Nevzdávat se

Tento týden utekl jako voda. Nebyl náhodou týden vody?!? A já se jí nechal pohltit. Bylo to jiné než minulý týden, to jsem surfoval na vlně. Teď jsem byl spíš v proudu a sem tam mi zmizela hlava pod hladinou... To bylo tehdy, když jsem se nechal stresovat pracovními povinnostmi. Nestihl jsem si uvědomit kým sem, ale cítil jsem se spíš příjemně než špatně.

Plán se tento týden plnil. Už dlouho uvažuju o tom, že si koupím velké djembe, v pondělí jsem to konečně udělal. Sehnal jsem zedníky na hrad a celou neděli pilně pracoval. Příští týden přijdou topenáři. Uzavřej jsem obchod s Peruánci. No, bylo to perné!

Kroky ke svému cíli? Předcházející odstavec to vystihuje dostatečně. Jsem vyčerpaný, alé mám z toho velmi dobrý pocit.

Nevzdávat se. Zedníky jsem nakonec sehnal a jsou šikovní!

Když jsem se nestresoval v práci, byl jsem naladěný sám na sebe. Jsou lidé (teď myslím konkrétně některé obchodní partnery), se kterými je težké se domluvit. Vím, je to součástí mojí práce, ale ještě jsem se nenaučil se tím nestresovat...

Téma týdne se mi projevilo v rychlosti, jakou týden uplynul.

Priority na týden? Minulý týden jsem chtěl psát pravidelně do deníku, vydrželo mi to do středy. Tak snad to bude tento týden dýl! Dále topení na hradě a aspoň chvíli odpočinek!

A na měsíc? Hvězdička, práce, hrad. A to vše vnímat a žít v každé přítomné vteřině.

Scénář stále ještě nemám – myslím ten nový. Ten starý se plní.

Za rok budu šťastný tak jako teď (možná víc!) a budu míň unavený! A budu vědět, co je mým posláním na tomto světě a budu tím žít.

Bonus – minulý týden jsem psal o tom, že za rok budeme mít (mimo jiné) na hradě spostu návštěv... Rok neutekl a je splněno – dnes k nám zavítala Štístko s Beníkem a na chvíli se zastavil i Ell. Bylo to velmí příjemné odpoledne! Povídání, štrůdl, škvarky, víno, víno, víno... Stavte se taky!!! J