Tak mám pocit, že se nic moc neděje, pořád se plácám dokola v problémovém obchodě z minulého roku,je v tom zainteresovaných tolik lidí, že není v mých silách to vyřešit.
Zkouším ho opono pono, zkouším si přát, předstírám, že se vše nějak vyřeší, nevím?
Pochopila jsem, že když změním své myšlení, nechám svět kolem sebe proplouvat a víc se budu zabývat svým vnitřním světem a žít teď v tomto okamžiku, budu šťastnější. Jenže to neumím a navíc nevím, jestli to chci.
Přesto, že jsem celý týden v depresi a nesmírně unavená, bylo i pár hezkých chvil. V sobotu jsme byli povzbuzovat syna na závodech horských kol, v neděli jsme byli na výletě na zámku v Lysicích. Mám ráda hrady a zámky, vždy v nich mohu objevit něco nového.
Dál ještě pár krásných chvil s přáteli, kurz latinských tanců, malování obrázků, to aby vše nebylo tak úplně černé.
Žádné komentáře:
Okomentovat