Rouška strachu je jen návyk

1. Tento týden jsem byla částečně postavou ze svého scénáře, jen některé věci bych chtěla, aby v mém životě zaplňovaly více místa a některé méně, nebo odešly úplně. Pořád mě obklopuje rouška strachu ve vztahu k mému „příteli“, je to spíš jen návyk, nebo nejistota a tak doufám, že si dovolím, vedle něj ho nemít. Je zvláštní, na jak moc věcí dokážu přijít, když se snažím vést druhé a nakonec zjistím, že oni vedou mě. Pomáhám a je mi pomáháno. Líbí se mi, že zdánlivě pro mě „neodpustitelné“ věci z minulosti, jsem schopna tolerovat, nebo vůbec neřešit na druhém, jen protože ho mám ráda. Vím, že jsem schopna svou pro mě „neodpustitelnou“ minulost tolerovat, jen protože se mám ráda já. Někdy se mi stává, že s Ním, se odpojím od sebe a snažím se zmanipulovat stav věcí pro mě. Jsem za to na sebe i naštvaná, protože to nejsem já, ale na druhou stranu, moje ego má taky své potřeby, tak mu to musím odpustit. I možná proto je to tak, jak to je a až se to srovná, přijde čas se zase vidět a doufám, že to už bude brzy. 2. Jediné co mě opravdu mrzí, že mi úplně vypadl úkol minulé mety a to tři úkoly denně. Škoda moje. 3. Nevím, zda rozumné, ale nějaké jsem podnikla. A ten nejhlavnější jsem splnila, být upřímná, být srdcem, být mámou, a pracovat a vydělávat. 4. Není důležité, kým jsi byl do teď, ale kým chceš být od teď. 5. Myslím, že na oboje a bylo to v pořádku. 6. Ach jo, témata týdne, buď za to může eft, nebo skleróza.  7. Vydělávat dostatek financí. Užívat život, syna a lásku. Kurz Eft. 8. Vydělávat dostatek financí. Užívat život, syna a lásku. Začít připravovat poslední vánoce v tomto domě, budeme tu nejspíš tři.  9. Scénář se mi plní i neplní, záleží na úhlu pohledu. 10. Za rok mám spokojeně vyřešeny veškeré stávající problémy, já i můj partner. Mám svoje úspěšné podnikání, které nás absolutně zabezpečuje. Žijeme všichni tři a milujeme se, jsme šťastní, zdraví, finančně zabezpečení, vyrovnaní, věrní a žijeme pro sebe navzájem. Jsme spolu sami sebou a ve vztahu nás tří je jen důvěra, tolerance a láska. A taky se mi scénář plní do posledního puntíku. Chtěla bych poděkovat všem motýlkům, za krásná přání, nádhernou květinu a dáreček. Ale nejvíc za vaši lásku, kterou jste mi s přáním dávali. Všichni jste nádherní a úžasní, opravdu jste. Jsem moc ráda, že můžu jít po téhle cestě vedle vás, vím, že jdeme každý svým krokem i tempem, ale s takovými úžasnými lidmi a pocitem sounáležitosti se jde mnohem lépe. 