Zapadám jako puzzlík

Hm, někdy jsem z toho všeho tak zmatená, že vlastně nevím, co si mám vybrat. Jsem černá i bílá… asi tak, snad to stačí ;-)
Jsou v mém životě stále věci, se kterými se nemůžu vyrovnat.
Stále si dlužím cvičení, ani zumbit jsem tentokrát nebyla… Mňo, snad to napravím…
Myslím, že hlavní problém mého života spočívá v tom, že ve všem vidím problém. Nedokážu nechat věci jen tak být, prostě je přijmout takové, jaké jsou, jak se dějí. O každé situaci přemýšlím, hledám důvod, proč se stala, co jsem měla udělat jinak, v čem bych se měla ještě zlepšit, co ještě odbourat. Štve mě to.
Tentokrát se mi moc nedařilo naladit se na to, co chci. Ale i tak byly některé chvilky prima. Jsem taková… fakt zmatená, měla bych si ujasnit, co doopravdy chci.
Priority na tento týden: si teprve budu muset poskládat. Hlavně teda podle toho, na co vlastně budu mít čas.
Priority na tento měsíc: dárky už mám, takže připravit dům na Vánoce.
Přesto se ale stále cítím šťastná. Můj přítel mi položil zajímavou otázku – řekla jsem mu prý na začátku našeho vztahu, že mám pocit, že nikam nepatřím. Chtěl vědět, jestli se něco změnilo nebo jestli je můj pocit stále stejný? Díky jeho otázce jsem si uvědomila, že už mám opravdu vše, co chci mít… krásný domov, úžasného syna, skvělého přítele… Zapadám jako malý puzzlík přesně na to místo, na kterém právě jsem…
Od teď za rok už zase pomalu budou další Vánoce… 