Vrátila jsem se zpátky do dětských let a s 4-letýma a 1,5-ročníma prckama jsem si zařádila tak, že jsem nevnímala ani moc okolí. Andílkovi to s dětma moc sluší ;-).Také setkání s kamarádkou, kterou jsem asi půl roku neviděla bylo pohodové, škoda jen, že se nevidíme častěji. Dvěma kamarádkám se narodily miminka což mě taky potěšilo.
Zase si ubližuju! Některé věci mi na sobě vadí a pak mám na sebe vztek, že to tak je, začarovaný kolotoč, bylo to jako by se ve mně prala nová a stará identita. Čím víc jsem se snažila, aby to na mně nebylo poznat tím víc se to bilo ve mně uvnitř, asi to tak má být, poznávání sama sebe není vždy med. Ale žiju, poznávám se, biju se sama se sebou, prožívám vše a učím se jak sama na sebe :-).
Jsem jak šneček, který se pomalu plouží a poznává samu sebe na cestě. Cesta je klikatá a dlouhá, někdy klidná a rovná, občas se zastavím na stopce, občas zahnu špatně a musím se vrátit, občas radostná i bolestná, ale jsem za ni vděčná.
Stále si dlužím více si důvěřovat, neřešit některé věci.
Tento týden je o tom, že některé věci ve svém životě už nechci mít.
Učím se psát na PC všemi deseti :-).
- pokračovat ve zdokonalování v psaní všemi deseti, zaměřit se na sebe, sportík a knížka
- dovolená, pouť, kurzík, užít si sestru
Určitě by to souviselo s pomáháním lidem.
Za rok jsem klidná, vyrovnaná, milující a milovaná žena žijící v harmonickém vztahu s mým andílkem.
Žádné komentáře:
Okomentovat