Dovolená byla super. Relax v sauně, zoo, chození po skalách, nádherné vyhlídky,hrad, bylo vše tak jak má být spolu s mým nejbližším, jen to hrozně rychle uteklo a už jsem zase tady... Moji roli, rodinu, práci, problémy, ani nic jiného se neřešilo, prostě dovolená od všeho a od všech aspoň na chviličku...
Asi pořád nějak nechápu zrcadlení... Přijde mi, že když se mě něco dotkne, tak mi chce občas prostě někdo ublížit tím co řekne nebo udělá, o to horší to je když mě někdo zná a ví moje citlivé místěčko, udeří do nejcitlivějšího. Ale proč by to někdo dělal, že? Ale proč by někdo nemohl? Prostě jen tak, že se ho taky ode mě někdy něco dotklo, tak proč by mi to nevrátil i s přídavkem.... Co to píšu to je pěkně depresivní, tenhle svět přece není tak zkažený, ale opravdu není....? Ach jo...
A to jsem si říkala, že nebude co psát. Pořád jsem citlivější než je zdrávo, ubližují mi hlavně slova mých blízkých, pořád se snažím být v klidu a nedat najevo, že mi některé hlavně řeči ubližují. A pokud je moje zdraví odraz mé psychiky tak to mi asi ani není moc nejlíp, i když mi to tak někdy ani nepřijde, jen mě mrzí, že jsem svého andílka dvakrát vyděsila. Prostě dělám co bych měla a co se má, i když mi občas není zrovna nejlíp. Zastaví mě až to kdy se sebou opravdu málem švihnu, ale protože se znám tak i tomu dokážu zabránit a rozdýchat to. Dnes asi není můj den.... a to mi přijde, že začal už včera...
Žádné komentáře:
Okomentovat