pátek 25. března 2011

Modlitba, na kterou jsem zapomněl

Pane, podporuj naše pochybnosti, protože Pochybnost je způsob modlitby. Ona přispívá k našemu růstu tím, že nás nutí pohlížet beze strachu na mnohé odpovědi na jednu a tutéž otázku. Aby to bylo možné,

Pane, podporuj naše rozhodnutí, protože Rozhodnutí je způsob modlitby. Dej nám odvahu, abychom si po pochybnostech dokázali vybrat jednu nebo druhou cestu. Ať je naše ANO vždy ANO a naše NE vždy NE. A jakmile si tu cestu zvolíme, nechť se nikdy nedíváme zpátky ani nedopustíme, aby nám duši nahlodávaly výčitky. A aby to bylo možné,

Pane, podporuj naše činy, protože Čin je způsob modlitby. Učiň, aby chléb náš vezdejší byl plodem toho nejlepšího, co v sobě chováme. Nechť se můžeme skrze práci a Čin aspoň trochu podělit o lásku, jíž se nám dostává. A aby to bylo možné,

Pane, podporuj naše sny, protože Sen je způsob modlitby. Učiň, abychom si dokázali nezávisle na svém věku a okolnostech udržet v srdci posvátný plamen naděje a vytrvalosti. A aby to bylo možné,

Pane, dávej nám vždy nadšení, protože Nadšení je způsob modlitby. To ono nás pojí s Nebem a Zemí, s dospělými i s dětmi a říká nám, že touha je důležitá a zaslouží si naše úsilí. To ono nám tvrdí, že vše je možné, jakmile se cele věnujeme tomu, co chceme dělat. A aby to bylo možné,

Pane, podporuj nás, protože Život je jediný způsob, jímž můžeme projevit Tvůj zázrak. Nechť půda dál proměňuje sémě v obilí, nechť my dál přeměňujeme obilí v chléb. A to je možné jen tehdy, budeme-li mít Lásku – proto nás nikdy nenechej o samotě. Dopřávej nám svou společnost, i společnost mužů a žen, kteří pochybují, jednají, sní, nadchnou se a žijí, jako by každý den byl cele věnován Tvé slávě.

Amen.

Paulo Coelho, Jako řeka, jež plyne

Žádné komentáře:

Okomentovat