Divný.....
Tento měsíc je potřeba, abych splnil zapsané úkoly, všude se dostavil včas a mohlo vše začít a proběhnout v klidu.
Od těď za rok už, předpokládám, budu mít vlastní auto.

Cítím se jako hloupá husa bez sebevědomí

1. Nejvíc jsem si asi užila kurz tance ve čtvrtek. Nádherné počasí, salsa, akorát jsme si k tomu představovaly moře a pláž.
2. Ublížil mně podraz, to, že nás s kolegou rok tahají ohledně nemovitostí za nos, a my nejsme stále schopni rozklíčovat, kdo nás podvádí. Dost to bolí.
3. Zbavuji se své staré identity, bohužel velmi pomalu. Z každého z těch bodů, co jsem si napsala, postupně ukrajuji kousek. Jak dlouho bude trvat, než obrátímalespoň jeden z nich prozatím nevím
4. Dlužím si čas sobě, vypnout, jen tak se chvíli flákat, nic nemuset. Zkusím si jej nadělit, ale nevím, zda se mi to povede.
5. Stále jsem byla naladěna na problémy, bráním se tomu, ale stále na ně myslím, nevím, jak přestat. Nedaří se mi naladit na pozitivní myšlení. A to je asi stále můj největší problém.
6. Určitě se musím zbavit své staré identity a začít pracovat na nové. Nemyslím, že bych se chtěla nějak razantně změnit, ale určitě se chci zbavit těch vlastností a věcí, co jsem si v neděli na Metě vypsala. Pochopila jsem, že se jich chci opravdu zbavit.
7. Tvrději vystoupit proti lidem, kteří na nás udělali podraz.
8. Dořešit problémy v práci, udělat si čas na sebe a svoji rodinu.
9. Nejdříve musím změnit vlastnosti, které jsem si v neděli vypsala. Pokud je nezměním, byla bych stále tím, čím jsem, hloupá husa bez sebevědomí.
10. Za rok jsem úspěšná makléřka, mající spokojený život. A žiji v hojnosti, bohatství, citů, přátel. Moje rodina je spokojená

Zbytečně se nemračím

Ze všeho nejvíc jsem si tento týden užila procházku v dešti… Ze začátku jsem prskala jako kotě… ale rychle mě to přešlo a z lesa už jsem vyšla s pusou od ucha k uchu…

Stále mě zraňuje moje srovnávání se s druhými. Občas nedokážu nesoudit a nesrovnávat se… Musím rovněž vyřešit svůj postoj k penězům… trochu (víc) ho přehodnotit. Stále je považuji za něco špatného…

Téma týdne platilo už pro tento týden…??? Hooops J To jsem asi trochu pozadu… Zapracuju na tom ;-)

Sama sobě dlužím strašně moc… OPRAVDU STRAŠNĚ MOC!!! Ale ne, myslím to vážně. Úplně ze všeho nejvíc dlužím sama sobě pochopení a lásku… To je asi to nejdůležitější. Stále ještě se nemám ráda celá. Některé své části jednoduše nenávidím. Ale snažím se na tom pracovat J

Jsem více naladěná na to, co chci. Zbytečně se nemračím.

Chci změnit cvičení. Chybí mi dynamika. Tibeťani i Bojovník jsou prima, ale já se potřebuji trochu „vyřádit“. Zkusím se vrátit zpět ke svému dlouholetému cvičení z mládí. Už se na to těším, začnu hned zítra J

Priority na příští týden: začít nové cvičení, udělat si nový systém v práci, mít se zase o něco víc ráda J

Priority na příští měsíc: vyzkoušet plavání se synem, propustit minulost a … dál už mě nic nenapadá ;-)

Moc se mi líbí jeden pořad na nejmenovaném TV kanálu – tým lidí zde buduje nový domov pro lidi v nouzi… Konají opravdu obrovské dobro a velmi pomáhají lidem. Mým snem je být také tak užitečná ostatním… Kdybych měla všechno, co bych potřebovala, byla bych majitelkou penzionu v podhůří, kde bych se starala o opuštěné či handicapované koně, jež by vozili handicapované děti…

Co bude od teď za rok, netuším… Vím, že budu minimálně tak šťastná, jak jsem teď… A co potřebuji víc?

Splněné přání ještě splněným přáním není… Do konce měsíce zbývají dva dny… Tak uvidíme J

Moje pocity jsou součástí procesu, kterým musím projít

Užila jsem si túru v Alpách. Moc.
Ublížily mi některé mé pocity, ale už začínám chápat proč to tak je a že je to přirozené a bude to v pořádku.
Víc se ladím na to co chci a daří se mi. V pracovní oblasti se to hezky rozjíždí. Pokud to tak půjde i v jiných oblastech, bude to super.
Přišla jsem na to, že mé pocity, ať jsou jakékoliv, jsou součástí procesu, kterým nutně musím projít.
Priority – připravit se na školení a odnést si z něj co nejvíce informací, zvládnout naplánované úkoly, relaxovat
Priority na měsíc – skamarádit se s novým systémem v práci, nepolevit v závazcích vůči mně, naučit se něco nového (což se už děje)
Kdybych nic nemusela a měla vše, byla bych cestovatelkou a filantropem.
Za rok od teď budu výborná ve své práci, budu umět hodně věcí, které se naučím a v ostatních oblastech života to bude taky fajn.

Jako bych tento týden nežil

Nevýrazný týden. Je mi všechno jedno. Dnes (neděle) mi přijde, jako bych ho nežil, nevyužil do poslední mrtě, jako bych ho tím vlastně zahodil.

Potěšilo mne: - raport od Amélie :-)

- dcera udělala řidičák na motorku

- táta stále umí dobře střílet = mám radost z jeho radosti:-)

Někdo mi nacouval do auta, oprava vyřešena obratem, pocit asi takový: hm.

Hodně koukám po motorkách (inzerce), v garáži pro jednu místo vždy najdu, manželka se již smířila a o to víc se doma snažím:-) V pondělí splním další úkol, zvednutí úrazové pojistky, přijde kamarád - pojišťovák.

Mám problém zavolat na zajímavý inzerát. Prostě vzít mobil, vymačkat číslo a mluvit. Telefon mi najednou přijde strašně daleko. Chabě si to vysvětluji tím, že mne ten inzerát zas tak moc neoslovil.

Potřebuji se na něco těšit a poslední dobou mi nějak docházejí nápady. Možná je to taková pozdně-jarní depka. Žádné možná, fakt je to depka.

Priorita na týden – donutit se napsat jeden mail (už nad ním přemýšlím 2 týdny). A v delším úseku provětrat si myšlenky jízdou na své nové motorce.

Ukulele Julinka

1)Ze vseho nejvic sem si za posledni tyden uzil svyho ukulele (rikam mu Julinka:-)))). Konecne mne zacaly jit hrat pisnicky na ktery sem dlouho nemohl prijit. To byste neverili jak dobre zni Rolling Stones na ukulele. Dohromady sem o vikendu hral aspon 8 hodin-no parada, nemohl sem prestat. V sobotu bylo krasny pocasi tak sem sbalil Julinku, ladicku a dve piva v plechovce a sel sem k lesu, u reky sem se vyvalil na travu otevrel plechovku a hral skoro cely odpoledne.Mam ten nastroj cim dal radsi.!!!

2)Ani nevim jestli mne neco opravdu ublizilo protoze minulej tyden se opravdu vyvedl. Spis poradne vytocilo. Jak jinak je to pracovni zalezitost..V praci sme meli meeting kvuli zlepseni urcityho procesu,tak se seslo asi 6 zainteresovanejch lidi a ze zacatku se mluvilo o nicem,obecny kecy aby se nereklo…Po nejake dobe zacali vsichni hyrit napadama ,ale nikdo nic nezapsal,neurcil a nepridelim nikomu konkretni akci. Kdyz sem rekl ze musime jasne definovat co, kdo a do kdy se ma udelat,potom se vsichni zacali vykrucovat, protoze zjistili ze napady sou dobry,ale obnasi to hodne prace.Nakonec se mluvilo o nicem, stejne jako na zacatku…celou dobu sem se snazil kontrolovat,ale ve finale uz sem to nevydrzel a totalne vypenil. Rekl sem jim ze jestli chcou priste plytvat mym casem na nekonstruktivnich zvastech ktery nikam nevedou ,tak at me radsi priste vynechaji. Rekl sem jim co bych udelal ja a pak sem odesel se slovy ze nemam dalsi hodinu abych cekal jestli to odsouhlasi nebo ne….Sice me to potom trochu mrzelo protoze uz sem takhle nevytekl docela dlouho,ale co se prace tyce tak me vytaci kdyz sou lidi nekonstruktivni a kritizujou jakoukoli kreativitu…nejdou primo k veci..musim na sobe jeste zamakat.

3)k tomuhle opravdu nevim co napsat,protoze sem nebyl na minule schuzce

4)Co si dluzim?Asi vic odvahy.Normalne ji mam docela dost ,ale kdyz de o neco co je dulezity tak sem obcas posera. Myslim si ze je uplne normalni se bat nejakejch veci,ale de o to prekonat strach. Driv sem s tim nemel moc problemu..ted je to horsi.

5)posledni dobou sem naladenej na samy hezky veci. Musim rict ze posledni dobou se mam nejlip za posledni 2 nebo 3 roky.Ukulele, hudba priroda,muj zdravotni stav je daleko lepsi (hlavne diky EFT) takze konecne chodim na prochazky, dostal se od kamosa cinky tak se snazim trochu zpevnit ten ‘rosol’ co mam tele a aspon trochu zhubnout.Tyhle veci me bavili tenhle tyden…

6)Driv sem byval docela velkej cholerik a musim rict ze k tomu mam tendence ,ale posledni dobou sem si uvedomil ze to fakt nema cenu protoze tim ublizuju nejvic sobe,kazi to naladu a nuti me to premyslet negativne coz nechcu. Ted se me vetsinou dari zustat klidnej nezavisle na tom jaky problemy prijdou. No teda az ten incident v praci…ale to bylo jen jednou za tyden coz je velkej uspech..a bude to jeste lepsi-o tom nepochybuju!!!

7) 3 priority na pristi tyden:

Koupit si neopren a neoprenovy boty abych mohl jit co nejdriv zase surfovat a nemusel si vsechno pujcovat na plazi

Poradne nastudovat nekolik ISO norem,protoze me ceka pracovni pohovor na uplne uzasnej job… a chcu bejt pripravenej nejlip jak muzu.

Naucit se aspon 3 novy pisnicky na ukulele + molovy stupnice

8) 3 priority na pristi mesic:

Udelat vsechno proto aby vysel ten pracovni pohovor-takze studovat normy, proklepnout si tu firmu, jeji marketing, konkurence shopnost, osvezit si delani auditu atd. Tj. Studova a studovat...

Koupit si kosile a kravaty aby me ladili ke kvadru abyh udelal na pohovoru dojem. To bude vzhledem k mymu pristupu k mode asi nejslozitejsi:-)))

Jestli vyjde pohovor, tak zacit pripravy na stehovani, ruseni trvalejch prikazu,ruseni uctu v bance, zdravotni pojisteni.....uz ted mne z toho hlava kolem...ale ja to samozrejme zvladnu..jak,jinak:-))))

9) Kdybych nic nemusel delat a vsechno mel tak bych stejne neco delal protoze jinak bych zdegeneroval, mel dva metraky a asi bych nebyl schopnej ani racionalne uvazovat...

10) za rok? No doufam ze uz budu v CR. Budu mit svuj vysnenej job (uz to mozna neni daleko), no a nejakou hodnou slecnu...dofam ze bude chytrejsi nez ja:-))))

Bonus: V pondeli je v Anglii statni svatek tak si udelam nejakej peknej vylet a vezmu si sebou moje ukulele.

Čekám malého motýlka a budu se vdávat

To nejkrásnější co se mi za poslední týden a možná celý život stalo, 

je určitě to, že čekám malého motýlka!!! Jsem nejšťastnější na světě!!!

A myslím, že není co dodat... ,o))

Tím pádem i ty nejhorší zážitky nevnímám a jsem plná lásky a radosti...

Změnila jsem se hlavně v tom, že konečně se na svět dívám jako matka...

Pochopila jsem, že i sny, které vypadají mnohdy nereálně, se nakonec splní. 

Nikdy by mě nenapadlo, že všechny najednou. 

Dostavujeme domeček nezadlužení, budu se vdávat, čekám dítě atd. 

Moje očekávání, že všechno přijde postupně nebo vůbec, mě omezovaly. 

A dostala jsem místo toho rovnou balíček splněných snů...!!! ,o)))

Od mé role mě to malinko odvedlo,ale asi je potřeba jí trošku upravit... ,o)

Drhne to určitě v práci, ve které mám skoro smůlu! 

Nic se mi nedaří a to jediné mě velmi trápí...

Tento týden byla nádherná energie na vyklízení čehokoliv. 

Obrátili jsme půdu vzhůru nohama, všechno zbytečné letělo 

a v tomto duchu jsem vyklízela a vyhazovala celý týden...

Na ten další plánuju hlavně pracovat a co nejvíc si vydělat!

Další měsíc chci dát všechny papíry, účetnictví atd. do kupy...

Co bude za rok? Nádherná otázka v tomto týdnu! Konečně spatřím svoje mimi...

Bonus? Ten je jasnej! ,o))) 

Amelie končí v metě z osobních a pracovních důvodů. 

Přejeme jí krásné další dny, měsíce i roky!

Můj běžný den je nabitý od rána do večera

Na uplnynulých čtrnácti dnech bylo nejlepší to, že jsem osvobodila sama sebe od minulosti, a to zejména od vztahů k lidem, kteří už se mnou neladí. Naopak jsem si blíže přitáhla ty, kteří se mnou rezonují. Je to opravdu moc příjemný pocit být s lidmi, kteří vnímají svět stejnýma očima jako já☺

Zažila jsem i těžké chvíle, kdy jsem se třásla zimnicí a neudržela nic v žaludku. Později jsem pochopila, že jsem si vlastně přála, aby se mnou někdo zatřepal, a já se konečně rozhodla kudy kam dál. Stalo se. Tahle zkušenost mi otevřela oči. Bohužel jsem si to špatně načasovala a nemohla tak strávit společné odpoledne i večer na grilování s motýlky v Adamově. To mě moc mrzelo. Později když už mi bylo trochu líp, tak jsem koukla na film Pokojný bojovník. Moc doporučuji všem, je velmi inspirující. Také jsem oplakala roční výročí smrti mé milované babičky. Pláču i teď, když o tom píšu. Je to pro mě pořád moc těžké.

Dělám maximum ve své práci, neustále se vzdělávám, zkouším nové možnosti, otevírají se mi nové příležitosti. Více cestuji, poznávám nové lidi, učím se od nich a moc mě to baví. Můj běžný den je nabitý od rána do večera a to mě naplňuje. Mám pak dobrý pocit, že jsem toho hodně zvládla. Těší mě být aktivní. Nutí mě to více plánovat a to je taky fajn, ráda plánuji.

Naučila jsem se stavět všechny lidi vedle sebe a ne nad sebe. Pochopila jsem, že naprosto všichni jsme si rovni. Nikdo není nic víc ani míň než jsem já.

Svůj cíl mám neustále před sebou, jdu za ním, ale jeho dosažení už pro mě není tak důležité jako dřív. Nejdůležitější je pro mě cesta, po které jdu a to, že vůbec jdu a nestojím na místě. Občas se zastavím, nadechnu, promyslím si něco, zvážím, ale pak zase vykročím pravou nohou a jdu dál...

Stává se mi, že když mi na něčem moc záleží a hodně se tomu přiblížím, tak se pak najednou leknu, divím se, že se to vůbec stalo, znejistím a utíkám zpátky do bezpečí své ulity. Naštěstí se vždycky najde někdo, kdo mě v tom nenechá a dodá mi včas sebedůvěru - trkne, nakopne:) Děkuji moc moji drazí přátelé!♥

Konečně sebe vidím takovou jaká opravdu jsem, nepopírám svoji přirozenost, učím se mít ráda i své slabiny a oni se ode mě vzdalují a postupně se stávají bezmocnými. Splynula jsem se svojí rolí, už teď si přijdu ve své práci úspěšná. Nejlepší pro ostatní být nepotřebuji, stačí mi, že jsem spokojená sama se sebou a svým životem. Přijde mi, že vše do sebe pěkně zapadá a skládá se podle mých představ.

Nejvíce jsem tento týden pracovala na svém profesním sebevzdělávání.

Tři hlavní priority na příští týden: vylepšit svoji vnější schránku, sportovat, zůstat sama sebou

Priority na další měsíc: dokončit pracovní povinnosti, naplánovat dovolenou, sportovat a odpočívat.

Odteď za rok žiji s partnerem mých snů, jsem naprosto zdravá, spokojená a šťastná. Mám práci, která mi přináší radost a uspokojuje moje potřeby po všech stránkách.

Mnohé, co jsem odsuzovala, začínám přijímat

1.Včera jsem Byla s manželem na posezení s cimbálovkou.Bylo to krásné.Dali jsme si kvasnicové nepasterizované pivo.Jak se sedí,zpívá a poslouchá,nemám klapku.Zvládla jsem 4 kousky.Je úpravda,že následky rozcházím celý den,ale zároveň se cítím daleko klidnější a mám ve své tělo daleko větší důvěru.Vím,že to bez problému zvládne odbourat alkohol.vím,že je silné a uvědomuji si zároveň,že to jsem já.Já-moje tělo.
Začala jsem nosit zase sakra vysoké podpadky,po létech.Cítím se na nich velmi jistě a užívám si každý krok.
2.Vůbec si nevěřím v činnosti,kterou začnu zanedlouho vykonávat.Zatím vše dělám pod vedením velmi šikovné lektorky,ale,když si představím sebe samu,podlamují se mi kolena.Je to o mé vlastí zodpovědnosti.Cítím,že mě to má hodně naučit.
3.Jsem zase víc napojena sama na sebe a mám opět zájem o záležitosti,které šly díky mému mateřství stranou a to je pro mě velmi důležité.Setkávám se se zajímavými lidmi.Začínám se učit,nebýt z mnoha věcí vyklepaná.

4.Při jedné teoretické výuce jsem pocítila pochopení a velký vděk za podmínky,v kterých jsem se narodila.Mnohé,co jsem tolik odsuzovala,začínám přijímat.
5.Dívám se stále častěji na svět jinýma očima.Někdy mám zajímavé vhledy,které mi postupem času napomáhají mojí transformaci.
6.Stále se mi nechce moc cvičit.Cvičit jdu pouze jednou týdně pod vedením mojí kamarádky Štěpánky.Omezuji příjem jídla,cítím se potom lépe a mám větší chuť se hýbat.
7.Tento týden byl odpoutáváním se od starého a přijímání nového.
8.Klid,uvolněnost,menší používání mužského principu.Více si uvědomovat,kolik lásky ke mě přichází a otvírat se jí.
Opustit představu,že jsem něco povinna,nebo něco musím...
9.Zdokonalit se v tvorbě nového,těšit se z toho,co ke mě právě přichází,být více uzemněná.
10.Radost,sounáležitost,nebát se řídit si svůj život.

Je třeba být vděčná, za to co mám a ne plakat nad tím, co nemá

1.Opravdu jsem si užila tento víkend v Praze. Bylo to úžasné po všech stránkách.
Připomněla jsem si, jak moc mám úžasné přátele.

2.Nejvíc mi asi tento týden ublížilo chování některých kolegyň v práci. Stále si to beru příliš osobně.
3.Téma týdne - propouštění starého - se mi projevilo obrovskou celotýdenní lítostí nad rozpadem mé rodiny.
4.Dlužím si, být na sebe hodná.
5.Tento týden jsem byla bohužel většinou naladěná na to, o co jsem přišla.
6. Přišla jsem na to, že člověk má být vděčný za to, co má a ne "plakat" nad tím,co nemá.
7. Moje tři hlavní priority na příští týden
Být naladěná na sebe, ne na druhé.
Všímat si co se mi daří, ne co se mi nedaří.
Nemarnit čas věcmi, které nejsou důležité

8. Moje tři hlavní priority na příští měsíc
Jsou stejné, jako na příští týden.
9. Kdybych nic nemusela a měla vše, byla bych prostě Radkou.
10.Za rok budu víc samostatná, než dnes.

Přála jsem si urovnat vztahy s jednou "problematickou" třídou. Nejen, že se
ukázalo, že to není třeba, ale ještě o mě řekli, že jsem naprosto úžasná.
Tím jsem si taky uvědomila, že pořád čekám ocenění od lidí, od kterých se toho
nedočkám, místo abych si vážila a užila ocenění, kterých se mi dostává.

Nis špatného mne poslední dobou nepotkává

1. - užívám si pocitu volnosti, klidu, štěstí, toho, že nic nemusím a tak vše, co dělám, dělám s radostí a láskou
- užila jsem si setkání motýlků na Skleněnce - seděli jsme na terase venku, vlastně v kruhu, viděli jsme na sebe, bylo nás méně. Zpověď, co nám 1.trimestr přinesl, byla někdy až dojemná. Rituál propouštění staré identity jsem hluboce prožívala.
- v sobotu večer jsem si užila nádherný ohňostroj - spojení všech čtyř živlů ke kráse a radosti spolu s hudbou - málokterý zážitek dokáže toto převýšit

2. je to velice příjemné zjištění, ale nic špatného mě poslední dobou nepotkává

3. po rituálu mám větší pocit čistoty, klidu, vyrovnání, lehkosti a volnosti

4. nemám pocit, že si něco dlužím, mám se ráda

5. zjistila jsem, že více žiju v hladině alfa - kontrola byla, když mi přišlo nové číslo časopisu Regenerace- Je tam vždy 3rozměrný obrázek. Někdy mi chvilinku trvá, než "do něj vstoupím". Tentokrát jsem se podívala a "byla v něm".

6. techniky Ho... a sahadža jógy, které stále používám, zvyšují kvalitu mého vnitřního života - okolí pozoruje změnu a já si to užívám, jsem ŠŤASTNÁ

7. mám jen jednu prioritu - užívat si každou vteřinu života, pokud možno v alfa hladině

8. rituálem si ještě více vyčistit a zkvalitnit život

9. život mi dává téměř vše, jen v peněžence je méně peněz, než bych potřebovala. Kdyby jich bylo více, nemusela bych řešit problémy s finanční tématikou. Byla bych ještě klidnější a neměla strach o budoucnost, zda mi důchod bude stačit. Více bych cestovala a poznávala cizí země.

10. za rok (a už i dříve) budu aktivní důchodkyně a budu mít hojnost ve všech úrovních svého života!!!

BONUS - v sobotu od rána pršelo a bylo hnusně. Přála jsem si intenzivně, aby na ohňostroj nepršelo. Ještě v osm hodin večer padaly kapky. Pak se mraky kamsi ztratily a bylo lépe a lépe a pak byl nádherný ohňostroj!!!

Být šťastná v tom, co , kde a s kým dělám

Mám vedle sebe člověka,kterého mám ráda-čím dál víc...je to osvobozující-dovolit si to-jen tak..mám radost..překonávám strach a je to fajn..
Nemám pocit že se děje něco nejhoršího-snad jen únava-která mě neopouští a
nateklý prst-kvůli kterému nemůžu hrát na kytaru-musela jsem zrušit koncertík...
Jsem vyrovnanější,nezlobím se tolik a nevztekám..
Opět si uvědomuji,že je nejlepší k sobě nechat vše zvolna přicházet a netlačit
na pilu..Učím se teď obracet své negativní myšlenky v pozitivní..pokaždé když se
přistihnu že myslím negativně-zastavím se a učiním v mysli pozitivní
prohlášení..funguje to a přináší úlevu...
Můj cíl je teď být šťastná v tom co dělám-kde to dělám a s kým proto se
soustředím na šťastné myšlenky-ty přece dávají křídla..občas zapomenu-ale
nezdržuju se v temnotě moc dlouho-mám radši světlo...
Nejvíc teď pracuju na bydlení,na tom abych nás zabezpečila a na lásce-stejné
jsou i moje priority.
Za rok bude můj život v harmonii s mým srdcem.
Děkuji za lásku,rodinu,přátele a příležitosti ?<3

Vše se nějak pohnulo

Týden bych nazvala těšení se a radost, pracovně se také vydařil, vše se nějak dost pohnulo.

Moje sestra mne seznamuje s nějakým známým a chodí mi básničky.To se mi stalo naposledy na základce. Těším se na další události.

Nechávám se strhávat svým strachem

Nejlepší z tohoto týdne byla návštěva divadla, smála jsem se od začátku až do konce. Vřele doporučuji jít na Dokonalou svatbu nebudete litovat. Tento týden byl dost hektický. Nemám moc času, pořád se něco děje, ne špatnýho, ale občas bych chtěla jen tak zastavit aniž bych někam spíchala nebo měla něco domluveného. I nějaký spánek navíc by byl super. Nejhorší je, že pořád dávám ostatním přednost před sebou. Uvědomila jsem si, že jen já sama si ubližuju. Všechno všecičko si dělám jen já sama, pokud dopustím některé věci, aby se staly a pak je mi z toho co si dělám špatně. Pořád mám strach co by se mohlo stát a nechávám se svým strachem ovládat a to nechci, tak se žít nedá. Chci prožívat to co je teď a tady a ne se trápit něčím co ani nikdy nastat nemusí. Chci si změnit cíl, nejzářivější hvězdička, sebevědomá a silná žena mi nestačí, chci se milovat taková jaká jsem v každém okamžiku.

Příští týden: konečně volný víkend s andílkem na hradě, kurz, sraz s kamarádkou

Příští měsíc: naplánovat tak, aby nebyl tak hektický jako květen, návštěva zubařky, cokoliv co mě přiblíží k sobě samé

Za rok kdo ví… J

Poskytl jsem rozhovor pro deník Rovnost

1. Tento týden jsem si nejvíce užil malování a tvorbu hudby, jelikož jsem za
celý "svaťák" nesáhl na MPD musel jsem si to vynahradit Bylo krásně a
proto mě to táhlo ven, dát té zdi trochu barvy Byl jsem i v úterý i ve
středu, ve čtvrtek už jsem maloval jen doma
Svým způsobem jsem si užil i úterní ústní část maturitní zkoušky, sice jsem
byl ráno děsně nervózní, nakonec jsem zvládl všechny 4 zkoušky, a to lépe
než jsem očekával Už mě čekají jen písemné v pondělí a úterý, které jistě
zvládnu stejně dobře jak ústní
Jinak...můj výsledek byl čeština 8bodů z 9ti, technologie 3, anglický jazyk
38bodů z 39ti a dějiny výtvarné kultury za 3 (i přes to že jsem si vytáhl
jednu z nejhorších otázek)
A jako bonus k tomu všemu: Jsem byl požádán abych po zkoušce z čj poskytl
rozhovor pro deník Rovnost o státní zkoušce, který měl vyjít celostátně, a
také vyšel. Kdo by měl zájem si to přečíst, pošlu odkaz

2.Nemyslím si že by bylo něco co by mě ranilo nebo mi nějak tento týden
zkazilo, mám radost ze všeho kolem sebe, jen mi bylo trochu líto dvou lidí
kteří k maturitě nebyli připuštění a nemohli u zkoušek být s námi..

3.Téma týdne jsem nejspíše nepostřehl, proto nemohu soudit jak se na mě
projevilo O

4.Momentálně nemohu přijít na to co bych si dlužil, a co bych s tím chtěl
dělat...Když na něco příjdu, zapracuju na tom

5.Stále jsem naladěný na to co chci, tentokrát to byla maturita a znovu
znovu moje tvorba, během tohoto týdne jsem se v tvorbě zas posunul o pořádný
kus dál, jak v malování, tak v hudbě

6.Vidím jak se přání plní, a téměř jsem pro to nic neudělal.. jen si přáál
Samozřejmě to že se mi něco splnilo neznamená konec přánííí, přání jsou
nekonečná a krásnááá..

7.Dvě písemné maturitní zkoušky, vzít kamarádku na legál (už jí to slibuju
dlouho), poznat jednu moc zaujímavou slečnu

8.20. června dostat rozhodnutí o splnění všech maturitních zkoušek, dořešit
detaily brigády a nastoupit, jezdit malovat alespoň jednou týdně.

9.Zvláštní! Byl bych světově známým umělcem. Ale nijak zvlášť se mi myšlenka
mít vše a nic nemuset nezamlouvá, nezdá se mi zábavná...

10. Odteď za rok jsem studentem vysoké školy nebo soukromé jazykovky, jsem v
krásném vztahu, jsem umělcem o kterém se ví!!

Vesmír vrací, co vysílám

Těžká otázka, co nejlepšího se mi tento týden přihodilo… Ale ano, divadlo. Byli jsme na v divadle na komedii „Dokonalá svatba“ a já se už dlouho tak dobře nepobavil! Další věc byla úterní projížďka na kolečkových bruslích, bylo to pohodové, plné smíchu a dobré nálady… I v práci se daří a dotáhl jsem do úspěšného konce několik obchodů. V sobotu jsme měli na hradě několik návštěv a všechny byly velmi příjemné (jen práce se moc neudělalo…)

Nejhorší byl pád další skříňky z kuchyňské linky, tentokrát přímo na Hvězdičku… Nic vážného se nestalo, ale šok to byl. Ale asi úplně nejhorší jsou podivné návaly energie. Cítím se při nich nesvůj a zmatený, mám chuť utéct nebo něco rozbít…

Po dlouhé době se zlepšil můj přístup k práci. Jsem víc aktivní a nese to ovoce. Mám ze sebe lepší pocit. A je to vidět i na příjmech!

Vesmír je spravedlivý a to, co vysíláte se vám vrací. Usmívejte se srdcem a celý svět se na vás bude smát!

Můj bankovní účet má konečně nezanedbatelnou rezervu. Je to méně, než jsem si stanovil, ale je pro mě teď snazší věřit, že toho dosáhnu! Bydlení na hradě je zase o kousek blíž realitě, zkouším to každý víkend!

Nedaří se mi věřit si a zbavit se potřeby mít všechno pod kontrolou. Kdykoli se mi něco takového stane, najdu si to světýlko ve mně a usmívám se jím na sebe a na celý svět. Pomáhá to, někdy víc, někdy míň

Nejvíc jsem tento týden pracoval v práci a soustředil se na splnění stanovených úkolů. A jak jsem již psal výše, přineslo to výsledky.

Priority na týden? Zmírnit bolest v rameni, alespoň jednou si zasportovat, odpočinout si a aspoň chvíli se přestat honit

Zbavit se bolesti v rameni úplně, začít znovu pravidelně cvičit, dokončit na hradě krb a schody.

Od teď za rok budu šťastný, zdravý, usměvavý a úspěšný, budu bydlet na hradě se svojí partnerkou a budu vědět, co je náplň mého života a budu na ní pracovat (na té náplni toho života!).

Ode dneška jsem mistr

1. V týdnu jsem pokračoval s vyřezáváním mušle, Nechal jsem si vytetovat
marqeského bůžka pro štěstí, Chodil jsem do přírody a v úterý šel jsem z Brna pěšky do a Adamova
a užíval si cestu, přírodu ...no paráda
2. Přemýšlím.....NIC
3. V práci byly tento týden vcelku fofry a navíc nebyly vypracovány tabulky s
kabely na jednotlivé projekty pro mé kolegy,kteří vyrábí propoje a všude byl nepořádek atd.
A tak jsem šel za šéfem do kanclu a řekl mu kde vidím nedostatky . Vyslechl
mě a pak říká:,, O de dneška jim budeš dělat mistra,,Konečně budu v procesu příprav a mé slovo bude mít větší
váhu, takže toho využiji a budu vytvářet lepší pracovní místo pro svoje lidi a sebe samého.

4. Ja myslím ,že si nic nedlužím. Co chci říct-to řeknu, co chci vytvořit-to vytvořím, zkrátka, dělám to co dělat chci, každý den žiji na plno
5. Jsem naladěn na svou tóninu a co se mnou sedí , tomu se věnuji
6. Pochopil jsem že to co chci ,mám vždy na dosah ruky jen jí pohnout a uchopit
7. Cvičit, chodit, pracovat, řezat, vařit,milovata psát básně
8. Cvičit, vytvářet nové básně,chodit,pracovat, čajovat, řezat atd.
9. Tvořil bych dále po svém, pomáhal bych kde by to jen bylo možné např.
zachování ohrožených druhů v přírodě,
zkrátka lepší životní podmínky pro vše živé
10. SATORI

Láska je pro nás

Nad městem v záplavě květů
mravencům a slunci napospas..
dech se mění v tóny co stvořily svět..
má duše se utápí v nekonečné modři nademnou..
mraky,já a vítr..
a taky motýl co sedí na mé noze-

aby mi připoměl že srdce chce žít a milovat..
že láska je se mnou a taky mnou..
pro nás.

Oběť ve mně se pokusila zničit to, co miluji, ale zvítězil jsem

začnu tím nejhorším-v nedělu na metě se mi něco stalo,cítil sem v sobě zlo a
hnus,bylo to živý a neuvěřitelně silný-byl sem toho plnej a neuměl sem si s tím
poradit..nebylo to jenom moje,bylo to nás všech..nedokážu k tomu nic víc
říct..každopádně dík těm co v tu chvílu byli se mnou@
druhá událost byla pro mě ještě horší-oběť ve mě se pokusila zničit to co

miluju..z posledních sil sem poprosil-víc než poprosil boha o pomoc..
pomoc přišla za pár vteřin v podobě dvou užasných bytostí co mi dali svou
lásku-jenom tak-a pomohli mi tím přemoct oběť,,vyhráli sme spolu bitvu..
stalo se toho spoustu ale tohle byly nejsilnější a nejtěžší okamžiky..

čim dál víc si uvědomuju jak oběť ve mě ovládala můj život a všechno v něm..a
pořád má nademnou velkou moc..ale už o ní vím a to znamená že je to jenom otázka
času,cviku a trpělivosti než zvítězím a vezmu si zpátky můj život..srdce je mým
skutečným vládcem

můj cíl je život,svoboda,štěstí..prostě jedním slovem láska..su na cestě a daří
se mi tak že se musím pochválit..a taky poděkovat všem kteří mi na mojí cestě
pomáhají,sou semnou a možná o tom ani neví..dík všem!

minulou sobotu sem se rozhodl že mě obtěžuje být furt zhulenej tak sem toho
nechal..je mi bes toho fyzicky špatně a su podrážděnej,v hlavě mě hučí a tlačí
to v ní ale to přejde..dost bylo skrývání se ve lži..potřebuju a přeju si vědět
a vidět pravdu o sobě a mým životě..budu rád když mě podpoříte třeba motlitbou

abych vytrval v tomto odhodlání

nedaří se mi najít to co chcu dělat za prácu..činost co mě bude živit a budu ju
milovat..plní se mi přání jenom když si přesně požádám-to de pak samo,jenže u
práce furt nevim tak se mi to nemá jak splnit..
ale už sem si přál abych poznal po čem touží moje srdce a abych věděl jak mu to
splnit..takže se tím nemíním teť trápit..stačí si jenom přát- o tom už
nepochybuju..zjistím co srdce chce a pak si to prostě budu přát..je to tak
snadný

nejvíc teť pracuju na svým vnitřním postoju a přístupu ke všemu včetně
sebe..likviduju bez milosti to co se mi nehodí a překáží mi na cestě k lásce..a
učím se nově vnímat svět a všechno v něm..je to boj,bolí to,je toho moc,nejde to
naráz a hned ale co už..už sem se rozhodl-život za to stojí..baví mě žít..a baví
mě to čím dál víc..

priority na příští týden-pracovat na likvidaci oběti
-milovat
-trénovat na digo na vystoupení v
jeskyni

na měsíc-pracovat na likvidaci oběti
-milovat

-trénovat na digo -zapracovat na přání týkajícího se přísunu peněz-mám rád
možnosti peněz a už vím co s nima

ode dneška za rok-miluju svou práci,moje poslání..
-vím po čem touží moje srdce a mám všechno
potřebný k tomu abych mu jeho touhy a přání vyplnil..
-oběť už nademnou nemá žádnou moc-buď je mým
spojencem nebo je mrtvá

když sem v nedělu na metě řekl že meta pro mě nemůže nic udělat,není to
pravda..potřebuju kolem sebe lidi co mám rád a co maj rádi mě a se kterýma se

podporujeme na cestě k našim cílům..vidím velkej přínos v kontaktech..každej z
nás něco umí a je v něčem dobrej a pomůžem si navzájem to "prodat" a použít..
můžem si hodně pomoct a podpořit se-líp to teť bohužel nevyjádřím..

Pánové, díky, jste úžasní

1. Mír. Usmíření s bývalým. Řekli jsme si, že se máme stále rádi a nikdy jsme doopravdy nepřestali, jen naše láska měnila formy. A některé formy teda nebyli příjemné.

2. Nic.

3. Neustále se měním uvnitř, je toho hodně, ale asi největší je, že štěstí nezávisí na vnějším světě, ale na tom vnitřním a já i když sem tam zapomínám, nebo se někdy bojím, jsem šťastná.

4. Že se nemusím hned rozhodnout, že musím myslet za sebe samotnou, ne za syna a ostatní, ale jen za sebe.

5. Můj největší cíl, je nás dva zabezpečit po všech stránkách a to se mi daří, ale ne úplně, jak bych si představovala.

6. Čím víc se rovnám uvnitř, tak se mi rozhazuje vnějšek, co jsem měla se mi teď nedaří dostat a mám toho míň.

7. Na pochopení sama sebe.

8. Štěstí, peníze a syn.

9. Rekonstrukce, já, zabezpečení nás dvou, kurz kreslení, a štěstí.

10. Nepředpokládám, je to poslední dobou, jak veliká horská dráha.

Nechápu, že jsem si do nedávna nedokázala užívat svou MD, teď si to vážně vynahrazuji a jsem vděčná, za to že jsem doma, že můžu svůj čas trávit se synem, že si můžu přivydělat, že mám kde bydlet, co jíst, že mám svobodu, zatím, ne úplnou, ale to co mám mi zatím stačí, jsem vděčná. Učím se žít a ne přežívat. Učím se milovat. Učím se přijímat lásku. Učím se věřit. Učím se a učím se a je to nejtěžší studium mého života, ale taky mi přinese ten nejúžasnější úspěch a to lásku k životu a až budu jednou umírat budu milovat i to a děkovat Lilly a všem, kteří mě ovlivnili a pomohli najít sebe sama...
Už teď děkuji, děkuji za život a za to, že ho nepromarním trápením sebe sama a ostatních.

Ještě dvěma lidem chci moc poděkovat, za to jak úžasnými chůvami se stali na našem grilování... Pánové vy víte... Děkuji Vám jste úžasní.

Rituál na propuštění staré identity funguje opravdu velmi dobře

Celý sobotní den se mimořádně vydařil. Dopoledne jsem strávila
s kamarádkou na kurzu encaustického malování v Rosicích. Je to nesmírně
jednoduchá a přitom efektní technika.I kamarádka byla moc spokojená.

Pak jsme si zajely na oběd do mé oblíbené restaurace u Crlíků v Tetčicích a
zpátky to vzaly přes Radostice, kde před domem švagra zrovna stála Danča -
bývalá synkova snoubenka, tak jsme se hned domluvily na další schůzce.

Není nad to, když člověk nechá věci volně plynout a spoléhá přitom na svou intuici....

Nemám žádné negativní zážitky

Konečně se mi podařilo začít se chovat k jednomu svému kolegovi přátelsky
a bez vnitřních výčitek (ale trvalo to!)

Naučila jsem se novou techniku kreslení, za což jsem moc
vděčná, potože když něco hezkého vytvářím, báječně mě to uklidňuje a naplňuje.

Učím se čím dál víc užitečných technik pro můj
osobní rozvoj a tím se mi daří čím dál víc se přibližovat své představě o
mém nejdokonalejším JÁ.

Nedaří se mi najít si čas na knihy, které mám už dlouho v plánu si přečíst.

Tento týden to byl rituál na propuštění staré identity, který jsme provozovali na našem nedělním motýlím setkání. Funguje opravdu velice dobře!

Moje tři hlavní priority na příští týden -

Nastudovat si vice informací o enc. malování
Trénovat na sobě metodu EFT
Trénovat taneční sestavu na vystoupení i doma

Moje tři hlavní priority na příští měsíc -

Kurz tance "5 rytmů"
Vystoupení našeho kurzu orientálních tanců
Prohlubování techniky EFT

Myslím, že to bude stejné - Odteď za rok budu spokojeně žít ve svém novém domově, budu mít partnera,
který si mne zaslouží a bude splňovat mé představy o něm a budu mít dostatek
financí na to, abych si mohla dělat drobné radosti - jako je dovolená, relaxační pobyty ve wellness hotelích, nákupy šatiček, botiček, kabelek,
kosmetiky a tak nějak

Můj nekonečný příběh mne žene stále dopředu

1. Mám se skoro bezva - ložnice téměř hotová, tančírna upravená, klienti si mne sami hledají a jezdí do Adamova a šampion je opět na scéně a hubnu.

2.Mám pocit, že jsem rozfoukaná do všech světových stran a ne a ne se potkat ve středu, mám předimenzovanou hlavu.

3.Moje nitro se stává moji realitou a samo od sebe, cítím se svobodná. Asi jsem zase terapeutka, znovu mne to začíná naplňovat.

4.Na vlastní oči vidím, jak fungují projekce - my se rozhodujeme, koho budeme mít rádi a koho ne, ještě nejsem ochotná v každém a vždy vidět anděla, ale vím, že o tom rozhoduji výhradně já, protože andělé jsme opravdu všichni. Mám jasno ve svých kursech, změním je na tematické a tvůrčí, prožitkové, to je moje parketa. A také jsem si uvědomila, že tak, jak si jiní vymýšlí problémy a nemoci, já si vymýšlím práci a úkoly, abych samu sebe udržela v pohybu. Vždy, když něco tvořím, nemůžu se dočkat, až uvidím výsledek a to mne žene, chci vidět v realitě svůj obraz z hlavy. Ale jakmile to dotáhnu, ihned si vytvořím další obraz a jdu za tím. Neumím dlouho stát na místě a někdy mám těch obrazů v hlavě moc a nestíhám je dotvářet. A tím se někdy uvnitř rozervávám.

5.Nedaří se mi dotáhnout úklid domu, kanceláře, zahrady do stadia HOTOVO.Za každým hotovo čeká další úkol nebo se vytvoří na druhé straně, kdy už hotovo bylo. Věčný koloběh a nekonečný příběh.

6.Tento týden jsem odpočívala, uklízela a skládala si tvůrčí myšlenky. Příští měsíc z nich udělám řetízkový kolotoč.Mé myšlenky se potřebovaly usadit, abych se mohla znovu rozjet. Jsem samonabíjecí, to je jasná věc.

7.Moje tři hlavní priority:

Ložnice do stavu TOP - příprava na skutečný partnerský vztah

Rozjet 2. trimestr mety, usadit ho v práci s týmy

Dokončit rozdělané úkoly

8.Priority na měsíc:

Vytvořit systém práce výkonného týmu s metou tak, aby meta byla jedinečný obchodní produkt

Dotvořit semináře a kursy a systém 2T mety

Věnovat se sobě - znovu začít cvičit a sportovat na plný plyn

9.Odteď za rok jede firma Adenais se spolehlivým výkonným týmem a moje dcerou, pomáháme lidem zázračně, lehce a účinně, všichni jsou skvěle zaplaceni z úspěchů Adenais, já si užívám radosti a úspěchů v náručí svého šampiona, se kterým máme zcela báječný a naplněný láskyplný vztah.

A bonus ? At prší nebo svítí slunce, můj hlad po plném prožití života je tu stále, pořád chci od života maximum, co si můžu vzít a chci dát ze sebe to nejlepší, co můžu dát. Miluji život a miluji ho žít. A mám obrovskou radost, že motýlci hrají se mnou a také jim to funguje.

Děkuji všem a posílám obrovskou pusu - v reálu na vyžádání :-)

Když lítám mimo, ihned se vrátím zpět

Týden proběhl celkem klidně a pokojně. Vědomě si volím cítit se dobře a šťastná. Občas je to dřina, ale jde to J Nic nejlepšího ani nejhoršího se mi nepřihodilo. Situace je stabilizovaná, stále v pozitivním slova smyslu. Spíš mám pocit, že se to všechno stále lepší a lepší.

Uvědomila jsem si, že jsem zbytečně ve stresu v situacích, které se dají zvládnout v pohodě. Jsem ten typ, který plánuje a přemýšlí dopředu o všech možných variantách, které by mohly nastat, a snažím se na ně připravit. Většinou se pak ale stane něco, na co jsem nepomyslela… JJJ Toto se teď snažím eliminovat. Jsem připravená, ale už se nestresuji… Snažím se prostě žít přítomným okamžikem. Život je pak o mnoho jednodušší a veselejší J Občas mi to nejde, ale když se přistihnu v tom, že si „lítám mimo“, ihned se vrátím zpět. Vesmír mi takové situace dá vždy pocítit (obvykle si způsobím nějaké zranění nebo se můj syn začne vztekat ;-)).

Stále se nám nedaří najít nové bydlení. Viděli jsme pár domů, ale ani jeden nás neoslovil… Trochu mě to trápí, těšila jsem se, že léto strávíme na zahradě, kde nás nebude nikdo rušit… Věřím ale tomu, že všechno má svůj čas a že to tak z nějakého důvodu má být. Snažím se na to nemyslet a zbytečně se tím nezabývat. Až to přijde, tak to přijde…

Nejvíc jsem tento týden pracovala na mé práci JJJ Priority na příští týden? Hm… udržet si stále dobrou náladu, trochu pozměnit režim na „letní“ provoz, starat se o náš domov a stále vytvářet pohodovou a příjemnou atmosféru a konečně… dokončit jednu prácičku, která už mi na stole leží trošku déle, než bych chtěla… J Co přijde za měsíc? Zatím nevím… Nechám se překvapit… Ještě máme pár dní do konce tohoto měsíce… všechno se ještě může změnit J A za rok? To bude ještě větší překvapení, než za měsíc JJJ

Pokračujeme dále

Prví tři měsíce máme za sebou a nyní jdeme do další části. Někteří motýlci odešli a týmy jsme změnili. První trimestr byl zaměřený na objevení skrytých vloh, skutečných přání a toho, jak daleko jsme od místa, kde chceme být. Koncept byl velmi různorodý, motýlci se naučili nové techniky- EFT, Ho opono pono, vypouštění negativity za pomocí přírodních živlů, odpoutání se od staré identity, silnější vnímání vlastní přítomnosti, spojení s nejlepším já, techniku vnitřního slunce,nový postoj k sobě, aj. Objevili klíče k dalšímu životu, zjistili, které cíle ladí s jejich skutečným vnitřním já a které byly jen zástupnou potřebou nenaplněných dětských let.

Tento nový trimestr už jsme více my všichni jako jeden, jsme jedno těleso, které vyvinulo stejný směr k jednomu cíli, ač každý k jeho vlastnímu, a sice, být šťastný.

Na programu je uvolnit - rozpustit vše, co nám stojí v cestě, naučit se žít co nejvíce v přítomném okamžiku, vzdát se kontroly, která je stejně jen iluzí a co nejvíce rozšířit energii srdce, převést zákon přitažlivosti do každodenního života, materializovat si přání co nejjednodušším způsobem, přijmout svoji identitu ve všech podobách, vyzkoušet si skutečné herectví za odborného vedení, absolvovat svatojakubskou cestu se Stanleyem a nakonec opětné grilování, které proběhlo i na závěr tohoto trimestru.

Jsem jednoduše nadšená

Jsem jednoduše nadšená!!!
Dlouho jsem hledala způsob, techniku, kouče, který by mi pomohl zlepšit můj život.
To, co by mi umožnilo žít to, co chci a jak chci a co by mi hlavně pomohlo dostat se
z toho dlouholetého kolotoče zklamání, podceňování se, soužení a trápení se kvůli věcem,
které nemůžu ovlivnit.
Liduška vymyslela naprosto úžasnou a hlavně (alespoň pro mne) velice rychle fungující
techniku/hru, s jejíž pomocí se mi za pouhé tři měsíce změnil život tak razantně, že
bych tomu na začátku jen těžko uvěřila. Můj život je nyní mnohem radostnější a spokojenější.
Stala jsem se otevřenější, uvolněnější a hlavně jsem se naučila říkat i nepčíjemné věci
(doposud jsem pořád brala na někoho ohledy....)
Vždycky se moc těším na každé setkání se všemi krásnými dušemi, se kterými hrajeme tuto
báječnou hru a nadšeně se pouštím do každého úkolu, který pro nás Liduška připraví.
Už teď se také moc těším na pokračování, vlastně si nedovedu představit, že by to mělo
někdy skončit .........
Liduško! Patří Ti mé hluboké a upřímné DÍKY a navíc taky úcta a obdiv!

Když umřít, tak se srdcem přetékajícím láskou

přemýšlel sem o konci světa..a dospěl sem k tomu že jediný na čem mi teť opravdu záleží sou vztahy..k sobě a ostatním
představil sem si že umírám..a chci umřít se srdcem přetýkajícím láskou..zařídil sem se podle toho
není to tak že se nebudu věnovat niřemu jinýmu ale vztahy sou číslo 1 a maj přednost před vším ostatním

su připravenej petře-ukaž kdo opravdu seš a proč tady seš
je čas..pro nás pro všechny

čeká mě spousta práce..hodně let sem zanedbával obdělávat a zůrodnńovat svou vnitřní zahradu..jenom sem seděl a toulal se ve snech..a taky to podle toho vypadá..
teť je čas se postarat o to aby bylo co sklízet..

nemyslím že su teť schopnej plně vyjádřit co mi dala meta..je ještě brzo,musím nechat lásce a životu čas aby mohli rozkvíst..ale můžu říct že meta mě otevřela cestu k uskutečnění mých snů..

Věř své touze

teď není čas na pochyby..není čas pro smutek..
věř své touze
proháníš se kolem mě,něco mi říkáš..
láska?pro mě?ve mě?přišels?.su tady..
voda prýští ze země..a rozpaluje oheň..
extáze..slast..spojení

de to všechno samo

to nejlepší co mě potkalo je láska a ještě lepší je že si to dokážu užívat otvírá se mi novej svět,su na začátku života..všechno už je v pohybu-moc dlouho sem spal a teť se probouzím..do života..de to všechno "samo"..stačí jenom nebýt posera a být otevřenej tomu co přichází a co se nabízí..učím se to a su v tom čím dál lepší..mám ze sebe radost

nejhorší bylo na konci grilování v adamově když sem se propadl a odešel do nikam..zároveň to bylo startem pro to co se stalo včera když sem seděl s mijou @ u řeky pod mostem,ukazoval sem jí svý kresby a četl starý zápisky..jeden zápis byl napsanej pro mě nesrozumitelným písmem..mija řekla víš co bych s tím udělala.?..věděl sem..zmačkal sem to a hodil do řeky-poděkoval sem za to a řekl že už to nepotřebuju a nechávám to odejít jak mě mija poradila..a v tom mě to došlo..lilly měla pravdu,slyšel sem to už mockrát-OBĚŤ-používám svou oběť abych získal pozornost..nechápal sem to
když ten papír dopadl do vody,cítil sem jak moc pevně se držím své role oběti a nechcu se jí vzdát..strašně moc mě to zabolelo..procitnutí..pokračoval sem a házel stránky do vody,některý sem musel spálit..už nepotřebuju hrát oběť,dá to ještě práci ale už sem začal..
bonus navíc bylo to když sem při čtení stránky -co sem psal v kruzích v obilí vloni v létě podle hlasu co zněl ve mě-pocítil dojetí nad tím co mi sděloval..byl to slib a ten co mi ho dal ho taky dodržel..uvědomil sem si to,andělé mě nikdy neopustili

Je pohoda a opravdu nečekám, co mi ji pokazí:-)

Minulý týden byl týdnem spousty malých radostí. Nejlepší pocit jsem asi měl z návštěvy kartářky. Když toto píši, cukají mi koutky. Sedm let zpět jsem tento druh lidí bral přinejmenším jako podivíny, ujeťáky, v horším případě jako podvodníky, co se snaží přiživit na nejistotě druhých. Sedm let (3x návštěva) zkušeností stačilo na přehodnocení názoru, že na tom může něco být:-)

Nic špatného, negativního se mi nestalo, mám z toho radost a děkuji. Asi někomu, kdo to tam někde řídí:-)

Vypustil jsem z hlavy auto (prodej, koupi) s tím, že řešit to budu až po prázdninách (rada kartářky).

A co na to auto? Jezdí. Bude to takový rozchod z rozumu, zůstaneme přáteli:-)

Silná negativní emoce byla dnes ráno. Bez zjevných příčin na mne padla maska válečníka a měl jsem strašnou chuť se s někým ne pohádat, ale raději porvat, rozbít někomu hubu, zkopat ho. Hledal jsem v davu protivníka. Někoho zlého, hulvátka, provokatéra. Stačilo slovo, špatný pohled. Nenašel jsem ho. Každý klopil zrak. Pomalu to vyprchalo.

Tento týden jsem opět nic nepochopil:-)

Můj cíl je „něco někde“ a vede k němu cesta necesta:-) Až budu vědět „co a kde“, budu schopen napsat, jestli se mi daří tam směřovat nebo ne.

Problém s psaním raportu se začíná gradovat, stává se z toho souboj kdo z koho. Nechápu to, vždyť to přece není takový děs. Ale jakmile si sednu k PC, prásk, mozek začne stávkovat, vypíná se, restart obtížný. Co s tím dělám? Přemýšlím nad tím. Proč to tak je? Cvak, mozek opět vypnut. Hm:-(

Nejvíc jsem asi běhal kolem přípravy sobotního grilování, ale nebyl to žádný problém, užíval jsem si to. Horší to bude s rozpočítáním nákladů. Nemám tušení, jak to udělat, aby se někdo necítil ošizen. Přece jenom ne každý tam byl celou dobu, ne každý snědl, vypil stejně jako ostatní.

Priorita pro tento týden a asi i měsíc (pokud budu chtít jezdit na motorce a to chci:-) bude najít starou pojišťovací smlouvu a nechat si zvednout pojistné plnění pro úraz:-) Tři priority jsou na mne moc:-)

A za rok? To je stále stejně daleko jako nekonečno:-)

Jsem jako miliony jiskřiček štěstí

Cítím se klidná, vyrovnaná a v pohodě. Moje pocity se stabilizovaly, už nelítám z jednoho extrému do druhého. Změnila jsem svůj postoj k některým situacím a ve všem se mi daří najít alespoň něco dobrého. Vytvořila jsem si svoji „nothing box“ v hlavě a pokaždé, když mi to v ní drnčí a duní, zalezu si do ní a odpočívám a směju se tomu J

To nejhorší se nestalo mně, ale někomu v mém okolí… Byla to pro toho člověku určitě obrovská rána… A mě to přivedlo k tomu, že v sobě cítím neuvěřitelně hlubokou vděčnost za všechno, co mám… za to, že jsme všichni zdraví, za to, že žiji na krásném a čistém místě, za to, že jsem milována a miluji… Za každý východ i západ slunce, za hvězdy nad hlavou, za kytky v trávě… Prostě za všechno… Moje srdce je otevřené a naplněné láskou… Dívám se kolem sebe jinýma očima… Všechno je tak nádherný… A já to můžu prožívat a vnímat… To je to nejúžasnější.

Uvědomila jsem si, že už neinvestuji, ale dávám… Dávám to, co opravdu chci dát, to, co vychází ze mě… Jsem jako miliony jiskřiček štěstí, a i když se občas ještě zlobím kvůli nějakým hloupostem, jsem šťastná. Doopravdy šťastná J

Ani nevím, na čem jsem tento týden nejvíc pracovala. Všechno se to tak nějak poskládalo samo. Tím, co se stalo, tím, co bylo řečeno… Pro pocity, které mám teď v sobě, neexistují slova, lze je jen cítit… Lilly mě pochopí… dobře je zná… zažívá je při každém startu letadla a určitě i jindy… Miluju lítání… A lítám… Lítám… Děkuju J

A teď už jen slzy vděčnosti a úsměv od ucha k uchu J

Prioritou zůstává stabilizace, hledání krásy a smyslu v každém okamžiku života. A možná ani ne tak hledání, jako prostě jen užívání si každého takového okamžiku… Chci nadále pokračovat i v práci, která mě baví čím dál víc, a věnovat se mému synovi (dnes poprvé řekl „táta“ J). Těším se na grilování J

Priority na příští měsíc zůstávají stejné a k tomu si přidám ještě pár úkolů, které chci zvládnout. A za rok? Co já vím, co bude za rok? Možná další miminko…? J Uvidíme… J

Mám větší sebevědomí a vím, co se svým životem

-poznala jsem nové přátele

-úžasná podpora týmu

-jsem jistější v tom,že už zvládnu svůj život

-nastartovala jsem nový začátek

-seznámila jsem se s technikou EFT a ho oponopono

-ujasnila jsem si svoje priority a cíle

-vím čeho chci ve svém životě dosáhnout

-díky Lilly mám větší sebevědomí

Děkuji,že mě bylo umožněno zúčastnit se této metamorfozy a přeji všem takové úžasné zážitky jaké mám já.

Důvod má úplně všechno, co se kolem nás děje

Tento týden jsem se sžívala s naším koťátkem a měla jsem velkou radost,
že si u nás rychle zvyklo.
Nejhorší byly tento týden asi moje lítosti, které mě přepadly a nechtěly
pustit.
Něco málo o práci. Stále více si uvědomuji, jak strašná je situace v
českém školství. Chytá mě z toho beznaděj a musím si opakovat, že to, že
tam teď jsem, mám svůj důvod a výhody.
Taky jsem zjistila, že mě hrozně štvou lidi, kteří se tváří, jak je
všechno super.
Stále přicházím na to, že svůj důvod má úplně vše, co se kolem nás ději.
Jen to člověk někdy hned nevidí.
K cíli asi nějak postupuji. Letmo zachytávám momenty, kdy jsem ta úžasná
žena.
Nedaří se mi udržovat permanentní optimismus a víru, že to bude všechno
dobrý.
Stále hodně pracuji na vztahu se svým synem.
Začít chodit cvičit.
Dát se do pohody.
Mít se ráda.
Moje priority na příští měsíc jsou asi stejné jako na příští týden.
Doufám, že od teď za rok už budu mít vyrovnaný vztah s manželem a
vyrovnaný vztah se synem.

Za pondělí jsem napočítal 45 motýlů

Byli jsme na koncertě ALBENDU ,kde hraje úžasná akordeonistka a zpěvačka Klárka Šmahelová. V sobotu proběhl
koncert tří adamovkých kapel byla tam super atmoška. Za pondělí jsem potkal a napočítal 45 motýlů ,jeden na
kapesníčkách, druhý na stěně v kavárně ,třetí zase tam ,čtvrtý onam ,no prostě byli všudeMazec. Uživám si mistrovství světa v hokeji a byl jsem hotovej když se ve středu po zápase všichni v narvané hospodě postavili a začali
zřetelně zpívat českou hymnu, to se stává zřídka.

- V neděli mě zastihla nějaká střevní chřipka či co, ale velice rychle jsem se z toho dostal,samozřejmě díky EFT a Puehru .
Máme v práci vcelku fofry

- Při dnešních večerních zprávách jsem se rozbrečel , ve španělském městě Lorca zahynulo při zemětřesení 9 lidí a mezi nimi byla i žena která tělem zakryla a zachránila život svým dvěma dětem

- Bez problémů si udržím vlastní pohodu.

- Vyřezávám svůj první obraz, cvičím

- Vybírání cviků a technik na poutní cestu, řezba

- Vzít si službu v čajovně , vykouzlit nejméně u 50 lidí úsměv na rtech, dát si lehký třicetikilometrový protahující trénink na poutní cestu

- Cvičit, učit se španělsky, řezat,

- Je mi skvěle ,mám lehký pohyb, směji se ,zakouším nové věci, denně si vychutnávám různé čaje(mé nejmilejší rostlinky), mám prostory na meditaci a tvorbu, ovládám další jazykžiji každý den naplno, jako kdyby měl být poslední.

Raporty mne nenechají usnout na růžích

1.Máme doma konečně nově repasované dveře,můj dlouholetýsen se zrealizoval.
I přes to,že jsem měla z úklidu trškuuu obavy(neboť prach z broušení zádveří bývá všude),vše jsme s Láďou důkladně přikryli a
společně poté uklízeli,což bylo na celé akci to nejlepší!!!!
Navíc jsem konečně domluvila naše dvě dovolené,HURÁ!!!!
2.Staly se mi dvě věci.
V pátek jsme byli s našimi dětmi v nákupním centru v Krpoli(nesnáším nákupní centra),ohledně botů,které byly ve Sportisimu v akci.Když jsme odcházeli z obchodu,předběhla mě v chobě NC dáma středních let (zřejmě velmi spěchala),udělala přede mnou "mišku",ale příliš brzy "vešla"přede mě,dá se říci-přímo do cesty...Zakopla o mou právě nakročenou nohu a rozpleskla se na zem jako žába.Otočila se ke mě,ležíc na zemi s obviněním,že jsem ji podkopla nohy.Nestačila jsem se divit.Vůbec nepřijala zodpovědnost za to,že si celou věc způsobila sama.V klidu jsem se ohradila .Ale ještě teď mi vaří krev v žilách.Pořád přemýšlím,jakou to má se mnou souvislost a co mi má tenhle zážitek ukázat.Nepozastavovat se nad malichernostmi,být vnitřně odolnější,pevnější,nelitovat se,nenechat se jen tak něčím rozhodit,umět se obhájit?
Další zážitek je včerejší.
Dala jsem prát prádlo do pračky a protože jsem chtěla být pilná,dala jsem prádlo i do vedlejší starší pračky,zapnula ji a šla se dívat na hokej naši borci vz.Rusko.
7 minut před koncem zápasu nám zhasla televize a všechno,co fungovalo na zásuvky.Přemýšlela jsem a pak se zašla radši podívat do sklepa.....
Nestačila jsem zírat.V prádelně potopa,2cm vody na podlaze.Naštěstí nám leží na zemi prodlužovačka zapojená do zásuvky,která vyhodila pojistky.Nebýt jí mohli jsme mít ze sklepa bazén.A bylo hned co dělat.
U druhé starší pračky byl otevřený otvor pro čištění.Mamka ji chtěla aktivně vyčistit,uzavření otvoru nechala na mém manželovi,který na to zapoměl.Já,i přes to,že jsem to věděla,jsem pračku ve stresu zapnula a nedívala se napravo,ani nalevo.Ale nakonec jsme to zvládli uklidit a netrvalo to,ani tak dlouho.
3.Uvědomuji si více svoji přecitlivělost na vnější podněty.A přesně cítím,jak bych se mohla v dané situaci,která se mnou momentálně cvičí cítit varovnaně.
4.Raporty mě nenechají usnout na růžích.Jinak bych zase zpohodlněla a pomalu se uzavírala.Je to vynikající cvičení,jak zůstávat v kondici,bdělá a pokud možno otevřená před ostatními.Pochopila jsem,jak je důležité se nenechat odradit,vytrvat v započatém díle.Dřív jsem to teoreticky věděla,teď jsem to pochopila a učím se to žít.ano,učím se žít houževnatost a vytrvalost!Na druhé straně začínám více používat ženskou pasívní energii.Jde to jaksi samo.
5.Pokračuji ve čtení knih,které mě oslovili.Dále používám metodu Hó oponopono.
6.Dokážu být stále popudlivá a to mě mrzí,neboť si tím ubírám energii.A taky říct každému bez obav svůj názor.To se pořád bojím.Ach jo.
7.V týdnu jsem pracovala na své kondici a představuji si živě,jak mi jde dobře činnost,kterou nově obohatím svoji nabídku pro mé klientky.
8.Více nadhledu,klidu,sebedůvěry a pokory.
9.S nadšením se pustím do práce,ušiju si co je potřeba a budu se učit relaxovat.A taky konečně vyjedu na kole!!
10.Budu zdravá a mít silnější víru v sebe.

Pomáháme žít lidem jejich sny

1. Přestože se mi opět ozval můj šampion, pochopila jsem, že jedinou šampionkou jsem já sama pro sebe a hlavně si to odzkoušela v praxi, takže jsem konečně našla svoji polohu ženy ve vztahu, která se mi líbí.

2. Jediné, co nedávám, je plná hlava přecpaných šuplíků, které volají po pozornosti.

3. Zažívám lásku sama k sobě.

4.Cíle a plány mi kvetou pod rukama, jdou hladce.

5. Nedaří se mi dát si potřebný čas na odpočinek, což se teď změní.

6.Dokončila jsem konečně poradnu v Adamově a tím si uvolnila ruce k dalšímu tvoření životní práce.

7.Tři hlavní priority na týden: účty, dokončit ložnici, reklama webu

8.Tři hlavní priority na měsíc: projekt 21, program seminářů do konce roku, rozšířit každodenní pohyb na tanec u tyče a běh nebo plavání

9.Za rok mám prosperující firmu, kterou vedu se svým vynikajícím týmem a pomáháme lidem žít jejich sny

Láska se ke mně hrne za všech stran

Už nepotřebuji zrcadla druhých a přesto se kolem mne hemží víc a víc. Láska se na mne hrne ze všech stran. Pomáhat druhým ke splnění jejich snů mne baví víc a víc, obzvláště, když se jim líbí styl, který sama tvořím a navíc funguje.

Jsem si absolutně jistá tím, že jsem skupinová transformační terapeutka - průvodkyně, a můj cíl i role tím získaly naprosto jasnou podobu. A baví mne do mety vkládat stále více uměleckých prvků - herectví, sebevýrazu, show a smíchu....a bude se to stupňovat.

Těším se na další tříměsíční jízdu, která už nebude jen o každém motýlkovi zvlášť , ale o skutečně skupinové semknuté práci - hře, kde nás skupina ponese na vlně tsunami ještě intenzivněji, než doteď.

Mám absolutní jistotu, že cokoliv si v životě zamanu, stvořím a přivedu k životu. Dělala jsem to vždy, ale teď jsem to konečně vložila i do své životní práce a to je to, co jsem hledala celý život.

Můj svět, obzor, pokora, láska, vděčnost, suverenita a sebeuvědomění - to vše se rozšířilo tak, že nevidím žádná omezení a můžu zařadit vyšší stupeň.

Bez motýlků a jejich ochoty hrát, bych tuto zkušenost v praxi asi hledala složitějším způsobem, takže jsem jim velmi vděčná za úplně každou reakci, příspěvek i nelibost, kterou jsem si prožila.

Cítím se velmi bohatá ve všech směrech.

A také si až teprve teď, po dvou letech plně v sobě uvědomuji vliv mého kouče Vládi, , protože díky němu jsem si vyčistila hlavu, vyházela blbosti a překážky a vytvořila prostor pro nový život, který jsem si v metě hned odzkoušela.

Díky všem i sobě, že jsme do toho šli :-)

Neutíkám, i když se bojím

Co mi dala meta?

Znovu jsem se „narodil“, začal jsem žít od bodu nula. Stavím znovu svůj život a dělám to poctivě, neutíkám i když se bojím. Cítím energie kolem sebe.

Potkal jsem velmi zajímavé lidi, kteří mi pomáhají, když se zrovna nedaří.

Mám nový vztah, který je úplně jiný, než jsem kdy měl – stavím ho stejně poctivě jako svůj nový život.

Jsem šťastný.

Naše návyky v chování nás omezují

Priority pro tento týden dopadly trošku hůř než týden předchozí. Hrad na přespání dochystám zítra, podklady pro daňové přiznání nejsou všechny. Záda mám bolavý pořád, zkusil jsem kvůli tomu na týden vynechat cvičení, zlepšilo se to. Ale za to se zhoršilo rameno… možná se uzdravuje duše a tělo se uvolňuje a hlásí o péči…

Tento týden byl velmi příjemný a průměrný, že je velmi těžké vybrat, co nejlepšího a nejhoršího se mi přihodilo. Nejhorší bylo asi divadelní představení v Boleradicích. Byly jsme tam na soutěži ochotnických divadel. Bylo to v sobotu odpoledne a přišlo tam pouze pár lidí. A Ti se stejně nesmály. Bylo to docela deprimující s nebavilo mě hrát. Nejlepší byla neděle, kdy jsem byl po dlouhé době na hradě. Byl jsem tam sám a i když jsem byl v útlumu a spíš uzavřený do sebe, líbilo se mi to.

K lepšímu jsem se změnil v tom, že se mi daří vydržet bez srovnávání a litování se, horší je to, že mi chvílemi uniká přítomná chvíle… Ale pořád jsem vnitřně klidný a šťastný. Pochopil jsem, že naše zvyky a naučené vzorce chování nás omezují a oddělují od „teď“.

Moje cesta k cíli souvisí s pracovním nasazením, které neustále pokulhává. Peníze jsou potřeba, vím, ale asi to není pro mne tak velká priorita. Nebo mám jen strach z neúspěchu a proto se málo snažím. Také moje zdraví není optimální, především rameno a záda neustále bolí. Tento týden jsem nejvíc pracoval na vlastní pohodě – nebylo to náročné, o to víc jsem si to užíval.

Priority na příští týden – dokončit podklady pro daňové přiznání, zlepšit svůj zdravotní stav, věnovat víc pozornosti práci.

Priority pro měsíc – pravidelně nocovat na hradě a dle toho zařídit potřebné

Od teď za rok budu šťastný a zdravý.

Pořád se něco děje

Meta pozitivně změnila celý můj život ve všech směrech:)

• jsem aktivnější, více přemýšlím sama nad sebou a nad svým životem

• uvědomila jsem si smysl svého života – chci pomáhat lidem, ale vím, že nejprve musím začít u sebe

• nahlížím na životní peripetie z více úhlů pohledu

• lépe a rychleji zvládám své emoce, naučila jsem se používat nové techniky

• poznala jsem nové přátele, navíc stejně naladěné

• začínám si uvědomovat své přednosti a objevuji své skryté vlohy

• naopak se mi odkrývají i vlastnosti mé osobnosti, které jsem se zatím nenaučila mít ráda, ještě je v sobě nepřijala

• všechno se tak nějak dalo do pohybu, pořád se něco děje

Život se zrychlil

- Poznávám víc sama sebe, zkoumám a hledám se

- Poznávání nových zkušeností, dovedností, kurzů, náhledu na svět, myšlení, metod jak se vrátit zpět sama k sobě a použití na vlastní kůži…

- Poznávání nových a skvělých lidí, nejsem v tom sama

- Život se zrychlil

Pořád jdu

Nejlepší byl opět víkend, viděla jsem opět svého andílka hrát divadlo a zároveň viděla co vše se děje v zákulisí. Neděle byla plná smíchu a k tomu jsem dělala něco i pro sebe a naučila se EFT. Také čtvrtek byl úžasný, už kvůli tomu, že jsem měla den volna pro sebe a poté skvělý večer ve dvou.

Tento týden se hodně řešily rodinné vztahy. Občas je to prostě složité s některými lidmi….

Snažím se některé věci dělat jinak než dříve, chápat ne jen podle sebe, ale pochopit i to jak to může chápat ten druhý, stále mě překvapuje okolí, ale překvapuji i sama sebe.

Stále se něco učím, poznávám, zkouším, polemizuji….

Pořád jdu J

Nedaří se mi pochopit, že ať dělám co dělám, nesplňuji představy ostatních. Dělám vše co můžu, když se to někomu nelíbí je to jeho problém. Bohužel od blízkých to i tak zamrzí L.

Přijde mi, že pořád se něco děje, pořád se něco řeší, pracuji na tom co přijde, vyřeším to a řeším další pořád dokolečka dokola…

Moje priority na příští týden i měsíc jsou stejné J. A co bude za rok? Doufám, že budu srovnaná sama se sebou podle mých představ, ostatní to se uvidí…. J.

Vím, že unesu své světlo

Meta mi dala pocit, ze nejsem sama, ze nekam patrim.a je to realita, nejen pocit.

Lilly je pro me odvaha, Metamorfoza podpora a novi pratele, opravdove svetlo a jsem rada, ze muzu byt nosicem tohoto svetla a diky Mete vim, ze je unesu.

Citim, ze tento čtvrtek jsem opustila definitivne svou kuklu .

Projevy v realite.

Jak stále pisu prodelavam rekonstrukci na všech úrovních.

V zamestnani jsem po prestehovani nasadila ještě vyssi latku co do kvality pece i ceny, ale se strachem abych neprisla uplne o klienty.Behem Mety se strach spis stupnoval, klienti a peníze nic moc.

Nekteri klienti me opustili, vetsinou ferove, jini méně, ale diky za ne. Zacinaji chodit novi.

Rekonstrukce doma se podarila, ale ja propadla totální depresi a pochybnostem.

Velmi mi k depresim pomaha moje maminka a jde ji to skvele. Poradne mi zatopila.

Deprese se tak vystupnovaly, ze jsem akutne volala Lilly a prosila o terapii a to s asi 50kc v penezence.

Terapie probehla v sobotu rano a presne jak Lilly rekla, tak se 4 den po terapii deprese neobjevily a to byl čtvrtek 12.5. 2011. Teda pokusily se, ale nikam se neusadily, volne a hlavne rychle odpluly.

Vidim to tak, ze tento den je muj novy motyli zacatek a s plnou podporou Lilly.

Narychlika jsem totiž během pondeli a utery roznesla letaky a rozeslala emaily na Den otevřených dveri s Lilly jako hostem.

Někdo prisel na nehty, jiny cilene za Lilly. Někdo se mezi dvere prisel objednat a někdo na objednani volal. Prisla dokonce i nase spolecna znama.

Abych to shrnula. Akce splnila ucel, vice lidi se o nas dovedelo, uz je jasne, ze další prednaska Lilly bude v Blansku a dokonce uz ted nam byly nabidnuty prostory.

Citove jsem zjistila, ze jsem definitivne volna a pripravena budovat svůj novy vztah.

Jsem pripravena v Mete pokracovat a tesim se na zmenu vnejsi reality s novymi a svobodnymi myslenkami a opravdu chci aby to pomohlo mne i ostatnim a hlavne mym detem i když uz jsou dospele. Nemely to se mnou jednoduche a miluji je cim dal vic. Snad to není sobecke.

To je další věc. Jsem vnimavejsi, citlivejsi, připadám si zenstejsi a to jsem rada.

Moc se tesim co bude dal.Dekuji uplne vsem v Mete.

Takze shrnuto, pres totální sebedestrukci ke krásnému motylku.

Stastne Stistko