sobota 30. července 2011

Ostatní jsou zrcadla

Nedělní setkání s motýlky bylo úžasné, takové komorní J Líbilo se mi, jak si ho užívala Sheila, která slavila své narozeniny. Nevím proč, ale vždycky mám na našich setkáních takový pocit vnitřního štěstí a cítím hrozně moc energie, s kterou nevím, jak naložit. Proto jsem skoro pokaždé na Metě vysmátá, uvolněná a neumím být vážná. Z jízdy autem do Adamova mi ale do smíchu moc nebylo. Řídím sice už rok, ale spíš své zajeté trasy a do neznámých míst se bojím. Už jsem ale jednou do Adamova řídila, tak teď mě to čekalo znovu. Tentokrát však úplně sama. Na zpáteční cestě už nás bylo plné auto, což mi na obavách neubralo. Už jen to uvědomění, že mám v rukách tolik životů. Zatím jsem totiž tolik lidí v autě nevezla. Všechno je jednou poprvé J Důležité je překonat svůj strach a jít do toho. Zvládla jsem to a měla ze sebe radost. Jen tak dál…

Užila jsem si také pondělní setkání s hosteskami, s kterými jsem se pravidelně od svých 18ti let potkávala na nejrůznějších brigádách. Firmy s námi byly spokojené, tak si každoročně žádaly na své akce ty samé holčiny. Zažily jsme společně spoustu legrace, a tak jsem byla moc ráda, že se jedna z nich rozhodla zorganizovat společné setkání, a mohly jsme si společně zavzpomínat na studentská léta J Uvidíme se také pracovně na poslední akci, které se ještě pravidelně každý rok účastníme, a to je velká cena Brna. Ten zvuk motorek mám fakt ráda.

Neublížilo ani nezranilo mě vůbec nic.

Téma týdne „Jsem svůj stín“, kdy jsem měla za úkol sledovat, co mi vadí na ostatních a přiznat si, že stejnou vlastnost v sobě někde potlačuji, nebylo moc příjemné. Někdy to bolí, když jdu do sebe. Neustále beru ostatní jako svá zrcadla a díky nim si uvědomuji, kde to ještě nemám srovnané, tak jak bych si přála.

Dlužím sama sobě dovolenou v přírodě. Ale další týden už se konečně dočkám a moc se na ni těším. Sice nebude dlouhá, ale bude a to je hlavní J Zjistila jsem, že doma si neodpočinu, tak jak bych chtěla. Neustále mě to nutí něco dělat – uklízet, třídit, pracovat. Taky si dlužím čas na čtení knížek.

Přemýšlím a ladím se už převážně jen na to, co chci. Nedovolím svým negativním myšlenkám, aby mě ovládaly a jakkoli mi narušovaly můj vysněný život J Vím, že vždycky mám možnost volby, tak si vybírám to, co mě dělá šťastnou nebo je pro mě v danou chvíli nejschůdnější.

Přišla jsem na to, že mě pořád více naplňuje rozsvěcovat životy ostatním a dělat jim radost, než sama sobě. Mám takové chvilkové stavy, kdy si říkám, že už nehnu pro nikoho ani prstem, zavřu se a budu věnovat celý den jen sama sobě, ale ty mi nikdy dlouho nevydrží a jsem za to ráda. Naučila jsem se více jednat a méně mluvit o tom, co udělám. Překonala jsem svůj strach z některých věcí, o kterých bych si dříve myslela, že je nezvládnu.

3 priority na příští týden – dovolená na Vysočině, cvičení Pilates, kurz EFT II.

3 priority na další měsíc – užít si zbytek dovolené, kurz herectví, práce na moto GP

Kdybych nic nemusela a měla vše, tak bych hlavně pracovala na tom, abych zůstala sama sebou J

Odteď za rok jsem šťastná, spokojená a srovnaná sama se sebou ve všech směrech. Můj partnerský i pracovní život je naprosto sladěný s mými představami i sny.

Žádné komentáře:

Okomentovat