V týdnu jsem byl člověk, který stíhal. A to díky tomu, že si byl vědom toho, co stihnout chce, co neuteče a co stihnout ani moc nechce.
Předpokládám, že s plán plní. Je to takové to apriori. Jinak to není možné.
Poslouchal jsem víc sebe než okolí – ve smyslu „vyhovím ti a budu se snažit udělat, co mi řekneš a co si přeješ“.
Pořádek si stále dělám. Přijde mi, že ve mně si ho dělám snad rychleji než v okolí. Jistě to spolu souvisí. Do jaké míry – nevím.
Téma týdne bylo fajn, protože člověk strávil týden s někým, kdo je fakt úplně nejvíc nejlepší přítel.
Udělám fůru věcí, co jsem dosud chtěl, ale ještě nestihl. K tomu úkoly , které si zadám nebo vyberu. Co do počtu nebo měsíce, či týdne bych to nerozváděl, protože si je na každý den napíšu.
Za rok bude scénář hotov, bude se psát další a další. Jak se rozhlídnu, všude uvidím tu krásu, klid a pořádek.
Žádné komentáře:
Okomentovat