Můj běžný den je nabitý od rána do večera

Na uplnynulých čtrnácti dnech bylo nejlepší to, že jsem osvobodila sama sebe od minulosti, a to zejména od vztahů k lidem, kteří už se mnou neladí. Naopak jsem si blíže přitáhla ty, kteří se mnou rezonují. Je to opravdu moc příjemný pocit být s lidmi, kteří vnímají svět stejnýma očima jako já☺

Zažila jsem i těžké chvíle, kdy jsem se třásla zimnicí a neudržela nic v žaludku. Později jsem pochopila, že jsem si vlastně přála, aby se mnou někdo zatřepal, a já se konečně rozhodla kudy kam dál. Stalo se. Tahle zkušenost mi otevřela oči. Bohužel jsem si to špatně načasovala a nemohla tak strávit společné odpoledne i večer na grilování s motýlky v Adamově. To mě moc mrzelo. Později když už mi bylo trochu líp, tak jsem koukla na film Pokojný bojovník. Moc doporučuji všem, je velmi inspirující. Také jsem oplakala roční výročí smrti mé milované babičky. Pláču i teď, když o tom píšu. Je to pro mě pořád moc těžké.

Dělám maximum ve své práci, neustále se vzdělávám, zkouším nové možnosti, otevírají se mi nové příležitosti. Více cestuji, poznávám nové lidi, učím se od nich a moc mě to baví. Můj běžný den je nabitý od rána do večera a to mě naplňuje. Mám pak dobrý pocit, že jsem toho hodně zvládla. Těší mě být aktivní. Nutí mě to více plánovat a to je taky fajn, ráda plánuji.

Naučila jsem se stavět všechny lidi vedle sebe a ne nad sebe. Pochopila jsem, že naprosto všichni jsme si rovni. Nikdo není nic víc ani míň než jsem já.

Svůj cíl mám neustále před sebou, jdu za ním, ale jeho dosažení už pro mě není tak důležité jako dřív. Nejdůležitější je pro mě cesta, po které jdu a to, že vůbec jdu a nestojím na místě. Občas se zastavím, nadechnu, promyslím si něco, zvážím, ale pak zase vykročím pravou nohou a jdu dál...

Stává se mi, že když mi na něčem moc záleží a hodně se tomu přiblížím, tak se pak najednou leknu, divím se, že se to vůbec stalo, znejistím a utíkám zpátky do bezpečí své ulity. Naštěstí se vždycky najde někdo, kdo mě v tom nenechá a dodá mi včas sebedůvěru - trkne, nakopne:) Děkuji moc moji drazí přátelé!♥

Konečně sebe vidím takovou jaká opravdu jsem, nepopírám svoji přirozenost, učím se mít ráda i své slabiny a oni se ode mě vzdalují a postupně se stávají bezmocnými. Splynula jsem se svojí rolí, už teď si přijdu ve své práci úspěšná. Nejlepší pro ostatní být nepotřebuji, stačí mi, že jsem spokojená sama se sebou a svým životem. Přijde mi, že vše do sebe pěkně zapadá a skládá se podle mých představ.

Nejvíce jsem tento týden pracovala na svém profesním sebevzdělávání.

Tři hlavní priority na příští týden: vylepšit svoji vnější schránku, sportovat, zůstat sama sebou

Priority na další měsíc: dokončit pracovní povinnosti, naplánovat dovolenou, sportovat a odpočívat.

Odteď za rok žiji s partnerem mých snů, jsem naprosto zdravá, spokojená a šťastná. Mám práci, která mi přináší radost a uspokojuje moje potřeby po všech stránkách.