Když čekám něco velkého, jde to, co chci, pomalu

Byl jsem opět zaměstnanec, ale bavilo mě to, co jsem dělal. Bavil jsem se tím.
Minimálně víc než kdy jindy. A tak to bylo vesměs celý týden.
Občas čekám, že stane něco velkého. A pak se mi zdá, že co chci, jde pomalu.
Jenže – jak se to vezme. Velký, malý, rychle, pomalu … - záleží, jak se to
vezme, jak se na to podívám.
Žiju, jak chcu. Když něco „mám“ udělat, zjišťuju proč asi, jaký to má význam,
nebo to přijmu apod. Prostě mi to není cizí.
Rozjasňuje se mi v různých věcech a vím, že jako člověk s mozkem se nekonečno
pochopit nedá.  Vím, že když se sobě budu věnovat, bude fajn.
Ladím se víc a častěji , na co chci. Je to povzbuzující. Ale frustrující, když
to nejde.
Když jsem si na téma týdne vzpomněl, vyvanuly se vzpomínky z integrace a bylo to
pěkný, příjemný.
Dělat, co chci, najít , co chci, dělat , co chci. Protáhnu to na měsíc. A za rok
tím pádem budu v tomto naprosto suverén.
Děkuji.