Tento týden jsem byla půvabnou ženou, ženou, co se snaží si zařídit život, ženou, co se topí v temnotě, ženou co nevěří, člověkem, co se třese strachem, protože ztrácí půdu pod nohama a sny, člověkem co ztratil víru v sebe, člověkem, který zjistil, že tuhle cestu půjde sám.
Pokud jde o plán přežít, tak se mi to zatím daří.
Našla jsem si brigádu, tak snad to dopadne dobře.
Pochopila jsem, že i když ztratíte takřka všechny sny, nesmíte život zabalit, ale vytvořit si sen nový. A taky chápu, že ty sny co jsem ztratila, jsem si vzala sama, nebo dovolila nechat vzít. Na druhou stranu pozitivní je, že za sebou nechám minulost a začnu úplně znovu. Pokud to zas vesmír nezařídí jinak.
Na co jsem byla naladěná ani nevím. Topila jsem se a zapomněla hlídat, na co myslím, nebo slepě uvěřila druhým jejich názory.
Téma týdne jsem brala lehčeji než první dva týdny, ale projevovalo se v plné síle.
Najít si práci na dopoledne, já a syn, klienti
Vyřešit prodej domu, přísun penízků, já a syn, jedna mi blízká osůbka
Scénář přepracovávám, takže teď momentálně nevím, zda se plní.
Nepředpokládám, stane se. Já, můj syn a můj přítel, všichni jsme šťastní a žijeme v klidu, bez jakýchkoliv problémů – finančních, osobních, citových. Vztah nás tří je plný lásky, důvěry a klidu. Mám svoje podnikání a já i můj partner nadstandardně zabezpečujeme naši rodinu.
Žádné komentáře:
Okomentovat