Tolik havárek a karambolů jsem dlouho neviděl

Užil jsem si pondělní pracovní den. Ráno jsem složil stroj, který přijel z Anglie a po obědě vyrazil na obchodní jednání do Hradce Králové. Připadal jsem si důležitě. Taky jsme tento týden strávili na hradě víc dní než jen víkend a líbilo se mi to. A v neposlední řadě jsem si užíval skládání puzzlíků, které jsme dali neteři k narozeninám! A vyrobili jsme krbovou římsu!

Nejvíc si ubližuju sám tím, že věnuju příliš mnoho myšlenek nesmyslným scénářům… (teď nemám na mysli ty báječné scénáře, které jsme vytvářeli…)

Téma týdne? Nesejít z cesty? Pečlivě každý večer cvičím, s radostí!

Dlužím si dobrý pocit sám ze sebe. Přitom stačí jen se trošku přemluvit a udělat trošičku víc, než se mi chce…

Stále jsem naladěný na to, co chci a jdu zvoleným směrem, jen se mi poslední dobou vytrácí kontakt se sebou. Jdu po cestě, která není značená, ale ani nemá odbočky.

Cestou do Hradce Králové a zpět jsem si uvědomil, jak je fajn být zdravý a důležité žit tady a teď – tolik havárek a karambolů jsem už dlouho neviděl.

Příští týden se těším na léčitele, dovybavím se drobnostmi na vodu, dokončím podklady pro daňové přiznání.

Příští měsíc si užiju vodu, dokončím schody na hradě, zbavím se bolesti v rameni.

Kdybych měl vše a nic bych nemusel, odpočíval bych. Aspoň chvilku. Pak by se vidělo.

Od teď za rok budu se svojí partnerkou na krásné dovolené a budu si užívat zaslouženého odpočinku.