sobota 30. července 2011

Dlužím si mariňáka z buzerplacu

Užila jsem si pondělní setkání s kamarádkou, kdy jsme se smály tak, až nám tekly slzy. Užila jsem si sladkého nicnedělání ve dnech volna, rozhovor a čas strávený v lese s přáteli. Milého překvapení v podobě nečekaných dárků, které mi udělaly radost. Užila jsem si i překvapivě čilou korespondenci. A také odpovědi z vyšších míst, které mi chodí, a jejich zapadání na své místo.

Neublížilo mi a nezranilo mě nic. Bylo jen pár maličkostí, při kterých mi lehce klesla nálada, ale dalo se to lehce vybalancovat.

Téma týdne – nevím, co napsat

Dlužím si „mariňáka z buzerplacu“. Nějaký čas tu byl a já šlapala jak hodinky a měla ze sebe dobrý pocit. Teď se „mariňák“ někam poděl a já se flákám. Docela se mi po něm stýská, i po tom dobrém pocitu.

Jednoznačně jsem byla častěji naladěná na to, co chci.

Uvědomila jsem si, že o všem moc přemýšlím. Zbytečně. Stalo se, nech to být. Jdeme dál.
A taky jsem si uvědomila, že mě moje práce začíná bavit :).

Priority na příští týden – dovolená, dovolená, dovolená

Priority na příští měsíc – já, práce, vzdělávání se

Kdybych měla vše a nic nemusela, byla bych šťastná tím kým jsem a vděčná za to co mám. Což už jsem :). Byla bych cestovatelka a filantrop.

Za rok od teď budu zvládat své myšlenky. Budu v přítomnosti. Budu šťastná a spokojená.

Žádné komentáře:

Okomentovat