Po nedělním setkání motýlků mám v hlavě jaksi prázdno, nějak si nemůžu vzpomenout, co se za celý týden událo… Hodně jsem cestoval.
Asi nejvíc jsem si užil páteční a sobotní večer na hradě, páteční badminton, středeční masáž (i tu nedělní samozřejmě!!!), a taky celá neděle byla fajn. Reakce Sheily na překvapení, které jsme ji přichystali, mě dojala, měl jsem z toho báječný pocit. V pondělí jsme měli na hradě návštěvu, 4 dospěláci a 4 děti, bylo tam docela rušno. S dětma jsem si vyhrál ;)
Těžko se mi hledá něco, co mě tento týden ublížilo. Možná mě naštval neseriózní přístup jednoho z našich klientů, nic zásadního.
Téma týdne – cesta k cíli – projevuje se především v sobotu, kdy pracujeme na hradě. Tento týden tam byl zámečník, který by měl dělat schody, takže zase se posuneme kousek dál!
Dnes mě ani nenapadá, co si dlužím. Mám vyťukanou hlavu… Už vím – potřebuju tu hlavu vypnout, jen ještě nevím, jak na to.
Díky cestování utekl tento týden hodně rychle a já si ani nestihl uvědomit, na co jsem naladěný.
Pochopil jsem, že kontrola, kterou chci mít, je k ničemu. A navíc ji stejně nikdy mít nebudu. Tak proč to řešit?
Priority na týden? Především zajistit všechny potřebné věci na pouť!
A na měsíc? Pouť, dovolená, hrad
Stále chci být tím, kdo je prospěšný ostatním a rozdává radost…
Od teď za rok bude dostavěný hrad, já tam budu bydlet se svojí partnerkou a budu se mít báječně…
Žádné komentáře:
Okomentovat