Tento týden jsem strávila doma na neschopence s laryngitidou – opotřebení hlasivek patří k častým nemocem učitelů a logopedů obzvlášť. Nu což, aspoň si "odpočnu", řekla jsem si :) Záhy jsem však zjistila, že po ťukání ho opono pono, zase tak v klidu nezůstanu. Začaly ke mně chodit různé nápady, a já nevěděla, co dřív. Obklopená počítačem, deníkem, knihami, popsanými papírky všude kolem...tak vypadalo moje "léčení". Měla jsem pocit, že se z těch nápadů zblázním. Život je najednou takový nějaký rychlejší, když hraju metu. Začala jsem přemýšlet, jak si ho lépe zorganizovat, abych pořád nepobíhala zmateně od jednoho k druhému. Chvíli se mi to dařilo, pak zas nic...ale Lilly říkala, že se to srovná, tak jí věřím:) A co nejlepšího se mi přihodilo? Měla jsem více času sama na sebe. Podařilo se mi vyřešit minulost a s úsměvem na rtech ji zamávat:) Absolvovala jsem velmi přínosnou přednášku Vladimíra Vymětala. Asi chci být kouč:)
Nejhoršího se nic nestalo. Jen ten kašel už mě trápí nějak dlouho. Ale ťukám na zdraví, tak snad se brzo vystěhuje pryč z mého krku a vrátí se mi i můj hlas.
Změnila jsem se hodně. Moje máma říká: "Kdy už začneš být, taková jako dřív?" Já doufám, že "ta stará" už se nevrátí:) Nedovolím jí to:) Už tu zůstane jen "ta nová", lepší, nejlepší!!! Takže teď k té změně: ho opono pono už mám na denním pořádku, umím si poradit se špatnými myšlenkami, vlastně už ke mně chodí čím dál tím míň, změnila jsem svoji roli, stávám se více dospělou...z toho mám největší radost...Jsem dospělá!!!! Konečně!!! Nebojím se vyjádřit svůj názor, nestydím se za něj a převzala jsem stoprocentní zodpovědnost sama za sebe! Neměla jsem taky moc ráda změny. Teď jsem jim více otevřená a nové věci nasávám jak houba vodu.
Přišla sem na to, že už nechci být litována. Vždycky jsem se prezentovala jako chudáček, ke kterýmu je život nespravedlivej, má smůlu na chlapi a přitahuje jen to špatné. Už vím, že si svůj život řídím sama a jsem zodpovědná za všechno a za všechny, kteří mi do něj vstoupí. Naučila jsem se tolik neplánovat a nechávám věcem volný průběh. Stejnak je vše řízeno vyšší silou a my máme jen možnost volby.
Začala jsem si vystřihovat obrázky do deníku. Jinak pořád dělám, že ho nevidím..teď mám na mysli ten krásnej novej velkej, který jsem si pořídila. Myslenky, nápady, zážitky si pisu zatím jen do pracovního...připomíná trochu salátové vydání:)
Nedari se mi myslenky rychleji zrealizovat, kdyz me neco dobryho napadne. Rozhoduji se pomalu a dlouho zvazuju pro a proti. Nedelam nic proto, abych mela vice klientu na logopedii. Asi se mi zatim ani nechce. Rekla jsem si, ze klienti si me najdou sami a tim to skoncilo. I kdyz vlastne Svoboda rikala, ze za mnou zajde:) Tak se tesim:)
Svět očima mé role je čím dál krásnější...moc pěkné zrcadýlko:)
Koukám, že jsem se nějak rozepsala. No to víte, týden zavřená doma:) ...Nevykecaná:) Jen omluvte tu nespisovnou češtinu, tu jako neúspěšnější logopedka zlepším:)
Žádné komentáře:
Okomentovat