Tak nevím, čím víc píšu raportů, tím míň se mi daří události nacpat do kolonek a ohodnotit známkami. Nedaří se mi napsat: tak toto bylo dobré a toto nejlepší, toto horší a toto nejhorší. Nic zvláštního se nedělo, dny se řadí jeden za druhým, jak vagony vláčku, jedou po kolejích bez vybočení.
Nejsem šťastná, pořád ještě neumím být šťastná teď a tady, ale tento klid posledních dnů vítám, uvědomuji si, že mohu žít i bez věčného stresu.
Přesně jsem si uvědomila čím chci vyplnit bílá místa svého scénáře
Přesně vím, co chci, ale pořád je ve mně strach, že to nedokáži. Nedaří se mi umlčet mé druhé já, když mi říká: „ani to nezkoušej, na to nemáš.“
Mé tři hlavní priority na příští týden? Zkusím přesně vyjádřit a ještě přesněji dodržet. Nejdřív zpracuji mou aktuální nabídku nemovitostí, ihned v pondělí obvolám své nabídky a poptávky po nemovitostech, pustím se znovu do italštiny.¨
Příští měsíc, nemovitosti, dovolená, a zpracuji nabídku svých kurzů.
Za rok žiji podle svého scénáře, maluji, prodávám nemovitosti, učím, mám soukromý život jaký chci a peníze na své koníčky
Žádné komentáře:
Okomentovat