čtvrtek 14. dubna 2011

Zpěv mi dává křídla

Druhý týden na neschopence...konečně jsem zdravá a vrátil se mi i můj hlas:) Jupíííí!!!! Zjistila jsem, že jsem dokonalá. Všichni jsme dokonalí, jedineční:) Vystrčila jsem hlavu z kukly a jsem čím dál tim vic odvážnější. Skamarádila jsem se se Svobodou, moc mi pomohla. Děkuji Ti Svobodo!!!

Nejhorší tento týden bylo to, že jsem si nemohla zpívat. Moc ráda si zpívám při hudbě, nejraději v autě při řízení. Zpěv mi dává křídla. Taky už se těším, až si zajdu zacvičit a do sauny.

Uvědomila jsem si, že to nejdůležitější co na světě mám je moje zdraví. Už o tom jen nemluvím, ale i se podle toho chovám.

Koupila jsem si nový mobil a naučila se s ním pracovat. Původně jsem si myslela, že si na ten dotykový displej nezvyknu. Ale pak jsem si uvědomila, že to je jen špatná myšlenka v mé hlavě a ta se přeci dá změnit:)

Více dbám o své zdraví. Přichází ke mně stále více nápadů, jak naplnit svoji roli nejúspěšnější, nejžádanější a nejlépe placené logopedky. Napadlo mě, že by mohlo být zajímavé dělat také přednášky o logopedické prevenci:)

Nedaří se mi přepisovat poznámky z pracovního deniku do nového. Co s tím udělám? Stanovím si datum, do kdy to tam všechno bude.

Svět je mýma očima bezpečné místo, které mi dovoluje realizovat své sny:)

Bonus: Stále mám hluboko v srdci svého bývalého přítele. Pořád je pro mě ten nejlepší! Pravda je, že jsem ho vždycky měla moc ráda, ale jinak – majetnicky a ne z celého svého srdce. Podle toho jsem se k němu i chovala. Viděla jen chyby a ne přednosti. Jeho klady jsem považovala za samozřejmost, nevěnovala jsem jim pozornost. Teď se učím mít ho ráda bezpodmínečně. Vždycky jsem si říkala...až budeš takový nebo onaký...když se změníš...tak pak se Ti oddám. Ne!!!! Přišla jsem na to, že ho mám moc ráda takového, jaký je a děkuji mu za to, jaký je!!! Vždycky takový byl, jen jsem to neviděla. Omlouvám se. Prosím Tě, odpusť mi...

Žádné komentáře:

Okomentovat