Tak nějak jsem si užila téměř celý týden, proběhl v klidu, s občasnými výbuchy emocí, ale začínám si zvykat ;-) Koupila jsem si krásnou knížku o FENG ŠUEJ pro domov, tak tu teď řádím a všechno předělávám, přesunuju a … mám z toho velkou radost J
Ehm… jsou věci, které mě velmi zraňují. Opakují se stále dokola. Asi pořád dělám něco špatně, jen už mě nebaví se v tom rýpat a hledat příčiny.
Víra, hm… Kdykoliv někdo vysloví toto slovíčko, vybaví se mi text písničky od jednoho mého známého… „Ááá víra má je slabá tak slabá…“ Takže tak J Věřím ale tomu, že jsem přesně tam, kde mám být. Jsem svobodná ve svých volbách, a pokud se mi něco nelíbí, jsem to jen já, kdo to může změnit.
Nemám pocit, že bych si něco dlužila. Potřebovala bych, aby měl den 48 hodin, abych stihla vše, co chci a zbyl mi přitom čas i na to, co mě baví J
Uvědomila jsem si, že stále bojuji sama se sebou… V tomto ohledu mám hlavu tvrdší než beran a vytrvalost opravdu neskutečnou :-D
Snažím se naladit na to, co chci. Ne vždy se mi to ale daří. Učím se teď zbytečně nestresovat, brát věci tak, jak jsou, naučit se nespěchat. V tomto mi výborně pomáhá můj syn. Nezná pojem „čas“ a tak je mu jedno, jestli přehrabováním kamínků na hřišti stráví hodinu nebo dvě… jen když ho to baví J A já tam s ním stojím/sedím, přehrabuji ty kamínky s ním a říkám si: to je super, jsem tu od toho, abych mu ukazovala svět, a i přesto, že je toho tolik, není kam spěchat… Na všechno mám dost času J
Priority na tento týden: roztřídit videa a začít pracovat na překladech.
Priority na tento měsíc: dokončit úpravy v domě, nakoupit sazeničky a vrhnout se na zahradu.
Možná že všechno to, o čem jsem snila, nemám… Ale komu by to vadilo, že? Venku je pěkně, syn spinká a já se chystám vyrazit na další dobrodružnou cestu do svého nitra…
A od teď za rok? Kdo ví? Nechám tomu volný průběh a ono se to všechno nějak vyvine a poskládá J
Žádné komentáře:
Okomentovat