Plní se mi to, co jsem vždycky chtěl

Užil jsem si dny, kdy se intenzivně děly věci v práci. Mělo to šmrnc. Podobně po
ní , kdy jsem si dokázal vybrat z nabízených příležitostí a vždy správně!
Taky jak jinak, když mi nejistotu vyvracely skvělé sms od přátel.

Ranila mě situace, za kterou jsem nemohl, měl jsem za ni však odpovědnost
(podivnou) a cítil jsem se nedobře, protože se tak cítili druzí a já považoval
za "povinnost" se tak cítit taky. hm, hm, hm...

Zdá se mi, že víc sleduji, co chci. Nenechávám sebou plácat sem, tam, jak kdo
jiný chce. Je to dobrý a budu v tom pro zatím pokračovat.

Dlužím odpočinek a pořádek ve věcech. A to rozvzpomínání na fajn věci - to by mně
taky sedlo, to bych potřeboval častěji. Ty smsky podpůrné jsou na to jak dělané.
Sám si to můžu napsat do upomínek, na nástěnku, na papírky... To taky dělám, ale
zdokonalím to.

Naladěný jsem byl tak napůl. Ovšem pozitivní je to, že vím, jak se naladit na
to, co chci. Díky meto!
Mně se v podstatě plní to, co jsem kdy chtěl. Sice pomalu, ale zjišťuju, že
splňuje. S pocitem, že vše, co se děje a co dělám, je pro moje dobro, přání
přejí lehčeji. Jinak by si na ně člověk fakt měl dávat bacha.

V pohodě přešaltrovat z práce na odpočinek. Totální. Věnovat se tomu, co dosud
uhýbalo "povinnostem" a plně se vložit do toho, co právě dělám. Ať je to jízda
na kole nebo naprosto cokoli.

Budu v tom pokračovat celý měsíc. Sice taková předsevzetí mívám často, ale
tohle je jiný. Vím, to protože si to přeju a tak to je.

Kdybych měl vše, tak bych byl vším.
Za rok - si budu užívat toho auta, práce a užívání života takového, jaký chci. A
budu se připravovat na prosinec příštího roku.